Apalický syndrom

1988, mě porazilo auto, mozková příhoda l, Apalický syndrom s mnohočetným krvácenim do levé hemisféry, 3týdny bezvědomý

Tak máme stejný příběh mého 20 letého syna srazil kamion a je 48 dní v hlubokém kómatu taky nevíme co bude dál budeme mu posílat naší nahrávku našich hlasů také nereaguje na fyzické podněty taky má otok mozku a je v HK paní se mi může ozvat 721206181 spolu to zvládneme držte se a hodně stesti

Tak máme stejný příběh mého 20 letého syna srazil kamion a je 48 dní v hlubokém kómatu taky nevíme co bude dál budeme mu posílat naší nahrávku našich hlasů také nereaguje na fyzické podněty taky má otok mozku a je v HK paní se mi může ozvat 721206181 spolu to zvládneme držte se a hodně stesti

Dobrý den, dnes jsem si přečetla váš článek a zjistila jsem,že mám stejné starosti.Jsem nešťastná a nevím jak dál. Je vůbec nějaká naděje, že se to trošičku zlepší. Děkuji

máte již nějaké info? mám dceru se stejnou diagnostikou po selhání srdce a dlouhé resuscitaci....je to měsíc

Dobrý den, nyní čtu Váš komentář. Stál bych o to si s Vámi napsat a vyměnit informace, které Vám určitě pomůžou. Již v roce 2000 jsem měl vážnou dopravní nehodu, po které u mě lékaři diagnostikovali Apalický syndrom. Za dobu více než 15 let mám s touto diagnózou bohaté zkušenosti i s následnou léčbou a všemi situacemi. Jak je na tom chlapec teď koncem ledna 2016, když od nehody uteklo půl roku? Sám vím, co ten půlrok znamená. Prosím o odpověď na email: petr.musi@seznam.cz

Dobrý den,

oVašem případu jsem myslím slyšela ve zprávách. Držím Vám palce a přeju hodně sil. Doufám, že už jste na tom lépe a že to nevzdáváte.
Ještě nedávno jsme byli ve velmi podobné situaci. Brácha 25, měl masivní krvácení do mozku po autonehodě. Ze začátku nám tvrdili, že nemá šanci na přežití, potom, že se nikdy neprobudí z komatu, potom, že z něho bude mentálně retardovaný a dál už jsme je neposlouchali.....neměli pravdu a jen nás děsili, místo aby nás podpořili a dali nám naději. Brali jsme si bráchu domů velmi brzy a ještě ve velmi špatném stavu. Horečky, křeče, záchvaty, tracheo, pek, epi......prošli jsme si peklem, ale stálo to za to. Nevím jak jsme to tehdy zvládli, ale tedˇje brácha při vědomí. Rozumí všemu, píše na PC, lidé na fb, co neví, co se mu stalo to ani nepoznají. Učí se chodit a mluvit. Ještě to není ideální a pořád je to záhul, ale nevzdáme to.

Nikoho neposlouchejte, když Vás děsí a odrazuje. Dělejte to, co cítíte. My jsme z malinkých záchvěvů vykřesali život. Byl to nejtěžší rok v mém životě, ale udělala bych to znova.

Ráda se spojím s lidmi v podobné situaci. Předám kontakty, které jsme nasbírali a poradím, co vím. (Dávky, postel, vozík, odsávačka, pečovatelská péče, hyperbarická komora, lázně, rehabilitační,trenink kognitivních funkcí, neuropsycholog a trénování logiky.....)