Učím v první třídě ZŠ, jedné žákyni zemřela maminka po dvou měsících léčby. Jak s dětmi pracovat?

Dobrý den, paní Martínková,

obracíte se na nás ohledně práce s třídou prvňáčků a holčičkou z této třídy, které po dvou měsících léčby zemřela onkologicky nemocná maminka. Zajímá Vás, čeho se vyvarovat a co naopak podpořit.
Velmi si vážím Vaší snahy se připravit na setkání s dětmi. Píšete nám o situaci náročné, se kterou jste se nejspíš ve své práci dosud nesetkala.

Obávám se, že víme o situaci jen velmi málo, než abychom Vám mohli poskytnout pomyslný návod. Existují ale obecné zásady a doporučení pro práci s pozůstalými dětmi, ty nabízí článek na umirani.cz Děti truchlí jinak. Ocitla jste se v konkrétní situaci spolu s konkrétními dětmi a pozůstalou holčičkou. Neznáme mnoho důležitých proměnných, které nelze pominout, i Vám možná mnohé informace chybí.

V jednotlivých rodinách se pravděpodobně o úmrtích mluví či nemluví různě, rovněž děti mohou mít různé vlastní zkušenosti se smrtí — některé mohlo přijít o prarodiče, domácího mazlíčka nebo třeba zemřel soused v domě atd. Chci Vám tím sdělit, že není jediný správný způsob, jak děti podpořit. Můžete se tedy držet obecných bodů z článku, které fungují, ať je to jakkoli.
Bude dobře vést s dětmi dialog, zjišťovat, co si myslí, jak se cítí, jak rozumí situaci i dění kolem, brát ohled a respektovat jejich individuální potřeby, ošetřit je, dát jim prostor atd. Stejně tak brát ohled na pozůstalou holčičku a na to, jak bude časem odchod maminky zpracovávat.

Chtěla bych Vás také podpořit v hovoru s některou Vaší kolegyní, která již podobnou situaci v minulosti řešila. Pokud nikdo takový v učitelském sboru není, pak možná máte ve škole školního psychologa nebo se můžete obrátit na profesionála z některé organizace, kde se tématem zabývají a umí s ním citlivě i prakticky zacházet.

Poradit se můžete na Lince důvěry Dětského krizového centra nebo ještě lépe v jeho ambulantní části či na lince pro rodiče. Doporučit Vám mohu i organizaci Vigvam nebo literaturu — např. knížka Když dinosaurům někdo umře by Vám i dětem mohla dobře pomoci se k tématu dostat a zorientovat se v něm. Pomyslný základ a praktické rady můžete najít v knížce 35 způsobů, jak pomoci truchlícímu dítěti.
Knížek existuje celá řada, některé o strachu, jiné o smutku apod., ale zde je opět dobře volit dle situace a atmosféry ve třídě.

Kdybych to měla nějak shrnout, pak důvěřujte svým pocitům, intuici a své životní i profesní zkušenosti. Nezabraňujte ničemu, žádným emočním projevům, ale také nedovolte, aby některý jednoznačně převládl. A tuto důvěru nabízejte i Vaší žačce i celé třídě. Ostatně děti v její věkové kategorii nepotřebují žádné sáhodlouhé rozbory a výklady. Potřebují prostou, jednoduchou pomoc, podporu. A ta spočívá v důvěře.

Přeji Vám dobrou komunikaci s dětmi a klid i důvěru v kontaktu s nimi.

S úctou a pozdravem

Tereza Lepešková