Mirka
  (kontaktovat autora příběhu)
7. září 2015
Truchlení

Tatínek - problém uložení urny

Před 2 týdny mě nás opustil po náhlé nemoci tatínek (65), chtěla bych někoho požádat o radu, jak vysvětlit mamince, že uložení urny v domě není podle mě nejlepší nápad... nemá prosím někdo z vás zkušenost, jak s maminkou mluvit?

441 člověk vyjádřil účast.
Mirka
15. května 2008
Vložila jem svůj příspěvek s problémem uložení urny tatínka před cca 4 měsíci. Děkuji za reakce, myslím, že všem tady pomáhají. Problém se "vyřešil" maminka souhlasila s uložením urny na neutrální půdu (hřbitov v blízkosti domu sestry daleko od domova) tím pro ni bude, doufám, snažší tatítka navštěvovat. Bude to 5 měsíců od úmrtí tatínka a musím říci, že ho stále cítím a stále to bolí. Cítím se všemi a když tu čtu příspěvky o úmrtí dětí apod. snažím se na úmrtí tatínka vidět "pozitivní" okolnosti, nebot se nedokáži vcítit do bolesti ze ztráty dítěte, která musí být nesmírná. Pokud by někomu z Vás pomohl můj zážitek z včerejší noci, budu jen ráda. Včera večer jsem opět plakala ze stesku po tatínkovi a šla si zahrát hru na počítači a říkala jsem si, jaké by to bylo ukázat tu hru tatínkovi a jak by na ni reagoval..(rád hrál karty na počítači) dlouhou dobu jsem ho cítila vedle sebe, jak mu vysvětluji pravidla a jak má radost, že vidí něco nového a zkusí si to. Snad jsem v tom cítila jen jeho přítomnost a nebo, že má radost, že se mi dobře daří, každopádně, jak zní motto: "ten kdo je v mysli, nezemřel" je pravda a, že představa setkání s tatínkem a jak by reagoval dnes mi velice pomohla.

In reply to by Anonym (neověřeno)

Mirka
17. dubna 2009
je to více než rok, co tatínek odešel. Akceptuji maminčino přání mít urnu doma, nicméně, mám celkem velký problém a to, že dodnes nemohu vidět urnu. Mám skoro panický strach ji vidět a ještě větší se ji dotknout. ta "věc" mi doma prostě vadí( ještě jsem ji neviděla). Asi budu některým připadat bezcitná, ale opak je pravdou. Na hřbitově bych ráda tatínka navštívila,ale mám problém, že nesouhlasím stále s řešením mít ho doma. Moc by mi pomohla diskuse s někým kdo má stejný problém.Díky

In reply to by Anonym (neověřeno)

Alena
  (kontaktovat autora příběhu)
21. srpna 2016
Ja to mam naopak,mam ted doma dedu,nez mi vytahnou urny tatky,tety a babicky,a ulozim je spolecne v miste meho bydliste.A to co sem moc nedelala za jeho zivota,delam ted,chodim "ho"hladit,postezovat si atd.Je to divny to takhle psat,ale uz se nemuzu dockat az obejmu tatu.

In reply to by Anonym (neověřeno)

VĚRA
  (kontaktovat autora příběhu)
4. listopadu 2017
Věra 4.11.2017
Reaguji na tento příspěvek ,před 2 roky mě zemřela dcera bylo to zanedbání doktorky, pro silné bolesti hlavy ji nikam neposlala,praskla ji výduť v hlavě,na vyšetření doktorka nějak opomenula.
Strašně to bolí, bylo ji pouze 43 let,často se mě zdají sny ,kdy se sejdeme a obejmeme , je to krásné ale do té doby než se probudím ,a teď přemýšlím měly jsme si ještě tolik toho říci, ona mě chodí navštěvovat tímto způsobem,je to můj andílek strážný.
Šárka
12. února 2008
Paní Mirko, také nás opustil tatínek (již to budou 2 roky) a měli jsme ho donedávna doma. (máme rodinný domek a není problém vyhradit nějaké místo, kde je důstojný koutek na rozjímání)
Nevím, je-li u Vás nějaký problém, ale myslím, že je to na uvážení každého, jak to cítí.
Moje maminka potřebuje také nějaký čas (ať to byla její maminka, nebo nyní její manžel) a sama cítí, kdy je čas urnu uložit do hrobu. Je to složitější, já bych v tomto případě chtěla mít tatínka u sebe déle, ale nechala jsem to na ní a cítím to tak správně.
Nevím, jak na to nahlíží psychologové, ale záleží také dost na ostatních okolnostech.
Z vlastní zkušenosti vím, že to není jednoduché rozhodnutí.
Přeji mnoho sil
Jana
11. února 2008
Milá Mirko. Chápu tě, že takhle přemýšlíš. Ale pochop prosím trošku i maminku. Muže, co celý život milovala, tu najednou nemá má jen jeho urnu. Možná doufá, že když ho bude mít aspoň takhle na blízku, nebude to tolik bolet. Dej jí čas. Sedni si s ní a povídej si s ní. Přijde doba kdy maminka uzná že i tatínek potřebuje svůj klid. Možná je pro ní opravdu hodně těžké v téhle chvíli chodit za ním na hřbitov. Každý člověk je jiný, někdo je hodně silný a dokáže svého milovaného uložit na hřbitov někdo se s ním touhle formou ještě takto loučí. Pro maminku i pro tebe je to opravdu těžké a bolestné období. Musíte si pomáhat tak, aby jste tu bolest a ztrátu tatínka zvládly. Znám lidi, co třeba až za dva roky pochopili, že už by měli urnu nechat umístit jinam. Chce to čas. Netlač na ni, myslím, že by to nebylo dobře. Sama pochopí.



Diskuze pro ty co někoho ztratili:
pomocpronas9@email.cz