Zděděný byt je ve společném vlastnictví s pozůstalým manželem babičky. Jaké jsou nyní mé práva a povinnosti?
Dobrý den,
v dědickém řízení mi bylo řečeno, že skrze závět po své zesnulé babičce jsem zdědil její veškerý majetek.
Babička žila ve společné domácnosti se svým manželem. Dotaz bych chtěl směřovat na jejich společný byt 2+1, který je v osobním vlastnictví.
Manžel zesnulé nesouhlasí s mojí nabídkou odkoupení bytu s podmínkou dožití. Zažádal o nové nacenění bytu z důvodu velké odhadní ceny, kterou určila paní notářkou zvolená realitní kancelář. Navíc byt chce pro svoji dceru. Na první schůzce tedy nedošlo k dohodě.
Zajímalo by mě tedy, pokud si ponechám polovinu bytu ve spoluvlastnictví a odmítnu jeho případnou nabídku vyplacení, jaké jsou mé povinnosti, když byt neobývám? Budu muset přispívat do fondu oprav a kdo určuje výši příspěvku? Může manžel zesnulé odmítnout mé rozhodnutí ponechat si mou zděděnou polovinu bytu a řešit to dále soudní cestou?
Jako spolumajitel, mám právo mít přístup do bytu? Po případné smrti manžela, můžu očekávat, že se semnou paní notářka spojí, pří řešení dědictví jeho poloviny?
Pokud bych se nechal vyplatit, je možné požadovat v rámci dohody, částku větší než odhadní a to z důvodu, že od úmrtí uběhlo více než rok a cena nemovitostí stále stoupá.
Děkuji s pozdravem
M. Dvořák
Dobrý den,
po dědickém řízení se u nemovitostí stávají z dědiců spoluvlastníci, a to podle občanského zákoníku. Ten pak stanoví zákonná pravidla pro spoluvlastnictví a společnou správu nemovitosti, včetně povinnosti ke společné účasti na nákladech spojených s nemovitostí. Nároky na energie a jiné platby – např. do fondu oprav – stále vznikají v podobě dluhů spojených s dědictvím. Po skončení dědického řízení a vypořádání byste tedy, pokud by každý z vás dědil polovinu, měli hradit náklady rovným dílem.
Nehledě na podíly na nemovitosti mají všichni spoluvlastníci právo i povinnost se účastnit všech právních úkonů. O hospodaření se společným bytem také rozhodují společně, přičemž při rovnosti hlasů a neshodě může rozhodnout soud. Obecně platí, že spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků.
Na Vaši otázku ohledně toho, kdo určuje výši příspěvku do fondu oprav, nemohu s jistotou odpovědět, neboť neznám veškeré podrobnosti ohledně předmětného bytu. Obyčejně jsou vlastníci bytů/jejich částí zároveň členové společenství vlastníků jednotek, který o výši příspěvku do fondu oprav rozhoduje na základě předem daných pravidel.
Pokud druhý spoluvlastník nebude chtít nadále setrvat ve spoluvlastnictví, má možnost podat návrh soudu, aby soud rozhodl o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Vypořádání pak probíhá buď dle dohody spoluvlastníků nebo pokud dohoda není možná, prodejem nemovitosti a rozdělením výtěžku z prodeje.
V případě smrti druhého spoluvlastníka proběhne dědické řízení, v rámci kterého se bude vypořádávat pozůstalost, včetně podílu zemřelého na bytu. To znamená, že pokud by druhý spoluvlastník např. zůstavil svůj podíl dceři, nastoupí na pozici původního spoluvlastníka jeho dcera. Notář s Vámi dědictví bude řešit pouze v případě, že budete potenciálním dědicem zbývajícího podílu na nemovitosti.
S pozdravem
Barbora Steinlauf
Dotaz zodpovídá
