Dnes po delsi odmlce mam potrebu sdelit co citim 7 mesicu a 10 dni od ztraty sveho manzela,na techto strankach jsem temer denne a stale hledam radu jak se s tim vsim vyrovnat.Pro me je doba 7 mesicu a 10 dni casem kazdodenniho place a zoufalstvi,casem samoty a smutku,neni to cas kdy by bolest ustupovala naopak zda se me ze je to horsi a horsi,blizi se vanoce vsichni okolo se tesi a raduji,vsichni si sdeluji zazitky z vanocnich priprav,ja se jen modlim at uz je ten cas vanocni a novorocni za mnou,blizi se cas totalni samoty a cas neprekonatelneho smutku a vzpominek,vzpominek na milovaneho manzela ktery me opustil tak nahle ,rychle a necekane,opustil me nepripravenou,vim.ze se na odchod blizke osoby neda pripravit...dnes by jsme oslavili vyroci svadby,dnesni den je pro me obzvlast velmi bolestny a zranujici,nelze popsat smutek a bezmocnost nad jeho ztratou,citim zbytecnost,prezivam bez smyslu zivota a tolik to boli...