Teta v Rakousku si pro sebe sepsala přání, že si nepřeje v závěru života být na přístrojích. Existuje taková možnost i v Čechách?
Moje matka vždy pomlouvala ty, kteří ke konci života řešili problémy, co se týče informace, zda si pacient vybere, zda chce při "umírání" být na přístrojích až do konce nebo, zda si přeje, že to nechce. Naše stará teta v Rakousku si přála odpojení přístrojů a také podepsala, kdo za ni bude v těchto chvílích rozhodovat. Jsou takové dokumentu v Čechách a jak to vysvětlit matce (80), že je čas to začít řešit. Děkuji za odpověď.
Máte starou tetu v Rakousku, která si přála odpojení od přístrojů a sepsala si, kdo za ni bude v těchto chvílích rozhodovat. Ptáte se, jestli jsou takové dokumenty i v Čechách a jak vysvětlit Vaší matce jejich smysl.
Dobrý den,
české zákony pro tyto situace skutečně upravují potřebné dokumenty.
Konkrétně se jedná o dříve vyslovené přání, díky kterému lze předem vyjádřit, jaká péče má být osobě poskytována v konkrétních situacích, kdy o sobě nebude moct sama rozhodovat. Dříve vyslovené přání musí být písemné a lékaři ho musí dodržovat, pokud jsou naplněny zákonem předepsané podmínky. Více informací o dříve vysloveném přání a o tom, jak ho správně sepsat, naleznete v textu Dříve vyslovené přání na webových stránkách.
V dokumentu dříve vysloveného přání si zároveň lze zvolit osobu, která bude za člověka udělovat zástupný informovaný souhlas s poskytnutím péče. Stejně tak může učinit pacient přímo při přijetí k hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení; obvykle dostane k vyplnění formulář.
S pozdravem
Barbora Steinlauf
Dobrý den,
pracuji jako poradenská pracovnice v Cestě domů a doplním odpověď právničky o odpověď na Vaši otázku, jak vysvětlit matce, že je v určitém věku dobré začít přemýšlet o sepsání svých přáních v závěru života. Vaši matku popisujete jako člověka, který vždy pomlouval ty, kteří v závěru života přemýšlí, jestli se nechat připojit na přístroje nebo ne. Zároveň s ohledem na její věk máte pocit, že by bylo dobré, aby si sama promyslela, jakou zdravotní péči by si v závěru života přála.
Mít dříve vyslovené přání není povinné, je to možnost, jak ovlivnit svou budoucí zdravotní péči v situacích, kdy toho člověk sám není schopen. Mělo by vycházet z hodnot a přání toho, kdo si jej píše. Domnívám se proto, že pokud Vaše matka dlouhodobě nepovažovala za užitečné přemýšlet o své budoucí zdravotní péči, těžko ji k tomu přesvědčíte. Napadá mě, že se možná ptáte proto, že Vy byste potřebovala vědět, co si pro sebe Vaše matka přeje. Abyste věděla, jak postupovat v situacích, kdy byste někdy v budoucnu měla rozhodovat o její zdravotní péči za ni. Říkám si, že otevřít téma blížícího se závěru života blízkého není lehký krok a velmi si cením, že nad ním přemýšlíte. Umím si představit, že rozhovor na toto téma je možné sdělením, že Vy sama potřebujete znát její přání. Možná se nepodaří probrat vše při jednom rozhovoru a možná, že Vaše otázka, co by si pro sebe matka přála, může započít více navazujících rozhovorů. A možná, že výsledkem pak nutně nebude sepsání dříve vysloveného přání.
Přeji Vám, aby případné rozhovory s Vaší matkou byly příležitostí k důležitému sdílení.
S pozdravem za poradnu
Eliška Hronešová
Dotaz zodpovídá
