Lůžková péče a pobytové služby

Péče o nevyléčitelně nemocného či dlouhodobě chřadnoucího člověka je fyzicky i psychicky náročná a klade na pečující vysoké časové i finanční nároky. Zejména v případech, kdy se jedná o dlouhodobou péči, pečující je na péči sám, sám trpí nějakými zdravotními problémy nebo mu ekonomická situace nedovoluje omezit kvůli péči své zaměstnání, je namístě zvážit možnost lůžkové či pobytové péče. 

V případě vážnějších zdravotních problémů a ošetřovatelsky náročné péče lze péči zajistit v některém lůžkovém zdravotnickém zařízení. Pokud se jedná o péči o člověka ve stabilizovaném zdravotním stavu, který je nicméně závislý na péči okolí, lze zvažovat péči některého z pobytových zařízení sociálních služeb. 

Při plánování péče, zejména pokud se jedná o nemocného v závěru života, může být užitečné podat žádost o přijetí do lůžkového zařízení i v případě, že si nemocný i pečující přejí zvládnout péči doma. V tomto ohledu se lze s daným zařízením domluvit, že není potřeba nabízet nemocnému aktuálně volné místo a rodina se sama ozve v případě potřeby. Pokud by se domácí péče ukázala jako příliš náročná, bývají v takovém případě další kroky k zajištění lůžkové péče jednodušší a rychlejší. Je ale třeba počítat s tím, že přijetí do péče vždy záleží na aktuální kapacitě daného zařízení, a je možné, že bude nutné na místo nějakou dobu čekat. 

V případě, kdy je nemocný umístěn ve zdravotnickém zařízení nebo pobytovém zařízení sociálních služeb, zajišťuje běžnou každodenní péči personál daného zařízení. 

Lůžková zdravotnická zařízení

Pokud je nemocný hospitalizovaný z důvodu akutního zhoršení zdravotního stavu, bývá obvykle hospitalizován na některém z oddělení tzv. akutní lůžkové péče. V případě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebo přetrvávajících zdravotních obtíží, které však nejsou akutního charakteru, bývají nemocní obvykle hospitalizováni na lůžkách tzv. následné péče, případně též rehabilitačních lůžkách. Nemocní v terminální fázi onemocnění mohou využít péče lůžkových hospiců. 

Následná péče

Následná lůžková péče je poskytována především v tzv. léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN), v odborných léčebných ústavech nebo v nemocnicích v rámci oddělení lůžek následné péče.

Podmínkou přijetí na lůžka následné péče je doporučení praktického nebo ošetřujícího odborného lékaře a splnění kritérií potřebnosti zdravotní péče. Pobyt na lůžkách následné péče je hrazen z veřejného zdravotního pojištění, u nestátních zařízení je nicméně obvykle třeba počítat s finanční spoluúčastí pacienta za služby, na které se nevztahuje úhrada z veřejného zdravotního pojištění.

Někdy bývají nemocní v rámci zařízení následné péče umístěni na tzv. sociální lůžka, určená lidem, u nichž je relativně malá potřeba zdravotní péče, ale zároveň ze zdravotních důvodů potřebují intenzivní péči nezdravotního charakteru. Typicky jsou tato lůžka využívána pro péči o nepohyblivé pacienty, u nichž z důvodu vysokého věku a chronických zdravotních obtíží nelze očekávat zlepšení jejich zdravotního stavu, a zároveň nelze péči o ně zajistit jiným způsobem. Péči na sociálních lůžkách hradí podobně jako v případě pobytových zařízení sociálních služeb nemocný a zařízení náleží v době péče jeho příspěvek na péči, pokud jej nemocný pobírá.

Lůžkový hospic

V případě péče o nevyléčitelně nemocného člověka lze pro zajištění péče využít služby některého z lůžkových hospiců. Podmínkou přijetí do lůžkové hospicové péče obvykle bývá terminální stadium onemocnění s předpokládanou délkou života kratší než 6 měsíců.

V rámci péče lůžkového hospice je nemocnému poskytována zdravotní péče ve formě paliativní péče a veškerá další péče, jako je například pomoc se zajištěním osobní hygieny, podáním stravy apod.

Pro nevyléčitelně nemocného i jeho blízké představuje lůžkový hospic oproti jiným zařízením lůžkové péče většinou vyšší komfort v tom ohledu, že mívá neomezenou nebo rozšířenou návštěvní dobu, obvykle nabízí možnost pobytu v jednolůžkovém pokoji a v rámci pobytu nemocného počítá s přítomností jeho blízkých.

Vzhledem k tomu, že poskytovaná péče obvykle zahrnuje péči multidisciplinárního týmu a výrazně přesahuje péči zdravotního charakteru hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, bývá v lůžkových hospicích obvykle požadována finanční spoluúčast nemocného. Ceník péče bývá obvykle k dispozici na webových stránkách daného lůžkového hospice. Stejně jako u pobytových sociálních služeb náleží lůžkovému hospici dle zákona příspěvek na péči, pokud jej nemocný pobírá.

Pobytová zařízení sociálních služeb

Pobytové služby jsou určeny lidem, jejichž zdravotní stav nevyžaduje intenzivní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému celkovému stavu jsou závislí na péči a podpoře svého okolí. Ve většině těchto zařízení je zajištěna odborná ošetřovatelská péče, tj. sesterské zdravotnické úkony jako jsou převazy, péče o vstupy/výstupy, injekční aplikace léků apod. Zároveň však tato zařízení obvykle nemívají vlastního lékaře a v případě akutní potřeby lékařské péče bývají klienti těchto zařízení umísťováni do lůžkových zdravotnických zařízení.

Péče v pobytových službách je hrazena ze strany klienta a zařízení pobytových služeb rovněž ze zákona náleží příspěvek na péči, pokud jej klient daného zařízení pobírá. Cena za pobytová zařízení se liší v závislosti na zřizovateli a poskytovaných službách. Roli často hraje to, zda je dané zařízení spolufinancováno například obcí nebo se jedná o soukromé zařízení. Navíc bývají typicky zpoplatněny nadstandardní služby jako jednolůžkový pokoj, speciální strava apod., a nezřídka se tak na finančním pokrytí péče podílí nejen nemocný, ale i jeho rodina.

V případě péče o chronicky nemocné lidi nebo lidi s omezenou pohyblivostí připadají z pobytových zařízení pro zajištění péče nejčastěji v úvahu domovy pro seniory nebo domovy se zvláštním režimem. Zajištění péče na přechodnou dobu pak nabízejí pobytové odlehčovací služby.

Návštěvy nemocných

Možnost návštěv blízkého ve zdravotnických zařízeních nebo pobytových službách bývá obvykle upravena vnitřním předpisem daného zařízení. Etický kodex Práva pacientů ČR, schválený etickou komisí Ministerstva zdravotnictví ČR, zakotvuje právo nemocného denně se stýkat se členy své rodiny nebo přáteli. Omezení návštěv nemocného může být provedeno pouze ze závažných důvodů, typicky například v souvislosti s výskytem respiračních onemocnění nebo epidemiologickými opatřeními. Stejně tak bývá možnost návštěv značně omezena v souvislosti s charakterem některých pracovišť, například na odděleních ARO nebo lůžkách JIP. Naopak v lůžkových hospicích bývá obvyklá neomezená možnost návštěv s tím, že hospice často nabízejí i možnost přistýlky pro přespání blízkého přímo v daném zařízení.

Četnost návštěv by se vždy měla odvíjet od přání a stavu osoby, za níž návštěva přichází, avšak zároveň samozřejmě vychází i z časových možností rodiny a přátel. Někdy není v silách ani možnostech blízkých nemocného navštěvovat tak často, jak by si všichni zúčastnění přáli –⁠ může se stát, že nemocný bude hospitalizovaný ve vzdálenějším zařízení, někdy blízcí nemocného zároveň doma pečují o další osobu a není v jejich možnostech péči a časté návštěvy časově skloubit, někdy je obtížné skloubit návštěvní hodiny s vlastní pracovní dobou. V tomto ohledu může zvlášť v případě dlouhodobých hospitalizací nebo pobytů pomoci, pokud se blízcí nemocného dokáží na naplánování návštěv domluvit.

Od přání a stavu nemocného by se rovněž mělo odvíjet to, co s sebou návštěvy nemocnému přinášejí. Někoho potěší, pokud mu návštěva přinese trochu jeho oblíbeného jídla, jinému udělá radost květina nebo knížka či časopis. Důležité je brát v tomto ohledu v potaz i prostorové možnosti zařízení, kde se nemocný nachází –⁠ například zda je zde možnost uchování přinesených potravin v ledničce nebo zda přinesená květina nevydává příliš silnou vůni, která by mohla obtěžovat ostatní osoby v místnosti. Je také možné poradit se i s personálem daného zařízení.