Mýty o opioidech

MÝTUS: Když už se jednou začne dávat morfin, je to ortel blízké smrti.

Morfin nebo jiný opioid je třeba podat tehdy, pokud bolest neustoupila po slabším léku. Nijak nesouvisí s prognózou choroby a očekávanou délkou života. Pod dohledem lékaře život nijak nezkracuje. U chronické nádorové bolesti je pacient ohrožen smrtí kvůli nádoru, nikoli kvůli morfinu.

MÝTUS: Zatím zkuste bolest vydržet. Kdybyste dostal morfin už teď, vyčerpaly by se tím všechny ostatní možnosti.

Žádná nádorová bolest se nemá nechat bez léčby, protože se fixuje v centrální nervové soustavě a tím se dále zesiluje. Lékař je povinen ji léčit, stejně jako musí znát zásady podávání opioidů: neexistuje tak velká bolest, aby už na ni nezabíral žádný lék z opioidové řady.

MÝTUS: Opioidy se dávají pouze na nádorovou bolest, vždy v injekci, dvakrát až třikrát denně.

Opioidy nejsou určeny pouze pro nádorovou bolest. Přednost má vždy tzv. neinvazivní forma léku, tedy tablety, kapky, čípky, náplasti. Frekvence podávání se liší podle toho, na jak dlouho je konkrétní lék schopen zajistit stabilní hladinu analgetika v krvi.

MÝTUS: Nechci morfin. Nechci mít kromě rakoviny a bolestí ještě i drogovou závislost! Jak se jednou začne s morfinem, nevede z toho cesta zpět…

Nemocní, kteří užívají opioidy kvůli těžké bolesti, prakticky nejsou ohroženi vznikem psychické závislosti neboli narkomanie. Oni svůj lék nutně potřebují, podobně jako diabetik potřebuje svůj inzulin. Silná bolest totiž velmi škodí, bere nemocným sílu a často i smysl života. Nebezpečné by bylo jejich náhlé vysazení. Kromě zhoršení bolesti by jim bylo celkově velmi špatně — podobně jako diabetikovi bez inzulinu a astmatikovi bez kortikoidů. Postupné vysazování opioidů je však možné a běžné.

MÝTUS: Morfin i ostatní opioidy tlumí dechové centrum, takže je pacient ohrožen udušením.

Již samotná těžká bolest velmi silně stimuluje dechové centrum. Pacient, kterému zkušený lékař postupně přidává opioidy, se dechového útlumu skutečně bát nemusí. Opioidy naopak představují velmi účinnou úlevu i od dušnosti, která právě silnou bolest doprovází.

MÝTUS: Pokud po podání morfinu nemocný zvrací, je to známka morfinové nesnášenlivosti a neměl by mu být už nikdy znovu podán.

Při prvním podání opioidů pociťuje část pacientů nevolnost nebo zvrací: je to častý, ale přechodný vedlejší účinek celé lékové skupiny. Pokud na to lékař včas myslí a zároveň podá léky proti zvracení, tzv. antiemetika, obtíže pominou a většinou se již nevrátí.

MÝTUS: Pokud spí pacient hluboce celou noc po prvním podání opioidu, dávka je zřejmě nebezpečně velká.

Často jsou nemocní krutou bolestí tak vysíleni, že v momentě úlevy od bolesti hluboce usnou, jakoby se snažili dohnat probdělé noci. Teprve po vyrovnání spánkového dluhu lze hodnotit, jak silně opioid pacienta tlumí. Útlum bývá častý, naštěstí však přechodný.

Pokud se podání opioidu pacientovi v pokročilém stádiu nevyléčitelného onemocnění dlouho odkládá, bývají únava a spavost způsobeny spíš vyčerpáním těžkou nemocí než útlumem v důsledku opioidu. Pacient by tedy byl utlumený i bez podání opioidu a navíc by byl kvůli bolesti ve velké nepohodě, která by mohla vést k neklidu a delirantnímu stavu.

MÝTUS: Lékař mi nalepil nějakou náplast, ale mám ji už tři hodiny a bolest vůbec neustoupila.

Podávání opioidů transdermálně, formou náplasti, je moderní a vysoce účinná forma. Na trhu jsou nyní dva odlišné preparáty, oba dostatečně účinné pro chronickou nádorovou bolest. Efekt se objeví až za 12 hodin po nalepení první náplasti, pak je však hladina v krvi stabilní a stačí náplast měnit po 3 dnech nebo 3 a ½ dnech – podle konkrétního léčivého přípravku. Prvních 12 hodin po nalepení tedy pacient skutečně úlevu nevnímá a musí mít zatím k dispozici jiné analgetikum. Stejně tak i navyšování síly opioidu v náplasti se projeví až s odstupem 12 hodin.

MÝTUS: Morfin je tak mocný, že zvítězí nad každou bolestí. Je nejúčinnější ze všech léků.

Morfin je účinné analgetikum, ale zdaleka není nejúčinnější z celé široké rodiny opioidů. Naopak některá bolest při poškození nervu po samotném morfinu neustoupí a daleko lépe zareaguje například na podávání antiepileptik. V praxi je morfin široce využíván pro svou dostupnost a pestrost svých lékových forem.

MÝTUS: Morfin i ostatní opioidy jsou extrémně nebezpečné svými vedlejšími účinky a nejsou vhodné pro starší nemocné.

Pokud je morfin podáván zkušeným lékařem podle pravidel vědy (lege artis), není o nic nebezpečnější než většina moderních léků. Každý účinný lék má své nežádoucí účinky. Právě u starých lidí je však podávání opioidů při velkých bolestech podstatně bezpečnější než široce rozšířené podávání antipyretik a nesteroidních protizánětlivých léků.