Data o umírání
Domácí hospic Cesta domů ve spolupráci s agenturou STEM/MARK pravidelně provádí výzkum veřejného mínění o postojích veřejnosti a lékařů k otázkám souvisejícím se smrtí. Výsledky si můžete prohléhnout seřazené podle témat, k dispozici jsou i samotné výzkumné zprávy.
Komunikace mezi lékařem a pacientem
Dvě třetiny lékařů a polovina české veřejnosti jsou přesvědčeny, že o léčbě by v případě vážné nemoci měli rozhodovat společně. 69 % veřejnosti se však domnívá, že do výběru terapie zasahuje minimálně. Jedním z důvodů je, že lidé o svých přáních zpravidla s nikým nemluví. Lékaři se pak často snaží při jejich záchraně využít všechny dostupné možnosti současné medicíny, a to i ve chvíli, kdy už nemá smysl život pacienta uměle prodlužovat. 75 % lékařů se tak setkalo s tzv. marnou, neúčelnou léčbou, která pacienta zatěžuje rizikem dalších komplikací či zbytečným strádáním. Obě strany – lékaři i veřejnost – by přitom chtěly to samé. Aby se pacienti více podíleli na rozhodování o své léčbě. Za optimální to považuje 78 % lékařů.
Uvažování a rozhodování o závěru života
Co se týče pacientů, 70 % z nich sice přemýšlelo nad tím, jak by si představovali péči v závěru života. Paradoxní ovšem je, že 64 % o svých přáních s nikým ze svých blízkých, natož se svým praktickým lékařem, nikdy nemluvilo. Přitom 69 % lidí je ochotno spolehnout se na opatrovníka v případě, že o sobě nebudou schopni rozhodovat například v důsledku neurodegenerativního onemocnění, syndromu demence nebo pokud budou v kómatu. Otázkou tak je, nakolik příbuzní přání svých blízkých skutečně znají.
Dříve vyslovená přání
Naprostá většina z nás připadá smysluplné sepsat si dříve vyslovená přání (DVP) ve chvíli, kdy jsou vyčerpané všechny možnosti léčby.
80 % lidí považuje za smysluplné, že si v nastalé situaci, kdy už není naděje na vyléčení, paní Marie sepsala svá dříve vyslovená přání o průběhu svých posledních dnů.
Paní Marie má pokročilou rakovinu plic. Lékaři jí řekli, že již vyčerpali všechny možnosti léčby a že jí pravděpodobně zbývá několik málo měsíců života. Doporučili jí přechod na tzv. paliativní péči. To znamená, že se péče bude zaměřovat na zvládání bolesti a na zachování kvality jejího života. Paní Marie si po poradě s manželem sepsala dříve vyslovené přání, ve kterém uvedla, že při dalším zhoršením zdravotního stavu chce podstupovat pouze ty zákroky, které nebudou bránit pokojnému dožití v domácím prostředí v péči domácího hospice. Výslovně odmítá připojení k dýchacímu přístroji a oživování (tzv. kardiopulmonální resuscitaci). V případě ztráty vědomí nebo zhoršení svých rozhodovacích schopností ustanovuje svého manžela opatrovníkem, který bude místo ní moci rozhodnout, zda podstoupí konkrétní zdravotní výkony.
Povědomí o paliativní péči
Paliativní péče je pro větší část lidí stále velkou neznámou. Od roku 2011 zjišťujeme, co – případně zda vůbec něco – si lidé představují pod pojmem paliativní péče. Zdá se, že situace se pod vlivem snah o lepší a viditelnější advokacii tématu paliativní péče lepší. Přesto zůstává paliativní péče pojmem s často neznámým obsahem, o který se řada dotazovaných začne živě zajímat ve chvíli, kdy je jim obsah pojmu vysvětlen. Velkou výzvou zůstává rozšiřování povědomí o paliativní medicíně v řadách odborné veřejnosti.
O výzkumu
Výzkumy veřejného mínění Umírání a péče o nevyléčitelné nemocné zadává Cesta domů a realizuje je výzkumná agentura STEM/MARK. Výzkum finančně podpořilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR z Programu švýcarsko-české spolupráce a agentura STEM/MARK. V roce 2015 se uskutečnil již třetí výzkum v pořadí, který popisuje vzorce myšlení a chování české veřejnosti v přístupu k tématu umírání a smrti.
Zadavatel
Realizátor
Odborné konzultace
Metodika
Výzkumy byly realizované v letech 2015, 2013 a 2011 na dvou cílových skupinách: obecná populace starší 15 let (veřejnost) a zdravotníci/lékaři. Co se týká veřejnosti, tak sběr dat probíhal vždy metodou online dotazování doplněnou o dotazování face-to-face s tazatelem u starší generace respondentů. Zpracovaná data poskytují reprezentativní výsledky za populaci ČR starší 15 let. V případě lékařů se ve výzkumu 2015 jedná o reprezentativní soubor lékařů z hlediska vybraných specializací. Skupinu zdravotníků ve výzkumech 2011 a 2013 tvořili lékaři a sestry. Dotazování probíhalo online metodou a reprezentativita z hlediska specializací nebyla kontrolována.
Zdrojová data k výzkumu
Zdrojová data jsou k dispozici v katalogu Českého sociálněvědního datového archivu.
