Tatínek zemřel na rakovinu slinivky, jeho maminka též a tatínek měl rakovinu střeva. Je možná prevence u nás dětí?

Dobrý den, paní Jano,

Vašim obavám naprosto rozumím. Bohužel Vaše zkušenost s tatínkem je u nádoru slinivky velmi častá, protože slinivka je velmi špatně zobrazitelná na ultrazvuku a často i na CT. Vyšetření z krve není pro nádorová onemocnění specifické, tedy nádor nedokážou zachytit, spíše jen sledovat, zda dochází k jeho růstu či zhoršování funkce konkrétně postiženého orgánu.

Bohužel zatím neexistuje dostatečně citlivé a přínosné vyšetření v prevenci či spíše k záchytu nádorových onemocnění v časném stádiu obecně. Jsou některé typy nádorů, u kterých víme, že je možné je zachytit v zárodku, ale je jich velmi málo. V takových případech jsou vytvořeny skríningové programy, které jsou hrazeny a doporučovány pojišťovnou od určitého věku. Doba vhodná pro skríningové vyšetření vychází ze statistiky, kdy se nejčastěji v populaci konkrétní typ nádoru objevuje. Pokud je však zjevná rodinná zátěž, je možné skríningové vyšetření posunout do dřívějšího věku. Mezi takto časně odhalitelná nádorová onemocnění patří rakovina tlustého střeva, prsu a děložního čípku. Jen málo nádorových onemocnění se vyloženě dědí. Gen, který je zodpovědný za časný vznik nádoru v rodinách, známe jen u určitých typů rakoviny tlustého střeva, vaječníku a prsu. Tady existuje možnost vyšetření přítomnosti konkrétního genu, který je za vznik nádoru přímo zodpovědný. Genetické vyšetření je nabízeno všem potomkům nemocného, u něhož je geneticky podmíněný nádor diagnostikován. Ostatní nádory vznikají zcela náhodně, případně se může dědit dispozice ke vzniku nádorů, kdy se v některých rodinách vyskytuje onkologické onemocnění častěji. Není však vázané na konkrétní orgán. Tedy tatínek může mít nádor slinivky, děti pak nádor tlustého střeva nebo prsu. Tady prevence jako taková bohužel neexistuje, protože neznáme konkrétní jednu příčinu vzniku nádoru, ani kde v těle se může u rodinných příslušníků objevit. Vždycky hraje roli mnoho faktorů, včetně psychického nastavení člověka, prostředí, ve kterém žije, a životosprávy. V rámci pátrání po časném stádiu nádorového onemocnění se bohužel nemáme čeho chytit. Neexistuje krevní test, který by nás upozornil, že v těle je nádor a provádět pravidelně CT celého těla je samo o sobě obrovským rizikovým faktorem vzniku nádorového onemocnění. Celotělové CT přináší obrovskou radiační zátěž a víme, že nejčastějším spouštěčem nádorového onemocnění, se kterým se můžeme za život setkat v okolním prostředí, je právě ionizující záření. Neznamená to, že bychom se měli bát chodit na vyšetření, pokud ho lékař potřebuje k rozhodování o léčbě. Ale je potřeba, aby byl dostatečně silný důvod, který převýší rizika takového vyšetření. Jsou tedy vypracované doporučené postupy, jak má vyšetřovací proces probíhat, aby neublížil dříve, než může pomoct. Obzvlášť, pokud jde o prevenci (tedy u nádorových onemocnění spíše o skríning, protože se nejedná o vyšetření, které zabrání onemocnění, ale o záchyt onemocnění v raném stádiu), musí lékaři použít co nejméně zatěžující a poškozující vyšetřovací metody. Pokud již však podezření na onemocnění máme, tedy pacient má příznaky, potíže, nebo laboratorní známky zhoršené funkce určitého orgánu, tak saháme po složitějších a případně i po více zatěžujících vyšetřovacích metodách.

Abych to tedy zjednodušila a shrnula, bohužel nemáme v dnešní době, až na výjimky, k dispozici dostatečně přesné a specifické vyšetření, které by dokázalo odhalit nádorové onemocnění dříve, než se projeví. Není možné opakovaně a pravidelně vyšetřovat zdravého člověka způsobem, který je sám o sobě pro organismus zátěžový a rizikový. Co můžete pro sebe v tomto ohledu udělat je, chodit na pravidelné preventivní prohlídky k praktickému lékaři a gynekologovi a nepodceňovat chronické potíže. V riziku žijeme každý den, a to nejen ze strany onkologické diagnózy.

Přeju Vám hodně štěstí a sil do příštích let.

S úctou

MUDr. Katarína Vlčková