Co zařídit na úřadech

Níže naleznete informace k následujícím záležitostem, které může být třeba v období po úmrtí blízkého řešit.

• Úmrtní list
• Zaměstnání
• Osobní majetek při úmrtí v nemocnici
• Starobní a invalidní důchod
• Příspěvek na péči
• Dlouhodobé ošetřovné
• Přepis změny stavu v občanském průkazu
• Co dělat s doklady zemřelého
• Nájem nemovitosti
• Účty, hypotéky a pojištění
• Ukončení nebo převod smluv s dodavateli služeb a energií
• Povinnosti po smrti podnikatele

Úmrtní list

Úmrtní list je dokument dokládající úmrtí, který vystavuje matrika v místě úmrtí zemřelého. Příslušnou matriku o úmrtí uvědomí lékař, který provedl ohledání těla zemřelého, a to zasláním příslušné části listu o prohlídce zemřelého. Matrika posléze vystaví úmrtní list do 30 dnů ode dne, kdy list o prohlídce zemřelého obdrží, a uvědomí o úmrtí ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.

Úmrtní list je následně potřeba k řešení většiny úředních záležitostí spojených s úmrtím, jež jsou popsány níže. Obvykle je úmrtní list předáván tomu, kdo vypravuje pohřeb, po domluvě s matrikou je možné jej vyzvednout osobně, nebo je zaslán poštou do vlastních rukou. K vyzvednutí úmrtního listu je potřeba mít s sebou doklad totožnosti (občanský průkaz nebo cestovní pas) a případně též doklad dokazující vztah k zemřelému (rodný list, oddací list). Pokud úmrtní list potřebují k vyřízení svých práv a povinností další osoby, je možné nechat si od příslušné matriky za poplatek vystavit druhopis úmrtního listu.

Po zápisu úmrtí matrika oznamuje úmrtí příslušnému soudu dle místa trvalého bydliště zemřelého. Tento soud pak určí notáře, který bude mít na starosti dědické řízení.

Zaměstnání

Pokud byl zemřelý zaměstnancem, je vhodné o jeho úmrtí co nejdříve informovat zaměstnavatele. Úmrtím pracovní poměr zemřelého zaniká a zaměstnavatel má následně povinnost jej odhlásit ze sociálního a zdravotního pojištění. Zároveň je zaměstnavatel povinen vystavit pro potřeby pozůstalých potvrzení o zdanitelných příjmech a evidenční list důchodového pojištění, potřebný pro vyřízení případného vdovského/vdoveckého nebo sirotčího důchodu.

Nevyplacená mzda, náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, ale například i dávky nemocenské jsou takzvanými peněžitými právy. Do výše odpovídající trojnásobku průměrného měsíčního výdělku postupně přecházejí na manželku či manžela, případně na děti a rodiče zemřelého, a to pokud se zemřelým žili ve společné domácnosti.

V takovém případě může být odpovídající částka vyplacena zaměstnavatelem přímo příslušnému pozůstalému a není zahrnuta do dědického řízení. Pokud žádný z těchto pozůstalých po zemřelém není, stává se daná částka předmětem dědického řízení.

Naopak peněžitá práva zaměstnavatele vůči zesnulému zaměstnanci z většiny zanikají. Výjimku tvoří pouze práva, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto, práva na náhradu škody úmyslně způsobené zaměstnancem a práva zaměstnavatele, která před svou smrtí zaměstnanec písemně uznal.

Osobní majetek při úmrtí v nemocnici

Osobní majetek zemřelého, jako jsou šperky, hodinky, peněženka s hotovostí nebo klíče od domu či bytu, jsou považovány za součást dědictví a podléhají dědickému řízení. Po úmrtí pacienta nemocnice oznamuje pozůstalost příslušnému soudu podle místa bydliště zemřelého. Pozůstalost je uložena v depozitu nemocnice do doby vydání pravomocného rozhodnutí o dědictví. Pro vyzvednutí pozůstalosti je potřeba toto pravomocné rozhodnutí o dědictví předložit spolu s občanským průkazem. 

Pokud některý z účastníků dědického řízení potřebuje získat některou z věcí zemřelého dříve (např. klíče od bytu pro to, aby rodina mohla vybrat oblečení na pohřeb nebo se postarat o mazlíčka, klíče od auta apod.), je nutné se obrátit na příslušný soud nebo notáře, který vede dědické řízení. Tito mohou následně požádat nemocnici o vydání dané věci ještě před ukončením dědického řízení. Klíč od poštovní schránky může být vydán pouze nejbližším příbuzným – manželovi/manželce, dospělým dětem, rodičům, sourozencům, případně synovci/neteři zemřelého. 

Osobní věci zemřelého, jako je oblečení a věci osobní potřeby, může vyzvednout některý z blízkých, a to obvykle na oddělení nemocnice, kde byl zemřelý hospitalizován.

Starobní a invalidní důchod

Úmrtí člověka, který pobíral starobní nebo invalidní důchod, oznamuje České správě sociálního zabezpečení matrika, která vystavila úmrtní list, a to do dvou týdnů po zápisu do matriky.

Pokud se důchodce v daném měsíci dožil alespoň stanoveného dne splatnosti důchodu, vzniká v příslušném měsíci nárok na důchod v plné měsíční výši. Pokud se však zemřelý dne splatnosti důchodu nedožil (třeba o jediný den), splátka důchodu v daném měsíci již nenáleží.

Pokud byl důchod vyplacen na účet a je na něm dostatek peněžních prostředků, banka na žádost ČSSZ již nenáležející splátku důchodu vrátí. V případě, že na účtu zemřelého není dostatečný zůstatek a právo disponovat s peněžními prostředky na něm má jiná osoba, je tato osoba povinna již nenáležející částky důchodu vrátit. Pokud důchod manželky či manžela chodil na účet zemřelého manžela/manželky, je vhodné založit nový účet a na ČSSZ vyplnit žádost o změnu výplaty peněz na tento nový účet.

Podrobné informace k výplatě důchodu v případě úmrtí příjemce důchodu lze nalézt na webu ČSSZ, případně lze ČSSZ kontaktovat prostřednictvím call centra na čísle 800 050 248 nebo situaci řešit přímo na některé z poboček ČSSZ.

Příspěvek na péči

Pokud zemřelý pobíral nebo i jen požádal o příspěvek na péči, je nutné, aby pečující uvedený v žádosti o příspěvek jeho úmrtí oznámil příslušné krajské pobočce Úřadu práce, a to do osmi dnů od úmrtí. Obvykle stačí tuto událost oznámit e-mailem a po obdržení úmrtního listu dodat na úřad jeho kopii.

Pokud žadatel zemře ještě před tím, než byl příspěvek na péči přiznán, nárok na výplatu nepropadá, nýbrž přechází na osobu či instituci, která žadateli poskytovala péči a byla uvedena v oznámení o poskytovateli pomoci. Tento přechod nároku na dávku po úmrtí žadatele však platí pouze v případě, že už bylo v rámci řízení před úmrtím žadatele provedeno sociální šetření, tj. proběhla návštěva sociální pracovnice/sociálního pracovníka z úřadu práce v domácnosti žadatele.

Stane-li se, že zemře příjemce již přiznaného příspěvku na péči před tím, než je mu vyplacena dávka za konkrétní měsíc, přechází automaticky výplata nevyplacené dávky rovněž na uvedeného poskytovatele pomoci.

Dlouhodobé ošetřovné

V případě, že někdo z blízkých o zemřelého pečoval v domácím prostředí a čerpal dlouhodobé ošetřovné, je potřeba ukončení péče oznámit Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) a zaměstnavateli. Slouží k tomu dva tiskopisy.

Tiskopis Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče, II. díl – Průkaz (legitimace) ošetřované osoby/Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče by měl pečující mít u sebe od doby, kdy bylo o potřebě péče rozhodnuto (začal čerpat dlouhodobé ošetřovné). Tento díl pečující předá praktickému nebo ošetřujícímu lékaři zemřelého, který do tohoto průkazu vyznačí datum ukončení potřeby péče a datum rozhodnutí a odešle jej ČSSZ, a to nejpozději třetí pracovní den následující po dni, v němž bylo rozhodnutí vydáno.

Tiskopis Potvrzení o trvání/rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče (pro účely výplaty dávky dlouhodobého ošetřovného) má k dispozici lékař, který vyplní v části A datum, ke kterému skončila potřeba péče, a předá pečujícímu.

Pečující vyplní část B a předá tiskopis zaměstnavateli; ten vyplní část C tiskopisu a vše předává OSSZ. Osoby dobrovolně nemocensky pojištěné (OSVČ) předávají tiskopis příslušné OSSZ.

Přepis změny stavu v občanském průkazu

Rodinný stav nepatří mezi povinně zapisované údaje v občanském průkazu. V případě uvedení rodinného stavu v občanském průkazu končí platnost průkazu ovdovělého člověka 45 dní od úmrtí manžela nebo manželky. Požádat o výměnu občanského průkazu je třeba do 15 dnů od konce platnosti průkazu stávajícího.

Zápis změny stavu v občanském průkazu provádí oddělení osobních dokladů na kterémkoliv obecním úřadě s rozšířenou působností. S sebou je potřeba mít dosavadní občanský průkaz a úmrtní list zemřelého manžela nebo manželky.

Co dělat s doklady zemřelého

Občanský průkaz zesnulého se obvykle předává pohřební službě, která zajišťuje odvoz těla zemřelého, a ta jej poté odevzdává příslušné matrice. Pokud nemá objednatel pohřbu v době odvozu těla občanský průkaz zemřelého k dispozici, odevzdává jej následně sám na jakémkoliv obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Stejně tak se na jakémkoliv obecním úřadě obce s rozšířenou působností odevzdává cestovní pas zemřelého. Řidičský průkaz zesnulého by měl být předán obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností dle místa obvyklého bydliště zemřelého. Průkaz zdravotní pojišťovny stačí zneplatnit například jeho přestřižením nebo jej lze odevzdat na pobočce příslušné zdravotní pojišťovny.

Nájem nemovitosti

Jestliže se jedná o společný nájem, tj. nájemní smlouva byla psána na zemřelého spolu s pozůstalým, stává se výlučným nájemcem bytu nájemce pozůstalý. Pokud byla nájemní smlouva vedena pouze na zemřelého, bude nájem bytu pokračovat jen v případě, že dojde k přechodu nájmu. Nájem může přejít pouze na osobu, která v době úmrtí žila se zemřelým v nájemním bytě a která zároveň nemá jiný byt (vlastní, družstevní nebo nájemní). K přechodu nájmu není zapotřebí souhlasu pronajímatele, jestliže novým nájemcem má být manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk původního nájemce. Po přechodu na jinou osobu může nájem za původně stanovených podmínek trvat maximálně dva roky od úmrtí původního nájemce. Jedná-li se o nájem sjednaný na dobu určitou, skončí nájemní vztah uplynutím sjednané doby, i zde však nejpozději uplynutím dvou let. Pokud je nový nájemce nezletilý, trvá nájem do jeho dvaceti let věku, jedná-li o člověka staršího sedmdesáti let, zůstává zachována doba nájmu sjednaná v původní smlouvě.

Jestliže nájem nepřešel na žádného člena nájemcovy domácnosti, přechází práva a povinnosti z nájmu bytu na dědice. Pronajímatel může dědicům nájem vypovědět bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel. Za stejných podmínek mohou nájem vypovědět také dědici — učinit by tak měli rovněž do tří měsíců poté, co se dozvěděli, že nájemce bytu zemřel a kdo je dědicem, nejpozději však do šesti měsíců od smrti nájemce.

Účty, hypotéky a pojištění

Smrtí majitele účtu nezaniká ani smlouva o běžném účtu, ani smlouva o vkladovém účtu. Banka i po smrti majitele účtu pokračuje v přijímání peněz a provádění platebních transakcí na základě příkazů, které jí dal majitel účtu za svého života, a zastaví pouze platební transakce, u kterých majitel účtu výslovně stanovil, že v nich po jeho smrti nemá banka pokračovat.

Doložit smrt majitele účtu mohou bance buď pozůstalí úmrtním listem, nebo tak učiní notář, který ji musí kontaktovat v rámci dědického řízení. Oprávnění nakládat s penězi na účtu má majitel účtu a ten, komu dal majitel účtu dispoziční oprávnění (tj. byl majitelem k nakládání s finančními prostředky na účtu zmocněn). Pokud však disponující osoba nespadá do okruhu dědiců (což se může stát například u partnerky/partnera zemřelého), bude vyzvána k vrácení peněz, které použila. Pokud tato osoba dědičkou/dědicem je, pak se bude dělit o zůstatek na účtu s ostatními dědici.

Může se stát, že i v případě společně využívaného účtu zůstane pozůstalý manžel/manželka bez přístupu k financím, pokud je účet v rámci dědického řízení zablokován. Takovou situaci je třeba řešit s notářem, který má na starosti dědické řízení. Zákon naštěstí myslí i na situace, kdy pozůstalý disponentem není, a zřídil možnost ustanovení takzvaného správce pozůstalosti.

Pokud důchod manželky či manžela chodil na účet zemřelého manžela/manželky, je vhodné založit nový účet a na ČSSZ vyplnit žádost o změnu výplaty peněz na tento nový účet.

Splátky hypotéky pokračují i po smrti zůstavitele (majitele účtu), a to na základě příkazu, který zadal za svého života. Není přitom rozhodující, zda je nemovitost, na které je v souvislosti s hypotečním úvěrem zástavní právo, předmětem dědického řízení. Je tedy třeba zajistit, aby byl na účtu, ze kterého se hypotéka splácí, dostatek hotovosti. V případě, že tomu tak není, musí ve splácení hypotečního úvěru pokračovat spoludlužník, někdo z případných dědiců nebo správce dědictví, je-li ustanoven. Vždy je třeba postupovat v součinnosti s bankou, které je třeba úmrtí dlužníka nahlásit a doložit je úmrtním listem, a s přiděleným notářem. Pokud měl zemřelý uzavřené pojištění schopnosti splácet hypotéku, může být celý dluh nebo jeho část uhrazen z něho. Banky bývají v těchto případech vstřícné a lze se s nimi domluvit například na nižších splátkách nebo na tom, že bude hypotéka splácena z účtu jiné osoby.

Penzijní připojištění úmrtím pojištence zaniká a naspořené peníze připadnou osobám, které jsou uvedeny ve smlouvě. Pokud zemřelý ve smlouvě žádnou osobu neurčil, stává se celá naspořená částka součástí dědického řízení. Na vypořádání penzijního připojištění mají penzijní společnosti ze zákona tři měsíce, zpravidla je však vyřízení rychlejší. Pokud měl zemřelý uzavřeno životní pojištění, peníze z něj získávají osoby uvedené ve smlouvě. K výplatě je třeba podat příslušné pojišťovně žádost a doložit úmrtní list.

Věnovat pozornost je dobré i smlouvám týkajícím se pojištění majetku, domu nebo domácnosti — úmrtím osoby, která smlouvy uzavírala, mohou tyto smlouvy pozbýt platnosti, a pro pojištění bude potřeba uzavřít s pojišťovnou novou smlouvu. Podmínky se v jednotlivých pojišťovnách a u různých pojišťovacích produktů liší. Proto lze doporučit kontaktovat pojistitele a trvání pojištění ověřit. Zároveň je možné, že pozůstalým vznikl úmrtím blízké osoby nárok na plnění z životního pojištění zemřelého.

Jinak je tomu u povinného ručení, které je vázáno na vozidlo a nikoliv na pojistníka. Vozidlo povinné ručení mít musí a povinnost pojištění hradit přechází na dědice ihned po úmrtí majitele vozu, tedy i v případě, že dědické řízení ještě nebylo zahájeno nebo stále probíhá. Pokud existuje více dědiců, pak tuto povinnost přebírá ten, který k ní byl ostatními dědici pověřen.

Ukončení nebo převod smluv s dodavateli služeb a energií

V případě, kdy měl zemřelý člověk uzavřené smlouvy na odběr plynu, elektřiny či vody, je třeba řešit jejich ukončení nebo převod na některého z pozůstalých. Konkrétní podmínky pro převod dané smlouvy je možné zjistit na webu nebo zákaznické lince příslušného dodavatele. Pro ukončení nebo převod smlouvy s dodavatelem služeb nebo energií bývá obvykle potřeba doložit úmrtí člověka, který měl s dodavatelem uzavřenou smlouvu, předložením úmrtního listu a znát například číslo zákaznické smlouvy nebo číslo odběrného místa či příslušného zařízení (elektroměr, plynoměr apod.).

V případě, že zemřelý využíval službu SIPO, smluvní vztah s Českou poštou jako jejím poskytovatelem zaniká okamžikem smrti. Realita ovšem často bývá taková, že předpis plateb SIPO bývá nadále zasílán na adresu zemřelého i po jeho úmrtí, neboť Česká pošta informaci o úmrtí nedostává automaticky. Zrušení služby SIPO lze v takovémto případě provést na kterékoliv pobočce České pošty, a to předložením úmrtního listu a dokladu totožnosti žadatele. Česká pošta nicméně nezajišťuje ani neprovádí odstraňování platebních položek SIPO vedených u jednotlivých příjemců plateb na dané spojovací číslo – to musí zajistit ten, kdo SIPO ruší, s jednotlivými příjemci sám. To znamená, že je potřeba obrátit se na všechny poskytovatele, kterým byly prostřednictvím SIPO hrazeny jejich služby a zajistit, aby si platby přes zrušené SIPO přestaly nárokovat.

Pokud měl zemřelý uzavřenou smlouvu s operátorem mobilních služeb, tato smlouva smrtí účastníka zaniká. To platí i v případě, kdy je pod jednou smlouvou vedeno více služeb či telefonních čísel (služby O2 Spolu, Magenta 1 apod.) – pokud byl zemřelý osobou, s níž byla příslušná smlouva uzavřena, tato smlouva jeho úmrtím zaniká, a zanikají tedy i všechny nasmlouvané služby. Nemůže tedy docházet k tomu, že by práva a povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy automaticky přecházela na oprávněné dědice zemřelého, a ti tak byli nuceni hradit vyúčtování za služby, které mnohdy ani nechtějí využívat. Dědici po zemřelém se tak musejí vypořádat pouze s případnými dluhy zemřelého vzniklými do dne jeho smrti, avšak operátor po nich nemůže požadovat úhradu služeb vystavených po prokázaném datu úmrtí. Je nicméně potřebné příslušného operátora o úmrtí zemřelého informovat a jeho úmrtí doložit — ideálně předložením úmrtního listu v kamenné prodejně operátora.

Převody majetku, např. nemovitostí, bankovních účtů, vkladních knížek, auta apod., se provádějí až po skončení dědického řízení.

Povinnosti po smrti podnikatele

Po úmrtí podnikatele jeho podnikání nebo jiná samostatná činnost zaniká, nicméně osoby, které mají dědický nárok, popřípadě jiné osoby stanovené v zákoně mohou v živnosti za podmínek stanovených živnostenským zákonem do ukončení dědického řízení pokračovat. Živnost samotná je předmětem dědického řízení a dědici dědí nejen majetek, ale i neuhrazené pohledávky a závazky.

Osoba spravující pozůstalost (dědic, správce pozůstalosti) je povinna podat do tří měsíců ode dne úmrtí podnikatele řádné daňové přiznání, a to za část zdaňovacího období přede dnem jeho smrti. Po dobu dědického řízení je následně třeba podávat daňová přiznání v řádných lhůtách; poslední přiznání se podává do 30 dnů ode dne skončení dědického řízení, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení dědického řízení.

Do třech měsíců ode dne úmrtí podnikatele je rovněž třeba jeho úmrtí nahlásit kterémukoliv živnostenskému úřadu a nahlásit též případné pokračování v živnosti ze strany dědice, resp. osoby spravující pozůstalost. Osoba, která hodlá v provozování živnosti pokračovat, musí být rovněž plně svéprávná a bezúhonná, případně musí splňovat zákonem požadovanou odbornou způsobilost. V opačném případě je povinna za sebe ustanovit odpovědného zástupce. Pokud byla živnost zděděna některým z dědiců a ten v ní chce pokračovat, má povinnost tuto skutečnost nahlásit živnostenskému úřadu a do třech měsíců od skončení dědického řízení si zřídit vlastní živnostenské oprávnění.

Po úmrtí podnikatele je třeba kontaktovat také jeho zdravotní pojišťovnu, které se podává přehled o výši daňového základu OSVČ. Příslušný formulář poskytuje daná zdravotní pojišťovna a měl by být podán do jednoho měsíce ode dne, kdy by mělo být podáno řádné daňové přiznání.

Úmrtí podnikatele je též vhodné oznámit ČSSZ a na příslušnou pobočku podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za daný kalendářní rok (formulář je k dispozici je stažení na www.cssz.cz). Přehled o příjmech a výdajích mohou podat dědici nebo osoby uplatňující nárok na pozůstalostní důchod a na jeho základě lze získat i případný přeplatek pojistného.