Táta je asi vážně nemocný, ale nechce k žádnému lékaři. Nemůže nás někdo obvinit, že mu nepomůžeme?
Dobrý den,
potřebuji poradit v situaci se svým tátou, vůbec nevím, co mám dělat. Táta je asi vážně nemocný, hrozně zhubl, už skoro nechodí, často zvrací. Vůbec ale nechce k žádnému lékaři, tak ani nevíme, co mu je. Před týdnem jsme mu zavolali záchranku, protože zkolaboval. V nemocnici nám řekli, že to je asi rakovina, ale potřebovali by udělat nějaké další vyšetření, ale to už táta odmítl a hned jak se mu udělalo lépe, podepsal reverz a je zase doma. Skoro na sebe nenechá sáhnout, podle všeho má velké bolesti a vypadá fakt strašně zanedbaně, ale jakéhokoliv doktora odmítá. Nevíme, co máme dělat. Nemůže nás někdo obvinit, že mu nepomůžeme? On ale opravdu nikoho nechce. Vlastně si myslíme, jestli není nějak psychicky nemocný, ale v té nemocnici, kde byl, nebyl ani psychiatr, takže potvrzené to nemáme a doktor, se kterým jsme o tom mluvili, řekl, že s tím nemůže nic dělat. Co máme dělat?
Váš otec je pravděpodobně vážně nemocný, hodně zhubl, skoro nechodí, často zvrací a vidíte, že má velké bolesti. I přes doporučení dalších vyšetření podepsal v nemocnici reverz a je doma a odmítá jakoukoliv návštěvu lékaře. Doma ale nemá zajištěnou vůbec žádnou péči, zřejmě trpí bolestmi a jeho celkový stav je špatný. Nejste si jistá, zda jeho schopnost úsudku neovlivňuje nějaké psychické onemocnění. Máte obavy, jestli Vám v takové situaci nehrozí obvinění ze zanedbání péče, když budete respektovat tátovo přání. Ptáte se nás, jak máte postupovat.
Dobrý den,
moc mě mrzí, že je situace s Vaším tátou takto těžká.
Pokud bychom ji hodnotili pouze z pohledu práva, je poměrně jasně zákonem zakotveno, že pacient má právo odmítnout jakoukoliv léčbu a jakékoliv vyšetření, stejně tak může odmítnout hospitalizaci. Takové rozhodnutí je třeba respektovat.
Ačkoliv rozumím vašemu strachu o tátu a snaze ho podpořit v případné léčbě, zvažte, jestli ho spíše nepodpořit v jeho volbě léčbu nepodstoupit a nepomoct v zajištění možnosti žít a dožít doma. Respektování jeho rozhodnutí je zcela v souladu s právem a nemůžete za něj být postiženi. Pokud by si táta skutečně nepřál další převozy do nemocnice a další zdravotní péči, a to ani v situaci, kdy by bylo na místě volat zdravotnickou záchrannou službu nebo ho převézt na pohotovost, bylo by vhodné, aby svou vůli sepsal písemně, formou dříve vysloveného přání. Tento dokument nabízí ochranu jemu v tom smyslu, že bude zřejmé, jakou péči si přeje nebo naopak nepřeje, zdravotníkům, pokud by péči nezahájili, protože by respektovali jeho rozhodnutí, i vám.
Barbora Steinlauf
Dobrý den, paní Marie,
doplňuji odpověď naší právničky z pohledu poradenské pracovnice. Rozumím tomu, že pro Vás musí být nepředstavitelně těžké vidět svého tátu trpět a nemít v takové situaci možnost pomoci. Napadá mě, zda jste spolu někdy mluvili o tom, z čeho konkrétně má táta strach, který ho vede k odmítání péče. Z toho, co píšete, to vypadá, že je pro něj klíčové vyhnout se za jakoukoliv cenu hospitalizaci a být doma, byť to pro něj vzhledem ke zhoršujícím se zdravotním obtížím znamená značné snížení vlastního komfortu. Říkám si, zda by Váš táta v tomto ohledu dokázal jako možnou variantu řešení své situace připustit paliativní péči, která cílí na zmírnění bolesti a dalších symptomů, jež nevyléčitelné onemocnění obvykle doprovázejí, a klíčovou hodnotou je pro ni důstojnost a přání nemocného. To znamená, že takováto péče směřuje k udržení co nejvyššího komfortu a kvality života nemocného s respektem vůči jeho přáním a potřebám.
Paliativní péči poskytují ambulantní a někdy i terénní formou ambulance paliativní a podpůrné péče, v domácím prostředí lze pak využít i péči některého z mobilních hospiců. Na základě toho, co píšete, mě napadá, že Váš táta zřejmě cítí velkou nedůvěru vůči zdravotnickému prostředí a péči. Možná by možnosti péče doma nejprve rád s někým nezávazně probral. Takovou možnost nabízí například poradna Cesty domů, kam je možné i anonymně zavolat a možnosti budoucí péče a své obavy probrat s některým z poradenských pracovníků. Možnost konzultace poradna nabízí samozřejmě i blízkým a pečujícím, v případě potřeby si ohledně situace s Vaším tátou s někým promluvit se tedy na tuto službu můžete obrátit i Vy.
Zmiňujete ještě své obavy, zda nemůže být úsudek Vašeho táty ovlivněn nějakým psychickým onemocněním. Dále to nijak nerozvádíte, nevím tedy, co přesně Vás k této úvaze přivedlo. Pokud tomu dobře rozumím, Váš táta nicméně žádné psychické onemocnění diagnostikované nemá a není nijak omezen ve svéprávnosti. Pokud pozorujete nějaké změny v jeho chování a způsobu jednání, napadá mě, že mohou – ale samozřejmě nemusí – nějakým způsobem souviset s jeho základním onemocněním, které způsobilo zhoršování jeho celkového stavu, a doprovodnými symptomy, které tátův organismus momentálně zatěžují. Pokud by se Vám podařilo nalézt s Vaším tátou shodu na zajištění paliativní péče, určitě je to téma, které případně můžete konzultovat s ošetřujícím paliatrem, já Vám takto na dálku bohužel jako nezdravotník nedokážu poskytnout žádnou konkrétnější radu.
Moc bych Vám přála, aby se Vám téma budoucí péče podařilo s tátou probrat a nalézt shodu na péči, které bude přinášet komfort a úlevu jemu i Vám.
S pozdravem
Zuzana Koutná
Dotaz zodpovídá
