Tatínek má rakovinu prostaty, od října je dialyzován, má bolesti. Jak to bude s dialýzou, až nezvládne cestu do střediska?
Dobrý den,
tatínkovi před čtyřmi lety (říjen 2014) lékaři zjistili rakovinu prostaty s metastázemi v kostech, 4. stádium. Do srpna 2018 s nemocí úspěšně bojoval, v říjnu však byl hospitalizován, selhaly mu ledviny. Od té doby je odkázán na dialýzu, léčba rakoviny byla přerušena, lékař nás při propuštění z nemocnice informoval, že tatínkův zdravotní stav se bude zhoršovat a bude tu s námi pravděpodobně už jen několik týdnů či měsíců. Tatínek je doma, maminka o něj pečuje, 3x týdne dojíždí na dialýzu, dále bral ráno a večer léky na bolest. Léky na bolest v posledních dnech přestaly fungovat, lékař předepsal silnější, které pomohly, ale po kterých je tatínek velice unavený. Doteď byl schopný se s pomocí sám přemístit, najíst...obávám se, že tím, jak bude dostávat silnější léky na bolest nebude schopný pohybu. V současné době je i příjem potravy na minimální úrovni, bude tedy i takto dále slábnout, když nebude schopen sníst ani to málo co dosud...Prosím o radu, jak se v této situaci bude řešit dialyzační léčba - v situaci, kdy už on sám nebude schopen se do dialyzačního střediska dopravit.... bude muset být hospitalizován? Nebo bude dialyzační léčba ukončena a budeme ho moci mít v jeho posledních chvílích doma? Co bychom pro něj měli nejlépe udělat? Moc děkuji za odpověď, s pozdravem,
Jana Hortenská
Váš tatínek má rakovinu prostaty s metastázami v kostech a kvůli selhání ledvin dojíždí 3x týdně na dialýzu. Ptáte se na další postup, když tatínek již nebude schopen se sám na dialýzu dostat, zda je nutná hospitalizace nebo je možné dialyzační léčbu ukončit a starat se o tatínka v závěru života doma.
Vážená paní Hortenská,
většina z nás, když bychom si mohli vybrat, by raději strávila poslední týdny života v domácím prostředí se svými nejbližšími než v nemocnici. Pokud to tak má i Váš tatínek a pokud je maminka odhodlaná se o něj doma starat, dialyzační léčba by tomu neměla bránit. Je normální, že s postupem choroby nemocnému ubývají síly (léky na bolest v tom nemusí hrát velkou roli) i to, že ztrácí chuť k jídlu (není rozumné nemocného do jídla nutit). Ve chvíli, kdy je doprava po vlastní ose již pro pacienta příliš náročná, může ošetřující lékař předepsat poukaz na sanitu, která bude pravidelně tatínka na dialýzu převážet. Když už je i to obtížně proveditelné nebo příliš zatěžující, je vhodné u terminálně nemocného onkologického pacienta v určitý čas dialyzační léčbu ukončit a pokračovat dále pouze v symptomatickém postupu, tedy mírnění bolestí, dušnosti a dalších obtíží a péčí o co největší fyzický i psychický komfort pro nemocného.
Ukončit dialýzu však samozřejmě není jednoduché rozhodnutí. Může vzejít buď od pacienta, který si další prodlužování života za tuto cenu již nepřeje nebo tak může rozhodnout ošetřující lékař ve chvíli, kdy vyhodnotí, že se jedná o neúčelnou a marnou léčbu u umírajícího nemocného. Ideální však je, když se ošetřující lékař dokáže s pacientem a rodinou na dalším přiměřeném postupu průběžně domlouvat a rozhodnutí učiní společně. Myslím, že je dobře, aby tatínek o této možnosti věděl. Také by bylo vhodné mít k dispozici někoho, kdo Vám s péčí o tatínka v domácím prostředí pomůže. Například tatínkův praktický lékař má možnost napsat poukaz na pravidelné návštěvy sestřiček z domácí péče, ideální by byl tým mobilního hospice, který může nabídnout 24-hodinovou pohotovostní službu. Zkuste si zjistit možnosti ve Vašem okolí, případně se s praktickým lékařem poraďte o dalším postupu. Přeji Vašemu tatínkovi a celé Vaší rodině, abyste náročnou situaci společně zvládli co nejlépe.
S pozdravem
MUDr. Kateřina Menčíková
Dotaz zodpovídá
