Pane doktore, už to ukončete

„Pane doktore, prosím vás, už to ukončete,“ vyslovuje přednosta interní kliniky Pavel Klener větu, kterou během své praxe slyšel od pacientů nesčetněkrát.

Přesto tento sedmdesátiletý profesor medicíny patří k odpůrcům eutanazie, která by bolestmi trpícím lidem splnila přání. Proč? „Ten samý pacient druhý den silně lpí na životě. Naprosto v rozporu s tím, co žádal den předtím,“ vysvětluje Klener, jakou roli u pacientů hrají emoce a nálady. 

Spolu s ním včera o eutanazii debatovali přední čeští profesoři a docenti medicíny u kulatého stolu – většina z nich byla spíše proti. Veřejnou debatu svolal lékař a poslanec Boris Šťastný z ODS, který chce „asistovanou sebevraždu“ dostat do zákonů.

To žádá i veřejnost – dvě třetiny lidí chtějí eutanazii legalizovat. Jak vyplývá z exkluzivního průzkumu agentury SC&C pro MF DNES, 64 procent lidí je pro. Proti je 28 procent, ostatní lidé nevědí.

Podrobnější analýza výsledků průzkumu mezi 2013 respondenty ukazuje, že legalizaci nejvíce odmítají starší lidé, obyvatelé Jihomoravského, Zlínského i Olomouckého kraje a také příznivci KDU-ČSL. 

Naopak nejvíce ji žádají mladí, dále lidé s vyššími příjmy, z Prahy plus příznivci ODS a částečně také KSČM. 

Této většinové poptávce veřejnosti chce vyjít vstříc poslanec Šťastný. Jeho návrh počítá s tím, že nevyléčitelně nemocný pacient trpící nesnesitelnými bolestmi a způsobilý k právním úkonům by o smrt z rukou lékaře mohl požádat. Inspiroval se v Belgii a Nizozemsku, kde je eutanazie povolena.

Lékař katem?

Jeho návrh však zatím nemá v parlamentu moc šancí – všechny politické strany před volbami hlásaly, že jsou proti. 

Odpůrci mezi lékaři ve včerejší debatě nápadu vytýkali několik věcí. Jednou z nich byl rozpor s lékařskou etikou. „Lékař je veden k úctě k životu, k jeho zachraňování, nikoli ukončování. Nedovedu si představit, že lékař bude katem,“ říkal již zmíněný Pavel Klener.

Ještě více debatu vyhrotil přednosta Ústavu pro histologii a embryologii Petr Hach. „Lékař tu není od toho, aby zabíjel na přání pacienta. Nemáme katedry zabíjení, nemáme v nemocnicích oddělení porážka, nemáme metodický list, jak vraždit.“ 

Těmto námitkám Šťastný oponoval tím, že zdravotníci pacientovi smrt pouze umožní. On sám si pak tlačítkem pustí do žil smrtící látku nebo polkne tabletku.

Debata měla pikantní nádech, neboť poslanec Šťastný (37 let) musel coby vystudovaný lékař čelit výhradám svých učitelů. U profesora Klenera dělal zkoušku z interny, u docenta Hacha zase z histologie.

Oba nápadu svého „žáka“ rovněž vyčítali možnost zneužití. „Několikrát jsem viděl, jak příbuzní už čekali, až dědeček zemře, aby vila byla převedena,“ popisoval Klener.

Mezi kapacitami s dvěma akademickými tituly před i za jménem měl poslanec ODS samozřejmě také zastánce. Třeba profesora Pavla Pafka, u něhož na chirurgii byl Boris Šťastný na stáži.

Děje se to už dnes. Skrytě

„Obavy ze zneužití neberu. Vše, co udělal člověk, bylo zneužito: od kuchyňského nože až po atomovou energii,“ oponoval Pafko. Podle něho navíc v českých nemocnicích stejně skrytá eutanazie existuje. Jde o případy, kdy lékař dá pacientovi místo deseti tabletek jen pět nebo mu píchne větší dávku opia.

Jak si tedy lékaři vysvětlují volání veřejnosti po eutanazii? Podle nich je to tím, že dnes 80 procent lidí umírá na lůžku někde v nemocnici či ústavu, často mezi přístroji a hadičkami. Chybějí hospice umožňující lidem důstojný odchod ze života. „Dříve se umíralo v rodině. I malé dítě vědělo, že smrt patří k životu, protože vidělo zemřít pradědečka. Dnes lidé umírají v ústavech, osamoceni a někdy i hlady,“ říká Petr Hach.

Václav Dolejší