Je lepší žít s tím, že můj život nemá smysl, a nebo umřít s tím, že moje smrt nemá smysl?

Drahý Míšo... Už je to dlouho, co jsi psal tuto tvou zpověď a já pevně doufám, že se vše v dobré obrátilo a je ti lépe. Toto je velmi těžká doba, kdy každého dohání naši démoni. Děti, dospívající a i dospělé. Smysl života se hledá těžko, hlavně proto, že v době, kdy hledáš smysl života, jsi nejspíše emočně vyčerpán a nebo máš psychické trable - deprese. Nechtěla bych tě poučovat, nebo ti říkat, co máš dělat. Velmi ti ale doporučuji, nastudovat si něco o zákonu přitažlivosti. Je to úžasná cesta, jak pochopit a uchopit svůj život. Vesmír totiž pracuje, na základě energií z nás. A vesmír je schopný ti ukázat tvůj smysl života, třeba na základě věci a situací, které prožiješ. Když to zjednoduším, tak třeba někdo má autonehodu a přijde o nohu a zjistí, že náplní jeho života je pomáhat ostatním v tom, se vyrovnat se ztrátou končetiny. Poslouchej svého terapeuta a až se ti ty mozkové drátky dají zase zpátky opraví (vyléčíš depresi) zaměř se na zákon přitažlivosti a na to, jak můžeš pomoct ostatním. A najdeš svou cestu..... Mimochodem zlatíčko. Kdybys umřel, tak tvé rodiče a blízké, to nepřestane bolet nikdy. Ta bolest, že ztráty dítěte je jako nestvůra, která tvé rodiče bude sžírat dosmrti. Pravděpodobně by umřeli dříve, než je jejich čas, protože by je zabila ta bolest. Věř mi. Nikomu takovou bolest a žal nechceš způsobit. Zamysli se nad tím. Pokud ještě nevíš, co se sebou, nebo se někdy setkáš s někým, kdo je na tom stejně.... Mysli na to, že jsi jedinečný a svět tě potřebuje.

Ahoj Michale , jmenuji se Klára je mi 17 let . Trpím panickou poruchou a moc dobře chápu to jak se cítíš , i já takové myšlenky mívám velmi často . Paniku mám už 3 roky a občas je to horší a občas lepší , chodím pravidelně k psychiatrovi už asi rok , vyzkoušela jsem spousty prášku a jen málo které mi na chvíli pomohly .. Ale chci ti říct , NEVZDÁVEJ TO! I když si možná teď myslíš , že život smysl nemá , tak bojuj . Každý jsme tu z nějakého důvodu . Důležité je hledat i ty nejmenší maličkosti a vážit si jich . Začni se zabývat něčím , co tě baví a pokud to nemáš tak to hledej , protože i hledání ti může změnit názor . Já jsem začala meditovat , uklidňuji se tím , že každé ráno chodím do ledové vody, která mi pomáhá přežít ten den . Mysli na to , že tu jsou lidé , kteří tě milují !

Dobrý den, Michaeli
nikdo se pochopitelně nemůže vcítit do Vaší situace, může mít jen podrobnou zkušenost s duševním trápením. Stejně jako já, stejně jako statisíce dalších lidí. Opravdu v životě nenacházíte ani maličkosti, které by Vás těšily? Jednou jsem si během těžkého období (úzkosti, deprese) koupila klubíčko příze místo antistresového míčku, asi po týdnu jsem z něj začala plést čepici, kterou jsem darovala kamarádce. Radost jsme pak měly obě. Je to taková banalita... skoro se mi chce říct hloupost...ale pomohlo to. Tím chci jen neobratně demonstrovat, že má smysl objevovat, zkoumat a tvořit.

Z Vašeho projevu mi je zřejmé, že jste inteligentní člověk... zkuste si třeba zajít do knihovny, hledejte tituly, které k Vám nějak promlouvají, čtěte náhodně odstavce... Tohle samozřejmě není žádný "lék", nedá Vám to odpověď na smysl života, ale třeba Vám to pomůže se na něj podívat z jiné perspektivy, pochopit, proč ostatním lidem připadá cenný. Ano, náš život spěje k nevyhnutelnému konci ať uděláme cokoliv nebo neděláme nic. A právě v tomto rozpětí jsou takřka nekonečné možnosti toho, co jste ještě nezkusil a co můžete. Jako živý nemusíte a můžete, jako mrtvý už jen nemůžete. Mnoho životních zkušeností Vám patrně přinese bolest a smutek, ale také radost, pochopení a pocit sounáležitosti. A pokud jde o ten normální život - co konkrétně to je?

Přeji Vám mnoho síly a odvahy zkoušet stále nové věci a také štěstí v nalezení "světlého bodu", který by Vám mohl pomohl začít hledat směr.

Musím reagovat na tento tvůj příběh. Jak proboha v 16 letech můžeš vědět a tvrdit ze tvůj život nemá smysl? Vždyť život ti teprve začíná. Měl by sis vážit toho ze tady můžeš být a ne přemýšlet na sebevraždou. Ani netušís jak strašně svým počínáním ublížis svým nejbližším . Vím o čem mluvím.