Pohřeb
Způsob rozloučení s naším blízkým může mít mnoho podob a záleží především na přáních zesnulého a jeho nejbližších, jak se se zemřelým rozloučí. Zacházení s lidskými ostatky má nicméně svá pravidla a v souvislosti s úmrtím blízkého a rozloučením se s ním je třeba řešit řadu úředních i praktických záležitostí.
Pohřební služba
Zajištění odvozu těla zesnulého a sjednání pohřbu by měly být provedeny do 96 hodin od oznámení úmrtí. Výběr pohřební služby, která zajistí odvezení těla zesnulého a další potřebné kroky, náleží pozůstalým. Přivolaný lékař nesmí dělat žádné pohřební službě reklamu, tedy ani nějakou konkrétní službu doporučovat. Pouze v případě, kdy je lékařem provádějícím ohledání těla nařízena pitva, kontaktuje pohřební službu lékař; převoz těla k pitvě je v takovém případě úkonem hrazeným ze zdravotního pojištění. Pozůstalí by měli od přivolané pohřební služby obdržet informaci, kam bude tělo k pitvě odvezeno. I v tomto případě mají pozůstalí následně právo zvolit si sami pohřební službu, která tělo zesnulého po provedení pitvy převezme a zajistí další kroky. Pohřební služby obvykle mívají nonstop telefonní linku a rovněž odvoz zesnulých provádějí nonstop, mohou tedy přijet i v noci. Vždy záleží, jak se s s vybranou pohřební službou pozůstalí domluví. Odvoz těla lze odložit a počkat na příbuzné či známé, kteří by se chtěli se zesnulým rozloučit – v takovém případě je dobré pohřební službě jasně sdělit, kdy si pozůstalí přejí, aby pracovníci služby přijeli. Pokud je zemřelý hodně vysoký nebo obézní, je vhodné to pohřební službě již při zavolání sdělit. Při odvozu těla předávají pozůstalí pohřební službě část listu o prohlídce zemřelého a se zaměstnanci pohřební služby se domlouvají na dalším postupu ohledně domluvy pohřbu.
Praktické informace o organizaci pohřbu
Pro sjednání pohřbu je třeba mít s sebou:
- svůj platný doklad totožnosti,
- průkaz totožnosti zesnulého,
- rodný a oddací list zesnulého, pokud jsou pozůstalým k dispozici.
Některé pohřební služby v rámci svých služeb nabízejí následné vyřízení úředních záležitostí spojených s úmrtím na matrice nebo ve zdravotní pojišťovně, není to však pravidlem a někdy je proto nutné, aby úřední záležitosti obstarali sami pozůstalí.
Jaké služby mohou pohřební ústavy nabízet?
- smuteční obřady
- zpopelnění zesnulého
- převozy zesnulých z místa úmrtí po celé ČR i ze zahraničí
- uložení do hrobu, včetně církevního pohřbu
- zařízení vystavení úmrtního listu
- uložení urny
- vsyp nebo rozptyl popela na pietních loučkách
- zajištění veškerých náležitostí spojených s úmrtím – zejména květinové dary, smuteční oznámení, výběr hudby
- možnost sjednání pohřbu doma
- platby na splátky
- doplňující služby (např. kosmetické úpravy zesnulého, uložení do hlubokomrazícího boxu)
Při sjednávání pohřbu se v zásadě nabízejí dvě základní varianty pohřbení:
- zpopelnění bez obřadu: Jedná se pouze o zpopelnění ostatků zemřelého bez smutečního obřadu.
- pohřbení s obřadem: Pohřeb zahrnuje smuteční obřad v obřadní síni či v kostele a následné zpopelnění či uložení ostatků do země či hrobky.
Je třeba počítat s tím, že je při sjednávání pohřbu obvykle potřeba uhradit na místě alespoň zálohu. Objednavatel pohřbu by měl mít na zřeteli, že zákazníkem je on a náklady spojené s pohřbem bude rovněž platit on. Není proto třeba nechat si od pohřební služby vnutit úkony, hudbu či obřadnosti, se kterými není v souladu.
Pracovní volno na pohřeb
V případě úmrtí manžela/manželky, druha/družky nebo dítěte má pozůstalý v zaměstnání právo na dva dny placeného volna a další jeden den placeného volna na pohřeb. Nárok na jeden den placeného volna na pohřeb vzniká též v případě úmrtí rodičů, sourozenců, prarodičů, tchána/tchýně, švagra/švagrové, nebo snachy/zetě, na jeden den placeného volna navíc má pak případně nárok pozůstalý, který je vypravitelem pohřbu. Nárok na jeden den placeného volna vzniká pro pozůstalého i v případě, kdy dojde k úmrtí jiné osoby, pokud tato osoba žila s pozůstalým v jedné domácnosti. Potvrzení o účasti na pohřbu vydává pro potřebu zaměstnavatele pohřební služba.
Smuteční oznámení
Úmrtí bývá obvykle oznámeno prostřednictvím parte, v němž bývá zahrnuta i informace o konání pohřebního obřadu. Pohřební služby mají zpravidla v nabídce řadu vzorových parte, některé služby nabízejí možnost vytvoření vlastního smutečního oznámení dle zakázky pozůstalých. Smuteční oznámení nicméně nemusí být součástí služeb poskytovaných pohřební službou. Pozůstalí stejně tak mohou parte vytvořit sami nebo pro jeho tvorbu využít některou z online aplikací.
Smuteční obřad
To, jak bude smuteční rozloučení se zesnulým probíhat, vždy záleží na domluvě pozůstalých s pohřební službou, která obřad zajišťuje. Součástí slavnostního rozloučení ve smuteční síni obvykle bývá reprodukovaná nebo živá hudba, případně proslovy obřadníka či příbuzných. Je dobré vědět, že i na obřad v obřadní síni v krematoriu lze pozvat kněze či jakéhokoliv jiného řečníka. Projev takového člověka bývá osobnější a pozůstalým může vyhovovat více, než formalizovaný projev profesionálního obřadníka krematoria. Obřad rozloučení se zesnulým nemusí proběhnout v obřadní síni krematoria nebo na veřejném pohřebišti, i když je to nejběžnější. Obřad je možné uspořádat například v domluveném kostele nebo jiném prostoru (například oblíbeném místě zesnulého) — pohřební služba zajistí, aby byla rakev s ostatky zesnulého na daném místě v určenou hodinu, a po domluveném obřadu zajistí převoz rakve do krematoria nebo na vybrané veřejné pohřebiště. Květiny a věnce, které byly objednány k pohřbu nebo přineseny dalšími účastníky pohřbu, lze po obřadu odvézt.
Kremace
V současnosti je nejčastějším způsobem nakládání s ostatky zemřelého jejich zpopelnění (kremace). Urna s popelem je následně předána pozůstalému, který vypravuje pohřeb. Urnu je možné uložit na hrobovém místě, v kolumbáriu, ale například i doma. Rovněž je možné nechat popel rozptýlit na tzv. rozptylové loučce, nebo vsypat do připravené jamky na vsypové loučce na veřejném pohřebišti. Některé hřbitovy nabízejí vsyp popela ke kořenům stromu, zasazení pamětního stromu či další alternativní způsoby pohřbu. Se souhlasem majitele pozemku je rozptyl popela možný i na veřejných místech, například v přírodě nebo do vybrané vodní plochy. Existují i další způsoby, jakými lze s popelem zemřelého zacházet, jako je například výroba šperků vyrobených z popela zemřelého. Pokud k vyzvednutí urny nedojde, má pohřební služba povinnost ji uchovat po dobu jednoho roku. Poté bývá popel vsypán na společné pohřebiště.
Pohřeb s uložením do země
Uložení do země patří k nejstarším způsobům pohřbívání, dnes bývá často spojeno s církevním obřadem. Uložení těla zesnulého do země nebo do hrobky je možné pouze na k tomu určených veřejných nebo neveřejných pohřebištích.
Sociální pohřeb
Sociální pohřeb bývá zajištěn ze strany obce, na jejímž území došlo k úmrtí, v případě, kdy žádná fyzická ani právnická osoba do 96 hodin po oznámení úmrtí nesjedná pohřbení zemřelého. Možnost sociálního pohřbu tak bývá využívána v případě, kdy zemřel člověk, který neměl žádné blízké osoby, nebo v případě, kdy se blízcí zemřelého nacházejí ve složité sociální situaci a na úhradu nákladů spojených s vypravením pohřbu nemají finanční prostředky. K zajištění pohřbení obcí se nevyžaduje souhlas osob blízkých zemřelému, na druhou stranu to však předpokládá, že obec aktivně hledala a nenalezla jiného vhodného vypravitele pohřbu. V případě vypravení sociálního pohřbu má obec právo na úhradu nákladů na pohřbení vůči dědicům zemřelého. Pokud dojde k situaci, kdy pozůstalí po obci, která zemřelému vypravila sociální pohřeb, následně vyžadují vydání ostatků zemřelého, může obec podmiňovat vydání ostatků úhradou nákladů na pohřeb ze strany pozůstalých. Bez úhrady nákladů nemají pozůstalí na vydání ostatků nárok a nemohou vydání na obci vymáhat.
Ostatky zemřelých, kterým byl vypraven sociální pohřeb, bývají obvykle uloženy na společném pohřebním místě (např. na rozptylové loučce na městském hřbitově).
Pohřebné
Pohřebné je sociální dávkou náležící buď osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která vypravila pohřeb rodiči nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR (nezjišťuje se v případě mrtvě narozeného dítěte). Aktuální výše pohřebného je uvedena na webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Žádost o pohřebné se vyřizuje na úřadu práce v místě bydliště žadatele. Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, je dávka vyplácena jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první.
Doklady, které je třeba k žádosti o pohřebné doložit:
- průkaz totožnosti žadatele
- úmrtní list zesnulé osoby
- rodný list dítěte
- potvrzení dokládající nezaopatřenost dítěte (potvrzení o studiu, potvrzení o zdravotním stavu nezaopatřeného dítěte, potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc či úraz, potvrzení o vedení v evidenci ÚP pro uchazeče o zaměstnání po skončení povinné školní docházky do 18 let věku nebo rozhodnutí o přerušení studia na VŠ v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím)
- fakturu za vypravení pohřbu (vydá pohřební služba),
- doklad o zpopelnění nebo uložení do hrobu (vydá pohřební služba)
Období smutku
Když pomine zařizování kolem pohřbu, může nastat období únavy, samoty, opuštěnosti a truchlení. Je proto možné vyhledat v tomto období pomoc lidí, kteří takovou zkušeností prošli, nebát se zeptat odborníků, najít vhodnou literaturu. Někde také fungují svépomocné podpůrné skupiny pozůstalých, kde člověk může reflektovat své truchlení snáze než se svým nejbližším okolím, které nechce svou bolestí zatěžovat.
Pokračujte ve čtení
Po úmrtí blízkého je třeba věnovat pozornost povinnostem spojeným s pobíranou sociální podporou, doklady zemřelého či jeho podnikáním. Rovněž je třeba řešit záležitosti ohledně jeho zaměstnání, financí, přepisu smluv nebo přechodu nájmu.
Po smrti manžela či manželky má pozůstalý nárok na vdovský či vdovecký důchod, pokud splní všechny nezbytné administrativní podmínky.
Sirotčí důchod náleží v případě splnění zákonných podmínek nezaopatřenému dítěti, zemřel-li mu rodič, osvojitel nebo osoba, která o dítě pečovala na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče. Po zemřelém pěstounovi nárok na sirotčí důchod nevzniká.
Smrt dítěte je jednou z nejtěžších životních ztrát, kterou může rodič zažít. V takové situaci je důležité, aby rodiče znali svá práva a věděli, na co mají po úmrtí dítěte nárok.
V rámci dědického řízení přechází pozůstalost po zemřelém na jeho dědice.
Digitální svět hraje v našich životech čím dál větší úlohu, a stále významnější roli tak hraje i elektronické dědictví. Následující řádky přibližují, jakým způsobem lze vypořádat elektronickou pozůstalost v případě nejčastěji využívaných online služeb.