Ahoj Šáry, tak tato možnost mě přesně napadá - zajít "někam" kde by mi řekli, jestli tatínka nějakým způsobem cítí a jak mu je! Jestli mi - nám chce něco ještě sdělit a hlavně, jestli mu je fajn! Napadly mě například kartářky... ale takových je, a nevím, zda toto dokáží a v neposlední řadě, jestli jsou také důvěryhodné. Sama - si do takových pokusů nějak netroufám, slyšela jsem, že amatéři nemají vstupovat do jiného světa. Ale mně by se tak ulevilo, dostat docela malinkou zprávu.
Tatínek měl také zahrádku. Teď se o ní snaží starat maminka a pokaždé si říká, jak by asi tatínek to, či ono udělal.Tatínek měl své nejmilejší "útočiště" na zahradě a v kotelně s nářadím. Vejdu tam, stojí tam jeho pracovní boty... holinky v duhém rohu, připravené semínka paprik na jaro...měl ještě takové plány.Když tam vždy stojím a rozhlížím se -vše ja tak živé, nemůžu uvěřit. Jakoby se nic nestalo. Vše tatínkovo zůstalo na svém místě,ale on už tam není...
Milko, název knihy o které píšeš také znám. Autor jich vydal několik... mně bylo toto téma nejbližší a opravdu se tak jmenuje.
Moc vás všechny zdravím. Vidím, že nejsem sama, která stále nevěří, že se TO opravdu stalo. Proč na to neexistuje nějaký "lék". Zdá se mi, že čas nic nehojí.
Hodně sil a děkuji za povzbuzení. Ilona.
In reply to Ahoj Ilonko i vy ostatní by Anonym (neověřeno)