Odešla mi má LÁSKA

Dobrý den pane Jiří, Váš příběh je podobný jako můj. Jen s tím rozdílem že Vaše paní byla velmi mladá a děti jí jistě ještě potřebovaly. S manželem jsme byli spolu 45 let.
V době, kdy jsme byli v důchodu, jsme si spolu užívali společného času, jezdili na dovolenou atd. atd. Říkali jsme si, jak jsme na tom dobře, že jsme zdraví, peníze na náš způsob života nám postačili. Byli jsme velmi spokojení.
Jeden den říkal, že mu není dobře a je unavený, šel si lehnout, když vstal motal se a další den upadl. Šetření po odvozu záchranky zjistilo, že má 2 nádory na mozku. Stále nám říkali, že nejsou zhoubné, že ale musí udělat biopsii, aby mohli určit patřičnou léčbu. Jeden nádor tlačil na centrum mozku. Po tomto zákroku se už neprobudil, ale vnimal. Za 3 dny z téměř plného zdraví zemřel.
Chápu Vás, je to šok, kdo to neprožije, nepochopí. Prázdnota, šílený smutek, co dělat dál, aby uměl člověk žít bez člověka, který byl každý den s Vámi, a byl velkou oporou.
Manžel zemřel v červnu. Čas je trochu milosrdný, protože se musíte postarat o všední věci
zajistit každodenní chod domácnosti atd., trochu Vás to rozptýlí, ale stejně nikdy nezapomenete. Život je někdy\ krutý.
Přeji Vám, aby ta Vaše bolest byla mírnější a mírnější.,
Milena.

Dobrý den Jiří,
přijměte upřímnou soustrast. Vím, co prožíváte, mně manželka zemřela několik dní po narození naší dcery. A vnímám to přesně tak, byl jsem šťastný, vysoko na pomyslném žebříku do nebe a pak přišel pád, hluboko do pekla. Jak jsem kdysi napsal: "kdo nezažil, ten to nepochopí, ale nikomu nepřeju, aby chápal" ... Je to více než dva a půl roku a myslím, že není hodiny, abych si na ženu nevzpomněl. Už skoro nebrečím, myslím hlavně na to pěkné, ale jizva je veliká. Držte se a věřte, i když se Vám to nezdá, bude líp.

Dobrý den pane Jiří, vím co prožíváte, mě toto potkalo před rokem, také se mi totálně podělala život.. Náhle mi zemřel manžel 50 let- dostal infarkt. Zůstaly mi doma dvě studující dcery, bylo to tak strašné , že se mi chtělo umřít, opravdu. Tolik jsem toho plánovali a byla s ním šťastná, byl to skutečně muž mého života ( od 18 let). Teď je všechno jinak, je to jiný život a navždy bude.Ještě, že máme děti ty mě drží nad vodou. Jsem tu pro ně a vy budete také pro své děti, moc Vás potřebují. Čas to pomůže nějak příjmout, tak Vám držím pěsti.

Pane Jiří plně s vámi soucitim. Me životni láska odešla před půl rokem Stále to boli a nejhorší je že o tom semnou nechce nikdo mluvit a člověk tu beznadej a prazdnotu sám nezvládá. Drzim palce aby jste zivotni situaci zvladl , myslete na deti potřebují Vás.

milý jiří, prajem úprimnú sústrasť. Ja mám také isté pocity ako vy, pretože som stratila mamu, ktorú som mala rada. Aj keď to na Vianoce budú 3 roky, mám pocit ako keby to bolo včera. Mama mala rakovinu - 5 týždňov po stanovení diagnózy zomrela. Ja som po jej smrti len brala lieky na spanie - pretože by som sa asi zbláznila. Ešte aj teraz s odstupom času si dám liek, aby som vôbec spala. Strašne ma to trápi. Tiež nemôžem spávať, mama tiež nemala až tak veľa rokov (63 r.), tiež tu ešte mohla byť. Dobre chápem vašu bolesť, niektorí ľudia majú 80 rokov a stále sú tu a niekto sa nedožije ani 40-tky. Je to nespravodlivé. Mamu uvidím, až keď budem umierať - tak to je. Mám otca, muža a deti, ale mama mi chýba. O otca sa od maminej smrti veľmi bojím. Tento život tiež len prežívam a často je mi smutno. Nie je to už ono. Držím vám palce a myslím na vás, držte sa. Henka