Zemřel mi bratr, nevlastní tatínek, vlastní tatínek a umírá mi strejda. Nenávidím smrt, je toho moc. Co mám dělat?
Vážená paní,
prosím moc o radu .Před třemi roky mi zemřel můj bráška 42 let na mozkovou mrtvici .Viděla jsem mladého člověka umírat co chtěl žít .Prostě veliké zoufalství.Kolem plno hadiček ,každodenní návštěvy a dodávání síly k životu a pak stejně vše zbytečné.Jen ticho veliká bolest a bolest mé maminky,která přišla o syna a vše musíte vstřebat a pochopit.Pak letos přišli další dvě rány.Nevlastního tatínka jsem pomáhala opečovávat v době nemoci a byla jsem u něho v den umírání.Na to jsem dostala do tří dnů zprávu ,že mi umřel vlastní tatínek.Ten den jsem dostala už opravdu veliký záchvat emocí,že mamka myslela ,že bude volat záchranku.Aby toho nebylo málo leží můj strejda v nemocnici a bojuje o život.Někdy mám pocit,že se nám už osud směje.Vlastně nám bere partnery,muže a blízké v rodině.Nejhorší je ,že nemohu prožívat truchlení jako u bratra.Jako kdyby nastoupila lhostejnost nebo blokace.Nenávidím smrt a vše kolem.Chodíme do nemocnic .Vydáváme energii,domlouvali jsme jim aby bojovali a vše bylo k ničemu.Bojím se i jak to bude se strejdou a už nemám sílu na takové smutné zprávy.
Chtěla jsem navštívit u nás lékaře psychologa,ale žádný dobrý v našem městě není.Děkuji za případnou odpověď jak přežít a vyrovnat se s tím,když je toho moc. Bernardová
Dobrý den, paní Bernardová,
popisujete svůj současný stav, kdy už nemáte kapacitu na vstřebávání dalších smutných zpráv, na truchlení. Dlouho jste podporovala své blízké a snášela s nimi trápení a nyní byste potřebovala podporu pro sebe, zase nabrat sílu, možná vstřebat vše, co se stalo. Jsou to samé smutné a náročné události, které nejde přijmout a zpracovat bez dostatečného času a bezpečí. Popisujete „záchvat emocí“, kterému rozumím tak, že už se Vám nedaří v rámci běžného života zavzít všechnu tu bolest, ztrátu i strádání do vlastního prožívání. Je to pochopitelné, opravdu je toho hodně.
Souhlasím s tím, že by Vám mohla pomoci péče psychoterapeuta, který by mohl společně s Vámi hledat cestu, jak projít tímto náročným obdobím, podpořit Vás a poskytnout Vám prostor pro zpracování všech prožitků, které k tomu patří. Nevím, odkud jste, ale chci Vás podpořit v dalším hledání takového odborníka, který by Vám tuto pomoc poskytl. V rámci jednoho e-mailu není možné dosáhnout Vašeho „vyrovnání“, na to jde o příliš mnoho. Váš stav asi vyžaduje více péče a pozornosti, vždyť Vy sama jste také prošla (a procházíte) delším obdobím, kdy jste se postupně fyzicky, psychicky i emočně vyčerpávala. Proto si myslím, že by mohlo být vhodné vyhledat případně pomoc v jiném městě, které by pro Vás bylo dosažitelné, jestli jste u Vás nenašla nikoho, komu byste důvěřovala. Než najdete vhodného psychoterapeuta, doporučila bych Vám dopřát si co nejvíce klidu, prostoru pro Vaše prožívání a ohledy na cokoliv, co budete potřebovat. Pro podporu můžete využít nejen Vaše blízké lidi, ale dočasně také kteroukoliv z linek důvěry pro dospělé, kde můžete alespoň pro tu chvíli získat péči o sebe a Vaše myšlenky, pocity a potřeby. Vaše vyčerpání nejspíš, jak jste sama usoudila, potřebuje čas i pozornost, abyste mohla dál žít i se ztrátami, které Vás potkaly.
Doufám, že se Vám brzy podaří najít pro sebe adekvátní pomoc, abyste získala úlevu, kterou potřebujete.
Zuzana Vondřichová
Dotaz zodpovídá
