Hanny
  (kontaktovat autora příběhu) •
20. prosince 2021
•
Truchlení

Nekoncici bolest

Dnes po delsi odmlce mam potrebu sdelit co citim 7 mesicu a 10 dni od ztraty sveho manzela,na techto strankach jsem temer denne a stale hledam radu jak se s tim vsim vyrovnat.Pro me je doba 7 mesicu a 10 dni casem kazdodenniho place a zoufalstvi,casem samoty a smutku,neni to cas kdy by bolest ustupovala naopak zda se me ze je to horsi a horsi,blizi se vanoce vsichni okolo se tesi a raduji,vsichni si sdeluji zazitky z vanocnich priprav,ja se jen modlim at uz je ten cas vanocni a novorocni za mnou,blizi se cas totalni samoty a cas neprekonatelneho smutku a vzpominek,vzpominek na milovaneho manzela ktery me opustil tak nahle ,rychle a necekane,opustil me nepripravenou,vim.ze se na odchod blizke osoby neda pripravit...dnes by jsme oslavili vyroci svadby,dnesni den je pro me obzvlast velmi bolestny a zranujici,nelze popsat smutek a bezmocnost nad jeho ztratou,citim zbytecnost,prezivam bez smyslu zivota a tolik to boli...
12 reakcí Vložit vlastní příběh
Hanny
  (kontaktovat autora příběhu) •
31. prosince 2021
Za tricet minut konci stary rok, ktery nam mnohym hodne vzal,prichazi Novy rok,preji vsem na techto strankach hodne zivotni sily a odhodlani....
Henrieta
•
24. prosince 2021
Milá Hanny, dobre chápem vašu bolesť. Moje deti sa tiež tešia na Vianoce, ale ja tu už 8 rokov nemám mamku a ona ešte k tomu zomrela 2 týždne pred Vianocami. Už tie Vianoce nie sú také. Príde mi to len taká fraška o drahých daroch a jedle. Moje dcéry sú v puberte a na moju mamu až tak nespomínajú, ale pre mňa je to akoby sa to stalo včera. Prepadá ma v poslednej dobe šialená chuť ísť za mamou. Darmo si píšem sms-ky s priateľmi, mamu mi nikto nenahradí, presne ako vám manžela nikto nemôže nahradiť. Sedem mesiacov je ešte len krátka doba, to trvá celé roky, kým sa bolesť otupí, ale aj tak zostáva rana na duši. Ja som po operácii kolena a viem, že mamka by mi pomohla, podržala ma psychicky, niečo by mi aj uvarila a ja by som sa s ňou motala v kuchyni ako sme to spolu robievali. Tiež sme chodili spolu na polnočnú. Teraz ma nič nebaví a to už je osem rokov, čo tu nie je a to je už nejaká doba. Dcéry majú svoje kamarátky, ja sa cítim osamelá. Dala by som aj neviem čo za to, keby som s ňou mohla byť aspoň 5 minút, ale viem, že to už nikdy nebude. Držte sa všetci, ktorí ste stratili vašich drahých. Prajem všetkým pokojné vianočné sviatky. Henrieta
63 lidé vyjádřili účast.
Sabina
•
24. prosince 2021
Dobrý večer, úplně Vám rozumím, mám to úplně stejně. Moje maminka zemřela posledního března a chybí mi čím dál tím víc. Taky bych šla nejradši za ní, nic mě nebaví. Vánoce jsem sice nachystala, ale je to o ničem. Vždycky jsem se těšila jak se spolu o Vánocích budeme dívat na pohádky, ale teď tady zbylo jen prázdné místo. Jediné co mě ještě trochu drží je pejsek, kterého si ještě pořídila minulý rok před Vánocemi. Nejradši bych celé Vánoce zaspala. Přeji hodně sil. Sabina.
63 lidé vyjádřili účast.
Hanny
  (kontaktovat autora příběhu) •
25. prosince 2021
Pani Sabino je mi moc lito co prozivate,verte ze i ja bych nejradeji cele dny,a noci prospala s nadeji ze az se vzbudim bude lip,ale nebude,jsem tolik vycerpana ztratou a necekanym odchodem meho manzela,ze spanek se mi vyhyba,s odchodem manzela odesla i pulka meho ja,za necelych osm mesicu jsem vnitrne zestarla o deset let,neni nic co by mi davalo nadeji a motivaci ze to nekdy bude lepsi,nebude vy stejne jako ja vite ze cas nepomaha naopak , vim ze to ze nasi blizci a milovani odchazeji je soucasti zivota ale boze proc je to tak hrozne bolestne a pro nektere z nas znicujici,i ja preju sil do techto smutnych dni...
51 člověk vyjádřil účast.
Hanny
  (kontaktovat autora příběhu) •
25. prosince 2021
Pani Henrieto,dekuju,vzdy ctu vase prispevky a odpovedi,a vim ze vam vase matka stale moc chybi,slova utechy na nase bolesti nenachazim,protoze takova slova neexistuji,je to tak smutne....
Paja
  (kontaktovat autora příběhu) •
21. prosince 2021
Toto období je pro nás nejhorší. Denně brečím, vzpomínám a to už budou 4 roky,
co manžel zemřel. Nemám doma stromeček ani žádnou výzdobu. Věnec na dveřích
a svícen na hřbitově. Nebudu ani doma, první Vánoce jsem odjela do lázní, další
na Šumavu, loni jsem byla u maminky, letos u známých a odtud rovnou k mamince.
Děti se zlobí, že k nim nechci, ale já nechodím ani na rodinné sešlosti. Smějí se mi,
že jsem VIP, vždy chodím před nebo po oslavě, ale já to prostě ani po 4 letech nezvládám .
Tak jsem se zase vypsala, klidně napište Pája
Hanny
  (kontaktovat autora příběhu) •
22. prosince 2021
Pani Pajo moc dekuju , mam to stejne zadna vyzdoba vubec nic,zadne cukrovi na Stedry den budu poprve v zivote sama,nechystam ani veceri,brecim utapim se ve smutku a ptam se proc,ptam se kolik toho musi clovek vydrzet,pani Pajo myslim na vas a na vsechny kteri prozivaji stejnou bolest a smutek jako my,preju hodne, hodne sil....
Lenka
  (kontaktovat autora příběhu) •
24. prosince 2021
Dobrý den, také sem píšu po delší době. Já mám nyní třetí vánoce sama, i když jsou kolem děti a vnoučata. Mám pocit, že můj vztah k Vánocům je téměř nenávistný. Děti mi vnutí stromeček, který bych nejraději vyhodila oknem ven. Tak se nejvíce těším až bude po. Vánoce a den kdy manžel zemřel jsou pro mě nejtěžší z celého roku, tak úplně chápu, jak se cítíte.
Hanny
  (kontaktovat autora příběhu) •
25. prosince 2021
Pani Lenko tolik vam rozumim,prestoze to zni velmi sobecky a neosobne,i me nici pohled na lidi kolem.radujicich se z vanoc z darku,nici me vanocni reklamy v televizi,rikam si jak moc to je nefer zustat na vanoce bez nasich milovanych,je tolik tezke chapat ze nasi bolesti nikdo nerozumi,je tolik tezke prezivat dny plne smutku a samoty a vzpominky tolik boli....preju vam ,sobe a vsem na techto strankach hodne ,hodne sil k prekonani vseho pro nas tak tezkeho.....
54 lidé vyjádřili účast.
Lenka
  (kontaktovat autora příběhu) •
26. prosince 2021
Děkuji a také přeji hodně sil. Já už vím, že po těch vánocích bude zase o něco lépe, mám to už vyzkoušené. A do dalších je daleko. Třeba to bude příště o něco snesitelnější.
52 lidé vyjádřili účast.
Hanny
  (kontaktovat autora příběhu) •
27. prosince 2021
Dekuju ....v beznem zivote vsechny volne dny leti jak o zavod, ted mam pocit ze ma kazdy den nejmene sto hodin ktere se tak strasne vlecou,pro.me velmi bolestne a zoufale vanoce a nevim proc Stedry vecer byl pro mne snesitelnejsi nez dny nasledujici,nemam silu cokoliv udelat,tolik vzpominek ktere boli....
Lenka
•
15. ledna 2022
Milá Hanny, vidím, že to máme dost podobné. Přečkaly jsme vánoce i konec roku, jakžtakž. Jsem ráda, že se jde do práce, tam člověk přijde zase na jiné myšlenky. Akorát mi v životě bohužel pořád někdo důležitý chybí.