Zeť je hospitalizovaný na DIP ve vážném zdravotním stavu. Má ho jít šestiletá dcera navštívit?
Dobrý den, chci se dotázat na následují. Máme od půlky května tohoto roku zetáka v komatu. Doma má šestiletou dceru -- naši vnučku. Eliška je velmi rozumná a chytrá holčička. Dnes mi řekla moje dcera že příští týden chce vzít malou za jejím tatínkem který je umístěn na lůžkovém oddělení zvaného zkráceně DIP. Je v komatu, na přístrojích, tudíž se ani nehýbe,nemluví a občas koukne jedním okem ale tak na půl. Tohle všechno řekla má dcera vnučce. S rozdílem že dcera jí řekla že tatínek spí a nejde vzbudit. Řekla jí že má i podporu dýchání zavedenou do krku. A já se prosím ptám zda je dobré když jí tam dcera vezme. Můj názor je že to není dobrý nápad. A už vůbec jak pak půjde pryč jako z náštěvy. Moc díky za vaši odpověd na můj email. Lenka.
Váš zeť je dva měsíce v komatu, hospitalizovaný na oddělení DIP. Je na přístrojích, nemluví, občas koukne okem. Vaše dcera plánuje vzít šestiletou dceru za ním na návštěvu a řekla jí, že tatínek spí a nejde vzbudit. Ptáte se, jestli je dobrý nápad, aby tam vnučka chodila.
Dobrý den, vážená paní Lenko,
ceníme si důvěry, s kterou se na nás obracíte. Velmi mě mrzí, že Vaši rodinu postihlo neštěstí v podobě takto životně ohroženého člena. Vidím, že Vám na Elišce velmi záleží, máte obavy, co s ní taková návštěva může udělat a jaké stopy zanechá v její duši. Vážím si toho, že jste před tím vším neutekla, ale statečně jste rodině nablízku. Stejně tak si vážím toho, že i když si myslíte o rozhodnutí Vaší dcery své, nevnucujete jí za každou cenu svůj názor, ale jdete se zeptat i dalších – odborníků – to považuji za velmi moudré.
Bohužel neexistuje jednoznačně „správný“ postup, jak s dítětem v takové situaci zacházet. Na jedné straně hovoří touha ochránit ho před bolestí a traumatickými pohledy. Na druhé straně je vnímání dítěte jako plnohodnotného člena rodiny. Takový přístup je například i snahou umožnit dítěti navštívit svého těžce nemocného blízkého ve chvíli, kdy jsou jeho zdravotní stav i prognóza nejisté. Je dobré se na takové setkání připravit. Promluvit s dítětem dopředu o tom, co může očekávat, jak blízký vypadá, jak komunikuje. Nabídnout, zda se za těchto okolností s blízkým chce vidět a rozhodnutí dítěte respektovat. Nevím víc o zdravotním stavu Vašeho zetě, nicméně mluvíte o vážném stavu. Pokud by hrozilo jeho úmrtí, setkání by pro vnučku mohlo být příležitostí dobře se rozloučit se svým milovaným tátou. A takové rozloučení je podle našich zkušeností důležité. Každá rodina v takové těžké situaci hledá, který přístup je jí bližší. Oba pohledy mají své pro a proti, i když ten druhý (umožnit dítěti např. setkat se s nemocným blízkým, případně se rozloučit) se v poslední době prosazuje jako o něco lepší. Nejdůležitější pro všechny je klima kolem toho – jak rodina s dítětem o situaci mluví, jak je nastavená důvěra, otevřenost, zda se dítko cítí být součástí zatíženého společenství, nebo naopak osamoceno a vyloučeno, jaké podpory se mu dostane… – tyhle souřadnice rozhodují o tom, jak nakonec celou událostí projde.
Běží mi hlavou otázka, jestli s Vaší dcerou můžete hovořit o Vašich rozdílných postojích? Zkuste si společně sednout, zeptat se jí, jak ona vidí celou situaci, proč vlastně Elišku chce vzít do nemocnice, co si od toho slibuje. Jaké jsou podle ní krátkodobé a jaké dlouhodobé dopady takové návštěvy. Poslouchejte její pohled, zkuste nehodnotit. A pak jí předložit svůj pohled na věc. Je jasné, že nakonec rozhodne dcera, jak to udělá, ale takový rozhovor může napomoct Vašemu vzájemnému porozumění. A byla by škoda, kdyby záležitost s návštěvou tatínka zkalila Vaše vztahy – vždyť se budete vzájemně potřebovat.
Paní Lenko, doufám, že čerpáte dostatek podpory a pomoci ve Vašem okolí – u kamarádek, přátel… Je možné, že Vám budoucnost přinese i další otázky, nejasnosti a pochybnosti. Neváhejte se v případě potřeby znovu na nás obrátit, případně využít i dalších služeb – linky důvěry, krizové centrum, bude-li třeba. Kdyby se Vašeho zetě nepodařilo udržet při životě, je dobré vědět i o poradenství pro pozůstalé a nadaci Vrba.
Vážená paní Lenko, moc Vám držím palce, ať tímto náročným obdobím projdete jako rodina dobře, kéž unesete všechny těžkosti s ním spojené a každý z Vás kéž najde podporu a vše potřebné. Budu na Vás myslet.
Petra Hálková
Dotaz zodpovídá
