Jak ošetřit svou digitální pozůstalost

Následující řádky proto přinášejí alespoň základní informace o tom, co a jak lze v digitálním světě zařídit dříve, než zemřeme. Digitální dědictví může představovat i majetek nezanedbatelné hodnoty, tudíž je dobré, pokud o něm mají budoucí dědici povědomí a mají k němu zajištěný přístup. Zároveň může virtuální svět pozůstalým sloužit i jako prostor, kde na zesnulého mohou vzpomínat. I to je dobré vzít v potaz, když člověk zvažuje, co po něm má v online prostoru zůstat.

Co zahrnuje elektronické dědictví

Elektronická pozůstalost zahrnuje velkou škálu online služeb a produktů, od datových a e-mailových schránek a s nimi propojených uživatelských účtů (jako je např. Google, Seznam, iCloud nebo Microsoft Outlook), přes profily na sociálních sítích a diskuzních fórech, předplacené audiovizuální služby (jako jsou např. Spotify nebo Netflix) po virtuální majetek (např. v podobě zaregistrovaných domén, virtuálních peněženek nebo účtů s kryptoměnami).

Podle míry důvěry k vašemu okolí můžete vše sdílet již za svého života nebo k tomu využít notáře či specializovaných služeb. S organizací věcí po smrti mohou rovněž pomoci různé digitální služby, jejichž prostřednictvím lze zanechat instrukce ohledně posledních přání, uložit dopisy pro pozůstalé nebo vytvořit si digitální pomník. Níže uvádíme několik příkladů služeb, které lze v tomto ohledu využít, obdobných služeb nicméně existuje celá řada. Některé z těchto služeb jsou hrazené, ale využít lze i neplacené služby.

• Mojesmrt.cz – umožňuje sestavit si seznam posledních přání
• evzpominky.cz – zde si můžete vytvořit digitální pomník
• Everplans.com –  “elektronický šanon” pro záležitosti spojené s budoucí pozůstalostí
• Lastpass.com, 1password, Passwords – organizátory hesel

Co je dobré udělat/sepsat/zpřístupnit/smazat

• kontakty – třeba kvůli pozvání na pohřeb
• přístupy do e-mailu – kvůli důležitým zprávám z bank, od dodavatelů služeb apod.
• přístupy do programů, služeb a aplikací, k sociálním sítím a diskusním fórům, vč. přání, co se s nimi má po smrti stát
• návod na obsluhu tzv. chytré domácnosti
• archiv fotografií a videí

Co je dobré dodržovat průběžně během života v rámci digitální hygieny

• mít oddělené e-mailové účty (osobní/pracovní) a pravidelně je spravovat
• třídit a promazávat data (dokumenty/fotografie)
• důležité dokumenty ukládat na bezpečné místo (cloud nebo externí disk, případně v papírové podobě), ke kterému se mohou blízcí v případě potřeby dostat
• rušit nepotřebné účty

Elektronická/bankovní identita 

Elektronická identita je nástroj, kterým lze v online prostředí bezpečně ověřit totožnost dotyčného člověka. Podobně jako občanský průkaz se váže k totožnosti jednoho konkrétního člověka, a prostředky vaší elektronické identity by tudíž neměly být využívány žádnou další osobou.

Elektronická identita zemřelého je automaticky zneplatněna, jakmile její vydavatel obdrží z registru obyvatel informaci o úmrtí uživatele. K tomu by mělo dojít v řádu několika dnů od úmrtí, přičemž zneplatnění elektronické identity se týká i služby tzv. bankovní identity. To je potřeba brát v potaz, když chce člověk umožnit svým blízkým pro případ potřeby přístup ke svému bankovnímu účtu. I z hlediska bezpečnosti se v takovém případě doporučuje zřízení samostatného přístupu pro disponenta a nikoliv sdílení vlastních přístupových údajů.

Datová schránka

Pokud uživatel datové schránky zemře, její poskytovatel schránku automaticky znepřístupní, jakmile je informace o úmrtí zanesena v registru obyvatel. Znepřístupnění schránky znamená deaktivaci v tom smyslu, že do schránky nelze zasílat žádné nové zprávy a ani z ní nelze nic odesílat, nicméně ještě tři roky po úmrtí se do ní lze přihlásit, než je definitivně smazána. Zároveň jsou v případě úmrtí zpětně smazány všechny zprávy, které do datové schránky přišly v době mezi úmrtím uživatele a jejím znepřístupněním, a odesílatelům těchto zpráv je zpětně zaslána informace, že jejich zpráva nebyla doručena z důvodu znepřístupnění schránky.

Pokud má člověk v datové schránce uloženy dokumenty, které by pro jeho blízké mohly být důležité, je dobré zvážit zajištění přístupu do datové schránky prostřednictvím tzv. pověřené osoby. Přístup lze vytvořit přímo v nastavení datové schránky.

Stejně tak je dobré zvážit pověření jiné osoby pro přístup do datové schránky v případě, kdy se jedná o datovou schránku firmy nebo organizace a využíváte ji jakožto její statutární zástupce. Datová schránka v tomto případě patří příslušné právní osobě a i v případě úmrtí statutárního zástupce nadále funguje a jsou do ní doručovány zprávy, které jsou při základním nastavení schránky po 90 dnech automaticky mazány. Může tak nastat i situace, kdy jsou v případě úmrtí statutárního zástupce do schránky právnické osoby doručovány zprávy, aniž by do příslušné schránky měl někdo přístup.

E-mailové schránky a uživatelské účty

Google 

Nastavení pro případ dlouhodobé neaktivity lze provést pomocí správce neaktivních účtů, kde lze individuálně nastavit, po jaké době má být účet považován za neaktivní, komu má být zpráva o neaktivitě účtu zaslána a určit důvěryhodné kontakty a rozsah dat, ke kterým se zadané kontaktní osoby mohou v případě neaktivity na daném účtu dostat.

Neaktivní Google účet, do něhož nebylo po dobu dvou let zaznamenáno přihlášení, bude po této době smazán, a to včetně přidružených dat.

Apple

V rámci Apple účtu lze přidat kontaktní osobu pro pozůstalost, která po úmrtí uživatele získá přístup k datům na příslušném Apple účtu. Kontaktních osob může být více a nemusí samy disponovat účtem nebo zařízením Apple. 

V případě přidání kontaktní osoby pro pozůstalost je pro ni vygenerován přístupový klíč, který jí lze předat elektronicky, ale třeba také vytisknout a v papírové podobě jej přiložit k jiným důležitým dokumentům pro pozůstalé. Po úmrtí majitele Apple účtu je pak pro přístup k němu třeba předložit přístupový klíč společně s úmrtním listem.

Microsoft

Společnost Microsoft pozůstalým obsah Microsoft účtu zesnulého zpravidla nezpřístupní. Zpřístupnění určitých dat je možné pouze ve výjimečných případech na základě soudního nařízení. 

Účty Outlook.com a OneDrive jsou po uplynutí jednoho roku neaktivity zmrazeny a všechny e-mailové zprávy a soubory i fotografie uložené na OneDrive jsou za krátkou dobu odstraněny. Platnost účtu Microsoft vyprší po dvou letech nečinnosti.

V případě využívání služeb Microsoft je proto vhodné zvážit uložení dokumentů, ke kterým by pozůstalí měli mít přístup, i jiným způsobem.

Seznam

Na Seznamu je možné v zabezpečení účtu nastavit kontakt blízké osoby, která si může kdykoli později k účtu vyžádat nové heslo, dostat se k určeným datům a případně účet zrušit. Zároveň lze v případě e-mailové schránky využít možnost sdílení přístupu, přes které se nastaví další osobě právo nahlížet do schránky a pracovat s jejím obsahem i bez znalosti hesla. Takovéto nastavení je ovšem platné už od okamžiku nastavení nezávisle na tom, zda je účet příslušným uživatelem užíván nebo ne.

U většiny e-mailových účtů včetně těch, které nemají speciální nastavení pro správu účtu v případě úmrtí, je možné nastavit si alespoň pravidlo pro přeposílání zpráv od konkrétních adresátů/domén na alternativní e-mailovou adresu, čímž lze zabezpečit, že se blízcí v případě úmrtí nebo indispozice daného uživatele účtu včas dostanou například k pravidelně zasílaným vyúčtováním nebo úřední korespondenci.

Sociální sítě

Většina ze sociálních sítí na možnost úmrtí svých uživatelů pamatuje a v nastavení uživatelských účtů lze zvolit, co se má po smrti uživatele s daným účtem stát. Obecně platí, že přihlašovací údaje zemřelého provozovatelé sociálních sítí pozůstalým v žádném případě nesdělují. Pozůstalí, kteří přístupovými údaji k účtům na sociálních sítích disponují, někdy tyto účty záměrně udržují jako digitální pomníky svých nejbližších. V tomto ohledu může být dobré si ujasnit, co by si člověk sám přál, aby se s jeho online profily po smrti stalo.

V případě, kdy jsou účty na sociálních sítích využívány ke komerčním účelům, a mohou tudíž představovat virtuální majetek s určitou hodnotou, lze zvážit způsob předání instrukcí pro správu účtů a případných souvisejících závazků některému ze spolupracovníků nebo blízkých.

Facebook

V nastavení účtu lze zvolit, zda má být účet po smrti trvale odstraněn nebo zvěčněn. U zvěčněného účtu zůstane na profilu veškerý obsah, který může v omezeném režimu měnit pouze pověřená osoba (tu je třeba stanovit předem). K odstranění účtu dojde na základě žádosti pozůstalých doložené příslušnými dokumenty.

Instagram

Účet na Instagramu může být v případě úmrtí na žádost pozůstalých trvale odebrán nebo zvěčněn. 

X (dříve Twitter)

Účet na platformě X je považován za neaktivní, jakmile se do něj uživatel nepřihlásí alespoň jednou za 30 dní, a v případě dlouhodobé neaktivity může být poskytovatelem služby trvale odstraněn. Pokud chce člověk pro případ vlastní indispozice či úmrtí zajistit, že jeho účet zůstane aktivní a bude možné jej nadále používat, může uživatelská práva delegovat na jiného uživatele. O zrušení účtu mohou pozůstalí požádat i v případě, kdy nemají uživatelská práva – v takovém případě je třeba doložit úmrtní list a dokument dokládající, že žadatelem je blízká osoba zemřelého nebo správce jeho pozůstalosti.

LinkedIn

Profil na síti LinkedIn může být v případě úmrtí uživatele účtu na žádost pozůstalých zvěčněn nebo trvale uzavřen. K uzavření účtu je nicméně třeba doložit, že je žadatel oprávněn jednat jménem zesnulého (např. předložením soudního rozhodnutí o ustanovení správcem pozůstalosti).

WhatsApp

Aplikace WhatsApp je vázaná na telefonní číslo daného uživatele a v případě úmrtí nebo dlouhodobé indispozice tedy obvykle přestává být aktivně používána. Po 120 dnech nečinnosti je uživatelský účet považován za neaktivní a je odstraněn. Odstranění účtu přitom může v závislosti na používaném operačním systému telefonu zahrnovat i automatické zálohy. Pokud tedy člověk stojí o uchování fotografií nebo jakýchkoliv jiných dat zaslaných prostřednictvím WhatsApp, lze doporučit jejich ukládání do interní paměti telefonu a zároveň jejich další zálohování.

Některé další sociální sítě jako například Snapchat nebo TikTok lze zrušit jen s přihlašovacími údaji. V takovémto případě lze proto zvážit formu možného předání přístupových údajů blízkým, ke kterým má člověk důvěru. Je nicméně třeba mít na paměti, že předání přihlašovacích údajů k účtům je obvykle v rozporu s podmínkami užívání příslušných sociálních sítí.

Kryptoměny

U kryptoměn je klíčové zanechat k jejich vlastnictví jasné instrukce, jinak se nemusí pozůstalí ke kryptodědictví dostat nebo o něm vůbec vědět. Zvláště důležité je to u kryptoměn uložených v hardwarové peněžence, která by bez patřičných přístupových údajů zůstala nedostupná. 

V případě držení kryptoměn na burze nebo u custody providera by měl být teoreticky možný postup, kdy notář v rámci dědického řízení tyto instituce osloví a zjistí zůstatek ke dni úmrtí. V současnosti nicméně notáři typicky zjišťují majetek jen v katastru nemovitostí, u Centrálního depozitáře cenných papírů a u několika největších bank. 

Velice důležité je proto alespoň jednomu z budoucích dědiců dobře vysvětlit principy fungování kryptoměn a prakticky ukázat, jak se k nim dostat a případně je zpeněžit.

Pro každou vlastněnou kryptoměnu, je vhodné připravit soupis těchto informací:

• Název kryptoměny a její burzovní symbol (ticker);
• Informaci o způsobu držení (hardwarová peněženka, software peněženka, burza);
• Údaje o umístění přístupových klíčů a záloh peněženek;
• Pokud má zálohy více držitelů, uvést jejich kontakty.

Podrobnější informace ke kryptodědictví ze nalézt v článku na webu Alza.cz.

Další elektronické služby a majetek

Obecně platí, že poskytovatelé elektronických služeb (elektronické peněženky, předplacené služby pro sledování filmů či poslech hudby, zákaznické účty, předplacená členství aj.), mívají každý své vlastní podmínky pro zneplatnění či smazání uživatelských účtů. Nejjistější a pro budoucí pozůstalé rovněž nejsnazší cestou ke správě a případnému zrušení elektronických služeb je, pokud znají přístupové údaje, a v budoucnu tak budou moci s elektronickými uživatelskými účty disponovat, jak bude potřeba. Obecně lze tedy doporučit využívání bezpečného správce hesel, kde mohou být uložena hesla ke všem on-line službám a případně další přidružené dokumenty (certifikát do banky apod.). Pozůstalým pak lze předat či uložit k notáři pouze jedno heslo.

V případě, že pozůstalí přístupové údaje neznají, lze obvykle na webových stránkách nebo v aplikaci daného poskytovatele nalézt informace, jak postupovat v případě úmrtí uživatele účtu.