Ve zdravotnické dokumentaci zemřelého je uvedeno DNR. Jak se o tomto postupu rozhoduje?
Dobrý den,
ve zdravotnické dokumentaci je napsaný jen záznam od sestry: DNR-rakovina plic a jinak nijaké vyjádření od lékaře, proč je napsané DNR (pacient rakovinu plic neměl!), žádný rozhovor s rodinou a byla u pacienta v den napsání DNR po příjezdu RZS a pacient byl na pokoji jen s vodou na puse a dostal 2 injekce morphinu (bolest neměl a je to zapsané ve ZD) a po 9.hodinách v nemocnici umírá. Jak je možné, že jen sestra a i kdyby i lékař rozhodl o smrti pacienta bez důkazů. To v nemocnici se za život pacienta nebojuje a jen rozhoduje dle nálady? To nemusí být řádně zdůvodněno?
Alena
Dobrý den, paní Aleno
jestli tomu dobře rozumím, tak Vám zemřel někdo blízký v nemocnici a vy máte velké pochybnosti o tom, jestli byl postup lékařů v nemocnici v pořádku.
Podle informací, které jste napsala, nedokážu posoudit, co se v nemocnici stalo. Nevím, jakou zdravotnickou dokumentaci máte k dispozici, ani kdo o čem rozhodoval. Je zcela pochopitelné, že se zlobíte. Prožíváte velkou ztrátu, a navíc máte velkou nejistotu v tom, zda nešlo udělat víc a pokud nešlo, tak proč.
Jedinou možností k ozřejmění toho, co se stalo a proč, je kontaktovat ošetřujícího lékaře, aby Vám postup a také zápis vysvětlil.
Já rozhodně nejsem kompetentní k tomu, abych posoudila, podle čeho se lékař rozhodoval. Mohu Vám jen říct, že o postupu léčby rozhoduje lékař nejen podle toho, co všechno má k dispozici a co všechno medicína dokáže, ale podle toho, zda intervence, kterou je možné udělat, může nemocnému v konkrétní situaci pomoct. V určitých situacích může to, co někomu zachrání život, jinému pacientovi způsobit, či prodloužit utrpení a v takové chvíli lékař musí rozhodnout o tom, ukončit či nezahájit léčbu, případně resuscitaci. Nejspíš měl k rozhodnutí o DNR lékař pádný důvod, který bohužel není z dokumentace patrný.
Věřím, že když požádáte o vysvětlení, bude Vám dáno. Je pochopitelné, že je pro Vás důležité mít jistotu, že úmrtí nešlo zabránit.
Přeji Vám hodně sil.
S úctou,
MUDr. Katarína Vlčková