Závěr života v domácím prostředí
Na tomto místě naleznete informace o plánování péče a službách, které lze v péči o nevyléčitelně nemocného člověka využít, shrnutí základů péče o blízkého a informace jak postupovat, pokud člověk zemře doma.
Řada z nás by ráda strávila závěr svého života doma, v důvěrně známém prostředí mezi svými blízkými. Vyrovnat se s tím, že už nejsme soběstační a stali jsme se závislými na péči okolí, může být náročné, a to i pro pečující, kteří často nevědí, jak se v dané situaci chovat, jak pomoci a co zařídit. Rozhodování, zda zůstat doma nebo se doma o člena rodiny nebo přítele postarat, tak může být provázené mnoha obavami a nejistotou.
Péče o nemocného přitom vyžaduje od pečujících dobré zvážení a rozvržení vlastních sil, zejména časových a finančních. Nacházíme se v různých životních situacích, jsme zatížení různými povinnostmi, liší se časové i lidské kapacity, které pro péči máme, žijeme v různých vztazích. Také nemocní mají různé potřeby, pro někoho je nejdůležitější být doma, kde se cítí v bezpečí, jiný upřednostňuje hospitalizaci, zaručující blízkost zdravotníků. Při rozhodování o péči hraje v neposlední řadě roli i dostupnost zdravotních a sociálních služeb v místě bydliště nemocného či pečujících.
Podkapitoly
Domácí péče může být fyzicky i psychicky vyčerpávající, nemocní i pečující se mohou přiblížit k hranici svých sil. Pokud to situace jen trochu dovoluje, je dobré péči naplánovat, připravit se na ni a v rámci možností rozvrhnout síly, rozdělit péči mezi více lidí a využít dostupných služeb.
V domácí péči přebírají roli ošetřovatelů blízcí nemocného, kteří tak potřebují zvládat základní ošetřovatelské dovednosti. Péče o nemocného přitom zahrnuje nejen jeho fyzické, ale také psychické, sociální a spirituální potřeby.
Domácí péči usnadňují nejen zdravotníci a ošetřovatelé, ale také sociální služby – především terénní pečovatelské a odlehčovací služby nebo služby osobní asistence a systémy tísňové péče. Síly nemocných i pečujících pak mohou šetřit kompenzační pomůcky, které přispívají i k pocitu klidu a bezpečí.
Někdy není péče o nemocného v domácím prostředí možná nebo si ji nemocný nepřeje. V takovém případě je možné využít péči v lůžkovém zařízení nebo v některé z pobytových služeb.
Čas umírání může být pro příbuzné a přátele umírajícího člověka dobou krize, strachu a nejistoty, ale i časem velmi důležitým. Na smrt jako takovou se asi připravit nelze, ale může pomoci, pokud mají blízcí umírajícího představu, co lze v závěru života nemocného očekávat a co může jejich blízký prožívat.
Pokud si nemocný přeje zemřít doma, může být okamžik úmrtí i povinnosti, které jsou s úmrtím mimo zdravotnické zařízení spojeny, zdrojem obav nebo stresu. Situaci může ulehčit, pokud mají pečující informace, co lze v závěru života nemocného očekávat a jaké nezbytné kroky je třeba po úmrtí udělat.