Radka
7. září 2015
•
Truchlení
Odešla mi maminka
Je to deset dní, kdy nás po velmi krátké nemoci opustila naše maminka. Stále nemohu uvěřit, že je to navždy. Byla skvělý člověk, nemoc na ní zaútočila velice rychle a nečekaně. Jsem vděčná, že jsme s ní mohli být až do konce, stejně jako ona s námi byla celý život. A alespoň trochu jí mohli vrátit vše co pro nás ona dělala. Moc mi chybí.
Helena
10. května 2015
Vše milovaným maminkám, které už bohužel nejsou s námi, přeji vše nejlepší k dnešnímu Svátku matek, myslíme na Vás a moc nám všem chybíte.Kdyby jsi tu maminko byla, koupila bych ti opět kytičku,dala pusu, stiskla bych tě v náručí a už nikdy nepustila.Moc mi chybíš maminko, hlavně dnes když má svátek a já už ti nemůžu říci, jak tě miluji.Tvá dcera,které moc chybíš.
In reply to Vše milovaným maminkám, které by Anonym (neověřeno)
Renata Jana
11. května 2015
Taky dodatečně posílám pusu své milované mamince do nebe, mami, moc Tě miluji a moc mi chybíš!!!!!!!!!!! Věřím, že se zase setkáme!!!!!!!
Alice
23. dubna 2015
Můj příspěvek je asi trochu netypický, ale poté, co mi odešel milovaný manžel na rakovinu a zůstala jsem zcela sama, uvítala bych dceru nebo syna, nepotřebuji péči ani finance, ale chybí mi pocit štěstí a mám strach, co až jednou nebudu moci, kdo tu pro mne bude.
In reply to Můj příspěvek je asi trochu by Anonym (neověřeno)
R. I.
23. dubna 2015
Dobrý den paní Alice,
mohu se zeptat odkud jste? Když tak napište na můj email, já rodiče nemám a strašně mi chybí......
mohu se zeptat odkud jste? Když tak napište na můj email, já rodiče nemám a strašně mi chybí......
In reply to Můj příspěvek je asi trochu by Anonym (neověřeno)
Petra
28. dubna 2015
Dobrý den, mám stejné pocity, hrozně mně chybí rodina. Mám manžela, děti nemáme a ani je už nemůžu mít a to mně bude 35 let. Pokud budete chtít, tak mně napište.... Stále se nemůžu vyrovnat se ztrátou mamky, která umřela z ničeho nic, bez varování, prostě jen tak. Pořád na ni čekám....
In reply to Dobrý den, mám stejné pocity, by Anonym (neověřeno)
Jana
14. května 2015
Dobry den
Jsem na tom uplne stejne me maminka umrela 1.5.2015 porad si myslim,ze je to sen ja se probudim a bude zase dobre. Take mam manzela,ale deti mit nemohu nikdy neuvidim svoje dite rust. Je mi 37 . Drezte se. Jana
Jsem na tom uplne stejne me maminka umrela 1.5.2015 porad si myslim,ze je to sen ja se probudim a bude zase dobre. Take mam manzela,ale deti mit nemohu nikdy neuvidim svoje dite rust. Je mi 37 . Drezte se. Jana
Zuzka T.
20. března 2015
...uz je toho smutku moc...před 5ti lety mi zemřel partner na následky léčby rakoviny hrtanu a hlasivky,po těžkém zápalu plic-bylo mu 62 let.Na Štědrý den odešla má milovaná maminka...a dnes má spolužačka ze zákl.i stř.školy a dobrá kamarádka...bylo jí teprve 53let a ještě před rokem se radovala z prvního vnoučete,aniž by věděla,že jí mozek začíná rozežírat rak..Nešťastná rodina..její bratr zemřel před rokem na prasklou aortu a bylo mu teprve 43...A jejich máma žije, takže bude pochovávat už druhé dítě...Navíc syn té spolužačky ještě chodí na střední školu...hrůza:-( Už doooost......!!!!!
I když je to 29. let pořád brečím za mojí mámou bylo jí 59.let když jí zabili doktoři. Ležela v nemocnici 14.dní a lěčili jí na žloutenku ale to se sakra spletli ,že za to zaplatila životem . Doktor jí zmáčknul břicho a prasklo jí slepé střevo. Aby jí šli rychle operovat měli pořád čas. Z narkozy se už neprobrala. Do dnešního dne pořád na ní myslím , vidím jí ležet na posteli když jsem za ní přišla do nemocnice to jsem nevěděla, že jí vidím na posledy. Deno denně na ní vzpomínám . Psal se rok 1986. Nejraději bych se viděla u ní kdyby doktoři nebyli lemplové tak tady pár let ještě mohla být. Moc mě to bolí a nemůžu se s tím smířit, že už nemám mojí milovanou mámu.
Do konce mého života se s tím nesmířím ,že jí doktoři připravili o život.
Do konce mého života se s tím nesmířím ,že jí doktoři připravili o život.
..znám jak boli truchleni-moc dobre si ho pamatuju z dětství, kdy mi umřel tatinek..ale ted, deset dni po smrti maminky jsem sice o patnáct let starší, ale cítím se mnohem oslabenejsi a neschopna se vyrovnat se ztrátou milované mámy..pečovala jsem o ni do posledni chvilky, diky těmto stránkám jsem i věděla, jak se naposledy rozloučit..ale vůbec nic mi nepomáhá pochopit fakt, ze moje milovaná mama, která tak moc milovala zivot, uz tady neni se mnou a nikdy se na me uz neusmeje, nepohladi, nevyslechne.. Nechce se mi dal "běžně zit", a to i přes fakt, ze mam 16mesicniho chlapečka.. Nemam ani z jeho sluvek a krucku radost, nenávidím se za to..ale nejde to.. Dekuji za možnost "vypsání".. sdílení mezi vámi, ostatními, je jedinou moznosti, kde muzu napsat své pocity, myšlenky.. Mnoho sil nam všem!
In reply to ..znám jak boli truchleni-moc by Anonym (neověřeno)
henka
18. února 2015
ahoj deniska, ja mám tiež tieto pocity. Hoci mi mama zomrela pred rokom - je to ako by som už svoj život prežila. Hrozná bolesť na duši je stále aj po roku. Som na tomto svete len kvôli svojim dvom dcéram, ktoré ma potrebujú a musím sa o ne postarať. Keby som nemala deti, tak tu ani nemusím byť. Najhoršie je to, že sa musí žiť ďalej a tváriť sa, že sa nič nedeje. Nikto do môjho vnútra nevidí, nikto nevidí ako mi je. Starostlivosť o deti je dosť náročné a mama mi veľa pomáhala. Strašne mi chýba. Veľmi mi býva do plaču. Celý rok som sa ráno budila s myšlienkou, že už nemám mamu. Hrozný pocit.
Držte sa všetci. Veľa síl do života. Snáď sa raz s maminami stretneme na druhom svete. Henka
Držte sa všetci. Veľa síl do života. Snáď sa raz s maminami stretneme na druhom svete. Henka
In reply to ahoj deniska, ja mám tiež by Anonym (neověřeno)
Denisa
18. února 2015
Henka, dekuji. Jak píšeš - pro zbytek světa se tvářit, ze jsem ok..někdo by řekl, ze to neni nutné, ze mame právo na to byt smutné..jenže všichni víme, ze smutnych lidi se každému brzo omrzi..ze nikoho, bohužel ani přátele, dlouho nebaví poslouchat smutné řeči..ach, kde brát sílu a chut ke každému novému dni.. My mámy, ktere jsme přišly o své maminky, ktere nam byly blízké ne-li nejbližší, tvoříme svět našim dětem a přejeme si, aby byl nejkrásnější plny lásky a úsměvu, ale sílu bereme az ze sveho nitra, ktere je bolestivé a opuštěné..
In reply to ahoj deniska, ja mám tiež by Anonym (neověřeno)
Lenka
15. května 2015
Dobrý den paní Henko,
někdy mám pocit, že je to jen takový zlý sen, že to přeci nemůže být pravda. Ztratila jsem maminku tak náhle a za velmi bolestných okolností, hrozně trpěla než umřela, nemohu se těch vzpomínek a výčitek zbavit. Dá se to ještě unést? Máte děti, to je silná motivace, i když je to strašně těžké. Já nemám nikoho. V zaměstnání mi bylo dáno najevo, že je můj smutek nezajímá a mám se chovat jako by se nic nestalo, v opačném případě mám vypadnout. Také bych hrozně moc chtěla věřit, že se jednou s maminkou zase setkám a budu jí moci říci to co jsem nestihla, vysvětlit tolik věcí, obejmout ji a říci jí jak moc ji mám ráda. Myslíte, že má smysl tomu věřit? Někdy už nevím....
někdy mám pocit, že je to jen takový zlý sen, že to přeci nemůže být pravda. Ztratila jsem maminku tak náhle a za velmi bolestných okolností, hrozně trpěla než umřela, nemohu se těch vzpomínek a výčitek zbavit. Dá se to ještě unést? Máte děti, to je silná motivace, i když je to strašně těžké. Já nemám nikoho. V zaměstnání mi bylo dáno najevo, že je můj smutek nezajímá a mám se chovat jako by se nic nestalo, v opačném případě mám vypadnout. Také bych hrozně moc chtěla věřit, že se jednou s maminkou zase setkám a budu jí moci říci to co jsem nestihla, vysvětlit tolik věcí, obejmout ji a říci jí jak moc ji mám ráda. Myslíte, že má smysl tomu věřit? Někdy už nevím....
In reply to ahoj deniska, ja mám tiež by Anonym (neověřeno)
henka
21. května 2015
milá Lenka, určite má zmysel tomu veriť, že sa s mamičkami uvidíme. Dobre vieme, že duša sa od tela oddelí a žije ďalej. Ja som po smrti mamy prečítala strašne veľa literatúry - hlavne články na internete a knižky. Po maminej smrti som pol roka brala lieky na spanie, pretože som si myslela, že bez nich nezaspím. S postupom času som sa trochu upokojila, je pravda, že bolesť sa trochu otupí, ale nie je to už také dobré ako keď tu bola mama. Keď si na ňu spomeniem, je mi do plaču. Ale musím fungovať, nič sa nedá robiť. Píšete, že nemáte nikoho, ale dobré by bolo si svoju rodinku do budúcna založiť, a tá vás bude držať nad vodou. A vaša mamička na vás bude dávať pozor zhora. Prajem vám všetko dobré a držte sa. Uvidíte, že raz bude aj lepšie. henka
In reply to ..znám jak boli truchleni-moc by Anonym (neověřeno)
henka
20. února 2015
milá deniska, máš pravdu. My tu už musíme žiť aspoň pre detičky. Pre ne by bolo strašné keby mamu nemali. Ja sa venujem svojim dvom dcéram, pretože keby som tu pre ne nebola, viem že by boli smutné a to nechcem. Jeden môj známy, ktorému zomrel otec, tvrdí, že "žijeme so živými a nie so zomrelými". Na zomrelých budeme vždy spomínať v dobrom. Po čase sa trochu tá bolesť otupí a budeme fungovať ďalej. Musíme. Naše mamy by si to tak priali. Snáď ich raz uvidíme na druhom brehu a teraz kým sme tu nech nad nami držia ochrannú ruku. Nádej na stretnutie s nimi nech nás drží nad vodou. Veľa síl. henka.
Zuzka T.
8. února 2015
Včera jsem vyklidila s pláčem maminčinu skříň a některé věci,které málo nosila,jsem si nechala,že je budu nosit.Pár triček,vestu...není to zvrhlost?Tolik mi chybí a to je pryč teprve 5 týdnů
In reply to Včera jsem vyklidila s pláčem by Anonym (neověřeno)
Misha
10. února 2015
Ahoj Zuzko,já jsem si žádné oblečení po mamce nenechala,nemohla jsem,už jenom proto,že bych ze všeho cítila její vůni a moc by mi ji to připomínalo.Dokonce jsem hodně dlouho nemohla vidět žádnou její fotku,moc to bolelo....Jediný,co jsem si nechala na památku je řetízek na krk,kterej nosím.Jinak já osobně proti tomu nic nemám,je to každýho věc,ale já jsem nemohla.Drž se
In reply to Včera jsem vyklidila s pláčem by Anonym (neověřeno)
mika
11. února 2015
Taky jsem si spoustu veci nechala,i obleceni..to,ze z neho citim jeji vuni mi prave pripada pekne. Vyhodili jsme nekolik pytlu,ale neslo to vsechno,to bych nechtela..
In reply to Taky jsem si spoustu veci by Anonym (neověřeno)
Zuzka T.
15. února 2015
Přesně tak to taky cítím.Taky jsme toho hodně vyhodili,ale něci chci mít,co mi ji bude připomínat.Jsem ráda,že to tak cítí i někdo jiný.Držte se všichni,co vás postihla ztráta milované maminky....
Petra
1. února 2015
Za týden je to rok, co odešla moje maminka. Mám pocit, že mně chybí čím dál víc a taky to moc bolí.
Bylo jí 59 let, nestihla jsem se ani rozloučit, bylo to tak náhlé, z ničeho nic. Potřebuji jí říct spoustu věcí a mít ji u sebe. Taťka si našel novou paní a já to nedokážu pochopit, že jemu nechybí a žije dál....
Bylo jí 59 let, nestihla jsem se ani rozloučit, bylo to tak náhlé, z ničeho nic. Potřebuji jí říct spoustu věcí a mít ji u sebe. Taťka si našel novou paní a já to nedokážu pochopit, že jemu nechybí a žije dál....
In reply to Za týden je to rok, co odešla by Anonym (neověřeno)
U mě to byl rok 29.listopadu. Také mám pořád slabé chvilky....
Ty také žiješ dál, jen někdo žije pouze trápením a vzpomínkami a někdo se snaží koukat dopředu a ví, že svět se točí dál!!!
Každý to prožíváme jinak a každý se s tím snaží vyrovnat podle svého!!!!
Ty také žiješ dál, jen někdo žije pouze trápením a vzpomínkami a někdo se snaží koukat dopředu a ví, že svět se točí dál!!!
Každý to prožíváme jinak a každý se s tím snaží vyrovnat podle svého!!!!
In reply to Za týden je to rok, co odešla by Anonym (neověřeno)
inka
4. února 2015
Jsme na tom podobne,taky bylo mamince 59,taky odesla nahle plna elanu:( infarkt..muzu s zeptat co bylo tvoji mamince? Muj tata taky nekoho ma,ale mel uz za jejiho zivota,tajil to..ja jsem na to nahodou prisla nedavno,nenavidim ho za to a nevim co delat..porad to taji a ja jen trnu kdy vybali,ze s ni chce byt oficialne
In reply to Jsme na tom podobne,taky bylo by Anonym (neověřeno)
Petra
6. února 2015
Ráno se probudila a omdlela a pak se snažila žít, ale nešlo to, dostala embolii, dneska je to přesně rok, nezvládám to.... Já si to taky nedokážu představit, jestli nám ji taťka jednou představí a taky nedokážu pochopit, že jemu tak moc nechybí a je to za ním....
In reply to Za týden je to rok, co odešla by Anonym (neověřeno)
rikina
6. února 2015
Ahoj, aj moja maminka odišla náhle, tiež som sa s ňou nestihla rozlúčiť mala 60. Je to už 20 mesiacov a stále to hrozne bolí a tiež mi chýba čoraz viacej. Ešte ju tak veľmi potrebujem. No život ide ďalej aj ja sa snažím isť, ale sú chvíle, keď je tá bolesť neznesiteľná a ja sa zase cítim tak príšerne ako keby sa to stalo včera.
In reply to Za týden je to rok, co odešla by Anonym (neověřeno)
Nejhorší je, že pohasla i jakási poslední naděje, že budeme moci dát dohromady rozhašené vztahy. už nikdy k tomu nebude moci dojít. Je to šest let. Přesto bych právě nyní potřebovala ženu, které bych mohla věřit. Která by mi byla oporou, tak trochu mámou......
Debora
31. ledna 2015
Dnes už je to osm měsíců, co zemřela má maminka...snažila jsem se, aby se uzdravila...a věřila jsem tomu, že zase bude zdravá..už jednou rakovinu překonala a po několika letech se jí zase vrátila...a já myslela a slibovala ji, že to zase spolu zvládneme...snažila jsem se i, aby jedla co nejvíce enzymatické stravy, tzn. raw stravu..čerstvé ovoce a zeleninu..připravovala jí vegan stravu, omezovala lepek...jedla i ovosan...teď po té době čtu, že ovoce by se moc nemělo, že "cukr" živí rakovinové buňky...a mě teď napadá, zda jsem ji nějak neublížila a neumřela kvůli mě...chtěla bych se zeptat, co si o tom myslíte? Mohla bych se zeptat, jak se stravovali Vaši blízcí, co byli taky onkologičtí pacienti? Zda kdyby jedla všechno, zda by tu třeba ještě se mnou nebyla...vím, že už jí život nevrátím, ale zajímal by mě i Váš názor, kdo s tím má nějakou zkušenost, moc děkuji
Debora
31. ledna 2015
Dnes už je to osm měsíců, co zemřela má maminka...snažila jsem se, aby se uzdravila...a věřila jsem tomu, že zase bude zdravá..už jednou rakovinu překonala a po několika letech se jí zase vrátila...a já myslela a slibovala ji, že to zase spolu zvládneme...snažila jsem se i, aby jedla co nejvíce enzymatické stravy, tzn. raw stravu..čerstvé ovoce a zeleninu..připravovala jí vegan stravu, omezovala lepek...jedla i ovosan...teď po té době čtu, že ovoce by se moc nemělo, že "cukr" živí rakovinové buňky...a mě teď napadá, zda jsem ji nějak neublížila a neumřela kvůli mě...chtěla bych se zeptat, co si o tom myslíte? Mohla bych se zeptat, jak se stravovali Vaši blízcí, co byli taky onkologičtí pacienti? Zda kdyby jedla všechno, zda by tu třeba ještě se mnou nebyla...vím, že už jí život nevrátím, ale zajímal by mě i Váš názor, kdo s tím má nějakou zkušenost, moc děkuji
In reply to Dnes už je to osm měsíců, co by Anonym (neověřeno)
Ne, nic jsi špatně neudělala, byla jsi mamince oporou v jejích nejhorších chvílích, byla jsi tu pro ní, mohla se na tebe spolehnout!!!! To je nejdůležitější bez ohledu na stravu!!!!! Můžeš mít čisté svědomí,že jsi udělala vše pro to,aby jsi mamce pomohla. Buď na sebe hrdá jaká jsi skvělá dcera a výčitky z hlavy vykopej!!!!!
In reply to Dnes už je to osm měsíců, co by Anonym (neověřeno)
Misha
4. února 2015
Deboro,nic si nevyčítej,udělala jsi pro mamku vše,co bylo v tvých silách.My jsme mamce koupily vše,co jsme zjistily,že může pomoci od javorového sirupu se sodou přes meruňková jádra,přesličkové obklady,čaj červené lapacho až po Nápoj ze zeleného ječmene.Nic nepomohlo,ta bestie rakovina byla silnější,než naše snaha a chuť bojovat.Letos v květnu už to budou čtyři roky,co mamka odešla.Bylo jí 58 let.Deboro,byla jsi dobrá dcera a nic jsi neudělala špatně,naopak.Držte se všichni
In reply to Dnes už je to osm měsíců, co by Anonym (neověřeno)
Debora
8. února 2015
Holky, moc vám děkuji, jste hodné...
anička
30. ledna 2015
Holky, držte se! Je to hrozné, my všechny víme. V březnu to budou už 2 roky, strašně to letí a za tu dobu se odehrála spousta věcí. Čas bolest otupí.... Ale na maminku myslím každý den... A naštěstí se mi o ní často zdá.....
Zuzka T.
10. ledna 2015
Je po pohřbu mé milované maminky a mám si jít pro urnu s jejım popelem..je to strašné,to bude poprvé,co spolu půjdeme a nebudeme se moci dotýkat ani si povídat...snad to zvládnu.
A děkuji vám všem za podporu!
A děkuji vám všem za podporu!
In reply to Je po pohřbu mé milované by Anonym (neověřeno)
Zvládneš to,jsi statečná holka !!!!!!
In reply to Zvládneš to,jsi statečná by Anonym (neověřeno)
Zuzka T.
11. ledna 2015
Musím! Statečná ...nevím...snad...ale musím.Díky těmto stránkám a lidem, kteří sem chodí, všechno snáším trochu lépe,,děkuji ♥
In reply to Je po pohřbu mé milované by Anonym (neověřeno)
Misha
11. ledna 2015
Zvládneš,to Zuzko.Je to hrozné,ale v takových chvílích zjistíme,že jsme silnější,než jsme si mysleli.Drž se..
In reply to Je po pohřbu mé milované by Anonym (neověřeno)
Lucie
25. ledna 2015
Čeká mne to ve středu. Smutek je nevýslovný. Bolest nepopsatelná. Pohřeb jsem ustála, ale jen o prsa. Drže se všichni. Ztratit milovanou mámu je něco strašného.
In reply to Čeká mne to ve středu. Smutek by Anonym (neověřeno)
Bohužel, tímto jsme si prošly všechny:-(
anička
29. prosince 2014
Milá Zuzku, přijmi upřímnou soustrast. Je to těžké a bolí to.
Já přežila druhé vánoce bez maminky. Bolest už není tak velká, ale pořád chybí i slzička ukápla.
Hodně sil všem a do nového roku hodně štěstí, zdraví všem. A hodně sil se smířením se smrtí milované maminky.
Já přežila druhé vánoce bez maminky. Bolest už není tak velká, ale pořád chybí i slzička ukápla.
Hodně sil všem a do nového roku hodně štěstí, zdraví všem. A hodně sil se smířením se smrtí milované maminky.
Zuzka T.
25. prosince 2014
..moje milovaná maminka nás opustila přímo na Štědrý den odpoledne..bylo ji sice už 83let,ale ještě před týdnem jsme plánovali Vánoce.Strašně to bolí..
In reply to ..moje milovaná maminka nás by Anonym (neověřeno)
Eva Kanská
27. prosince 2014
Soucítím s Vámi. Plačte, zajděte za psychologem. Můj tatínek odešel náhle v podobném věku před půl rokem a stále to bolí, Vánoce jsme strávili mimo domov. E.K.
In reply to Soucítím s Vámi. Plačte, by Anonym (neověřeno)
Zuzka T.
29. prosince 2014
...hmm,pláču..a bojímse pohřbu. Táta je těžký kardiak a doktoři mají dovolenou...
In reply to ..moje milovaná maminka nás by Anonym (neověřeno)
Michaela
29. prosince 2014
Plakat budeš ještě dlouho....tím si člověk bohužel musí projít....
ale zase se oba při pohřbu rozloučíte s maminkou a chtě nechtě přijmete skutečnost, že odešla:-(
To zvládnete oba...držím palce!!!!!!
ale zase se oba při pohřbu rozloučíte s maminkou a chtě nechtě přijmete skutečnost, že odešla:-(
To zvládnete oba...držím palce!!!!!!
In reply to ..moje milovaná maminka nás by Anonym (neověřeno)
Misha
29. prosince 2014
Zuzko,přijmi upřímnou soustrast.Jak píší ostatní,bolí to a bolet bude.Breč,nedrž to v sobě.My všichni jsme si tím prošli a víme,jak ti je.Hodně sil tobě i tátovi....
In reply to ..moje milovaná maminka nás by Anonym (neověřeno)
Dagmar
25. ledna 2015
dnes i mně opustila moje milovaná maminka,bylo jí 89 let,ale bolest a smutek je o to větší, že jsme spolu byly tak dlouho a najednou tady není. I když už jsem starší než většina přispěvatelů, věřte, že ani v tomto věku se s tím člověk nedokáže rozumně vyrovnat
In reply to dnes i mně opustila moje by Anonym (neověřeno)
Helena
26. ledna 2015
Je to jistě smutné, ale vaše maminka se dožila krásného věku,moje maminka umřela, když jí bylo 64 let na krutou rakovinu, přejte mamince krásný odpočinek a radujte se,že jste spolu mohli být tak dlouho.Přeji hodně sil, ve vašem smutku.H.
In reply to dnes i mně opustila moje by Anonym (neověřeno)
Zuzka T.
26. ledna 2015
Cítím s Vámi..moje maminka 3 roky jen ležela a já se o ní denně starala,přilnuly jsme k sobě..strašně to bolí.Zítra budu likvidovat její skříň...
Lída
24. prosince 2014
Ahoj všem, jsou to první Vánoce bez maminky a je to vážně sakra těžké,ale mám malé děti,takže s nimi je to přece jen o něco lehčí, odvádí neustále pozornost od mých trudných myšlenek. Držte se všichni a snažte se prožít Vánoce v klidu a pohodě, tak jak by to naše maminy chtěly.
In reply to Ahoj všem, jsou to první by Anonym (neověřeno)
Lexy
24. prosince 2014
Všem přeji krásné a klidné prožití vánočních svátků.Jsou to první vánoce bez mé milované maminky.Od května,co odešla,se v mém životě událo mnoho nového.Škoda,že se s ní o to nemohu podělit.Myslím,že by na mně byla pyšná.Moc mi chybí!
henka
24. prosince 2014
zdravím všetkých, dnes je Štedrý večer a tak chcem vám všetkým zapriať Šťastné Vianoce a šťastný Nový rok 2015 (aj keď bez rodiča to už také nie je). Už tomu je rok čo mi mamina zomrela a zároveň sú to už druhé Vianoce bez nej. Po roku môžem povedať, že sa tá bolesť trochu otupila, ale stále na mamu myslím a je mi smutno aj si poplačem. Mamička moja posielam Ti do nebíčka pozdravy a bozky. Zajtra Ti pôjdem zapáliť sviečku na hrob. Tvoja dcéra Henrieta
In reply to Umřela mi máma 10.dubna na by Anonym (neověřeno)