Týden bez přítele

Ahoj Silvia ako čítam tvoj príbeh ,tak máme podobné osudy ..môj manžel spáchal samovraždu a zostala som s dvomi chlapcami vo veku 4 roky a 9 rokov sama bez neho v máji budú dva roky a jedine časom sa s tým naučíš žiť len teraz to máš všetko čerstvé ..keď sa to stalo som si hovorila nech prejde aspon rok ten prvý rok je najťažší …Alw zvládneš to máš detičky a tak ako držia mna ,tak budú aj vás pre nich musíme byt silne ..čas sa vrátiť neda bohužiaľ …človek si mysli ,že nemá toľko sily ,ale ver mi ,že tu silu v sebe nájdeš …koľko rokov majú detičky ? Aj môj muž bol stelesnením dobra človek sa stále pýta ,že prečo …ale na to odpoved nedostaneme …musíme sa pozerať dopredu …veľa síl

Hlavně si nedávejte nic za vinu, takovým lidem se to nerozmluví, když jsou pevně rozhodnuti opustit tento svět. Sice se to nemá, brát si život, život je dar a je to velmi křehká věc... Ale udělal to ze své vůle a svého přání, nezbývá, nežli vše respektovat. Nevyčítejte mu to, nevolejte ho zpět, dopřejte mu klid. Pamatujte, že vše končí, aby něco jiného začalo.

To je hodne krute.Rada,jak se s tim vyrovnat a jit dal, neni.Svinim se nestane nic.Prominte mi to slovo.