Tatínek přestal chodit a leží v nemocnici se zápalem plic. Léčbu si nepřeje, chce jít domů. Je to možné?
Dobrý den, tatínek přestal minulý týden chodit, začalo to v pondělí křečovitými ataky nohou. V úterý jsme byli na neurologii a paní doktorka řekla, že je to počínající Parkinson nebo problémy s cévy. Ve středu večer ulehl úplně, ve čtvrtek dostal horečky. Neměl příznaky nachlazení, jen ho vše bolelo. V pondělí ho vyšetřili v nemocnici, řekli, že jde o zápal plic. Od té doby leží v nemocnici s těžkým zápalem plic. Dostal antibiotika do žil, je mu pořád strašně zle, ale komunikuje. Odsávají mu hleny a má močový katetr. Má 92 let a byl už asi rok depresi, chce umřít. I teď se ho ptám jestli se chce uzdravit, říká že nechce. Ale zároveň přikyvuje, že chci jít k nám domů a kroutí hlavou, že nechce ležet v nemocnici. Jsem zoufale situaci. Co mám dělat? Mám ho vzít do domácí péče? Nebo jdu domácí hospicové péče? Jde to vůbec, vzít ho domů? Zvládnuto? Bude se ještě dlouho trápit, nebo už to všechno vede ke konci?
Váš tatínek, kterému je 92 let, leží v nemocnici se zápalem plic. Dostává nitrožilně antibiotika. Přestal chodit. Mluví o tom, že si přeje zemřít a chce domů. Ptáte se, zda je to možné a zda je domácí péče za této situace zvládnutelná.
Dobrý den,
pokud je tatínek při vědomí, schopen komunikovat a je zřejmé, že je si vědom důsledku svých rozhodnutí, má plné právo další nemocniční péči odmítnout, podepsat tzv. reverz a odejít z nemocnice domů okamžitě. Mnohem lepší řešení by mi však připadalo se s ošetřujícím lékařem domluvit a na péči v domácím prostředí se přece jen trochu připravit. I když samozřejmě času nemusí být mnoho a je pochopitelné, že chcete tatínkovi jeho přání splnit.
S péčí v domácím prostředí Vám může pomoci buď agentura domácí péče, nebo mobilní hospic. Sestřičky z domácí péče chodí k nemocnému na pravidelné návštěvy tak, jak předepíše lékař, mohou např. i podávat pravidelně nitrožilně antibiotika. Péče mobilního hospice je určena nemocným v samotném závěru života, většinou se podávají především léky určené k tišení nepříjemných symptomů (bolesti, dušnosti, horečky), výhodou je možnost nepřetržité pohotovosti a dostupnost lékaře k průběžným změnám medikace a celkového postupu. Záleží, jak ošetřující lékař stav Vašeho tatínka vyhodnotí a také na aktuální dostupnosti těchto služeb v místě Vašeho bydliště.
Tatínkovu prognózu na dálku odhadnout neumím. V takto pokročilém věku může být samozřejmě těžký zápal plic nemocí, na kterou tatínek zemře. Také ale mohou zabrat antibiotika a tatínek se může uzdravit. Pokud ale tatínek již delší čas mluví o tom, že si umělé prodlužování svého života nepřeje, je dobré tento tatínkův postoj lékařům tlumočit, aby jej znali a mohli respektovat. Není potom rozhodně vhodné, aby se v případě dalšího zhoršení přistupovalo například k intubaci a umělé plicní ventilaci nebo aby byl tatínek v případě úmrtí resuscitován.
Pokud tatínek bude schopen polykat, je možné antibiotika převést na formu tabletek, aby byla péče v domácím prostředí pro Vás jednodušší a pokud ale ani při podávání antibiotik nedochází ke zlepšení stavu, je také možné na tatínkovo přání léčbu ukončit a propustit ho domů bez antibiotik, s tím že léčba bude zaměřena opravdu už jen na mírnění nepříjemných symptomů.
Moc Vám přeji, abyste u ošetřujících lékařů Vašeho tatínka našla pochopení a domluva a plánování další péče se odehrávala, co nejvíce podle přání a priorit Vašeho tatínka.
S úctou
Kateřina Menčíková
Dotaz zodpovídá
