Tchyně je po viróze a komplikacích napojená na ARO na přístroje v umělém spánku. Může se vrátit k dřívějšímu životu?
Dobrý den ,mám tchyni která,prodělala virosu a špatně se ji začalo dýchat ,je léta pruduskarka ,když jsme ji odvezli do nemocnice ,byla na monitoru a b,lo nám sděleno ze ji špatně funguje srdíčko ,třetí den dostala dvakrát zástavu srdce a nyní je na aru napojena a přístroje fungující za ni, je v umělém spánku ,prodělala infarkt v právě komoře .Je ji 87 let ,lékař nám řekl,ze stav není dobrý ,prognóza špatná ,pokud se posílí plíce zkolabuje srdce a opačně, cele to chápu . Dovolil nám se s ni rozloučit ,ted je zákaz návštěv,tak už ji nevidíme ,můj dotaz je jak dlouho může byt tak starý člověk uveden do umělého spánku a zda v takových případech po probuzeni může dojít k nějakému standardnímu životu , rozum mi říká podle řeči lékaře o tom posílení orgánů ,ze po zkolabovani nektereho z organu nemá vlastně šanci přežít .Děkuji za,jakoukoliv odpověď na můj dotaz.
Vaše tchyně, které je 87 let, je hospitalizovaná na intenzivní péči, napojena na přístrojovou podporu životních funkcí a lékaři vám sdělili, že její stav není dobrý. Ptáte se, jak dlouho může být starší člověk v umělém spánku a zda může případně po zlepšení plnohodnotně žít.
Vážená paní Kročilová,
vaše tchyně je starší dáma, má nemocné plíce i srdce. Během akutní infekce došlo k několika dalším komplikacím, které si vyžádaly napojení na přístroje. To samo o sobě znamená, že její stav je skutečně vážný, rezervy velmi malé a nebýt intenzivní podpory, pravděpodobně by již došlo k úmrtí. Délka umělého spánku není nijak limitována, spíše záleží na tom, zda nedojde k dalším komplikacím — typicky zápal plic se selháním dalších orgánů, například ledvin. Jaké rezervy a tedy šanci na úpravu stavu starší člověk má, záleží na mnoha faktorech — biologickém i kalendářním věku, dalších přidružených onemocněních a podobně. Vaší otázce rozumím, je velmi důležitá, ale odpovědět na ni může ošetřující lékaře, který se o vaši tchyni stará. On zná dosavadní průběh onemocnění, reakci na podávanou léčbu, výsledky vyšetření a podobně.
Je pochopitelné, že čím je člověk starší a čím více onemocnění má, tím je naděje na výrazné zlepšení zdravotního stavu a návrat do normy před akutní komplikací nižší. Pro vaši představu a opravdu velmi obecně — dojde-li k zástavě životních funkcí s následnou resuscitací, pak v obecné populaci je šance, že po roce od příhody bude takový člověk zase normálně fungovat bez nějakých větších omezení pouhých 11%. Čím je člověk starší a křehčí, tím jsou tyto naděje pochopitelně menší. Tím limitujícím faktorem jsou mozkové funkce. Mozek je nejcitlivější orgán s ohledem na dodávku kyslíku a potřebných živin. U člověka s malou rezervou pak stačí málo a může dojít k nevratnému poškození, které může i přes zachování života podstatným způsobem nemocného limitovat a činit jej v různé míře závislým na přístrojích, péči druhých osob atd.
Neváhejte se ošetřujícího lékaře znovu vyptat — je vůbec nějaká reálná naděje, že se tchyně probere a bude schopna po nějaké době rehabilitace opět fungovat samostatně, nebo bude mít nějaké následky, a případně jak závažné atd. Ošetřující lékař vám dá jistě konkrétnější odpověď, než mohu já.
S pozdravem
MUDr. Irena Závadová