Jasminka
  (kontaktovat autora příběhu) •
10. dubna 2021
•
Truchlení

Zemřel mi nejlepší kamarád

Zemřel mi nejlepší kamarád na covid. Byl to zdravý, plný elánu chlap 71 let, který tu mohl být ještě 20 let. Stal při mě vždy, byl mi oporou, parťatem, otcem. Díky němu můj život byl šťastný. Před rokem jsem porodila první dítě a měli jsme se vzápětí s manželem odjet pracovně mimo ČR, takže jsme syna ani tak nějak nestihli ukázat. Měla jsem za to, že za nami přijede nebo my se stavíme...ale přišel covid a lockdown. Byla jsem docela v klidu, protože kamarád s manželkou dodržovali všechny opatření a s nikým se rok neschazeli. Jenže v únoru oba to někde záhadně chytli a skončili v nemocnici. Jeho manželka naštěstí utekla hrobníkovi z lopaty, kamarád ale měsíční boj na ARU prohral. Za 30 let mého života je to největší rana, co jsem kdy zažila. Pořad jsem doufala že se to přece nemůže stát, vždyť jsem měla přijet už v létě a ukázat jak nám vyrostl prcek. Chtěl cestovat do USA, chtěl nové tetování, chtěli jsme zajít společně na vodní dýmku...a teď to všechno ...NIC?!??
Nejde mi to přijmout, pořad se mi zdá že to je jen špatný sen.
Nevím kde jsi teď, pořad doufám že mi dáš nějaké znamení, že jsi pořad nám nablízko. Nevím jak to bez tebe dáme. Hlavně tvá manželka. Mám tě moc ráda a celý život budu doufat že tě potkám až přijde můj čas.
3 reakce Vložit vlastní příběh
Eva
•
4. července 2021
22.6. jsem Jasmínce odpovídala na její reakci na úmrtí mého milovaného manžela. Přišla jsem na tento portál náhodou, kdy se utápím v nekonečném smutku. Můj milovaný Vláďa zemřel dne 8.4.na covid. Já sama jsem byla v nemocnici 6 týdnů-bylo to zlé. Ale horší, mnohem horší bylo, když po týdnu přivezla rychlá do stejné nemocnice i manžela. Skončil na Jipu a pak ARU. Ještě mě za ním dvakrát sestřička odvezla, abychom si chvilku popovídali. 8.3. byl uveden v umělý spánek. Bylo to šílené. Ten strašlivý strach. Strach před kterým není úniku. Strach, když přijde za vámi někdo koho neznáte, že je to člověk, který vám nese špatnou zprávu. A pak po šesti týdnech jste doma, zase s šíleným strachem,z každého zavolání z čísla, které neznáte. A pak přijde ta nejhorší zpráva.Přesně po měsíci mi 8.4. v 16,41 hod moje velká láska zemřela.
Kdysi nám Jasmínka-Janinka napsala:jste báječný pár, snad nejsoudržnější a nejláskyplnější ze všech, co jsem za celý život potkala. Perfektně se doplňujete, milujete jeden druhého, podporujete a je radost se na Vás dívat.
Manžel i já jsme měli z prvního manželství děti, máme vnoučata. Letos bychom měli být spolu jako pár 25 let, jako manželé 23. Měli jsme odejít spolu. Je to nespravedlivé, že ten druhý tady zůstal. Vždycky jsme si říkali, že chceme odejít spolu v jednu minutu, jednu setinu. Strašně se mi po něm stýská, moc ho miluji.Eva
Eva
•
22. června 2021
Jasmínko-Jani, dnes jsem náhodou přišla na Tvůj příspěvek.Když jsem ho četla, říkala jsem si, jak je strašně podobný příběhu mého drahého, milovaného manžela. Pak jsem se podívala kdo ho psal, poznala jsem, že jsi to byla Ty. Děkuji Ti. Eva
21 člověk vyjádřil účast.
Alena
  (kontaktovat autora příběhu) •
10. dubna 2021
Ahoj Jasmínko, úplně tě chápu co teď prožíváš. Včera jsem pochovala maminku, která mi umřela na covid, také byla vitální a zdravá. Do teď se s tím nemůžu smířit, pořád na ní myslím. Když piju z hrnečku, který mi nedávno koupila......Hodně mi pomohly stránky Na konci dechu, kde se smrtí hodně zabývají. Věřte, že váš kamarád moc dobře ví, jak jste ho měla ráda a teď se má určitě dobře v jiném životě. A chce to opravdu čas, uvidíte, že za nějakou dobu bude vše dobré a vy budete vzpomínat na krásné chvíle, které jste s ním prožila.
Mějte se krásně.
Alča
84 lidé vyjádřili účast.