Syn je po nehodě v kómatu, nelepší se, ale odpojit ho nemohou. Může přežít? Jak dlouho stav potrvá?
Dobrý den syn je po těžké dopravní nehodě kde ho srazil kamion dnes je to 55 dní co je ve vegetativním kómatu nereaguje na fyzické podněty v den dopravní nehody mu operovali hlavu protože má otok mozku vůbec se to nejlepší střídají se horečky a akorát víme že s ním rehabilitují a dávají mu tekutou stravu do sondy jsem jeho maminka synovi je 20 let nám strach že se něco stane doktoři na začátku řekli že nemá šanci přežít operovali ho po týdnu ho probudili po operaci a hned jim spadnul do kómatu chci se zeptat je tady možnost přežití odumírají mu buňky jak otok mozku tlačí v hlavě sice má otvor v hlavě ale vůbec se to nelepsi jaká je možnost přežití a jak dlouho může fungovat mozek chtěli jsme ho nechat odpojit ale eutanazie nepřichází v úvahu jsme z toho celá rodina psychicky na dně děkuji za odpověď jak dlouho tento stav může trvat než se lékaři rozhodnou pro odpojení vyčetla jsem že se musí čekat na klinickou smrt že nic jiného lékaři dělat nemůžou děkuji za odpověď ještě když jsme se to dozvěděli tak se nás ptali jestli by jsme by jsme souhlasili s darováním orgánů děkuji maminka syna
Dobrý den,
váš 20 letý syn je téměř 2 měsíce po vážné dopravní nehodě, je ve vegetativním stavu, situace se nelepší a vy si kladete řadu důležitých otázek.
Intenzivní medicína není můj obor, přesto se pokusím na některé z otázek odpovědět. Pokud vím, po akutních úrazech spojených s těžkým poraněním mozku se obvykle vyčkává mnoho týdnů i měsíců, než je možné s vysokou mírou pravděpodobnosti odhadnout další osud pacienta. Možnost přežití je jistě pro rodiče jednou z nejdůležitějších, zároveň ale také nejsložitějších otázek. Přežít totiž neznamená jen zachovat činnost srdce a plic, ale také se ptát, jak bude tělo a mysl fungovat dále. Jaký je vlastně dlouhodobý výhled. Je možné, že v tuto chvíli je ještě příliš brzy na to učinit nějaké odhady. Na druhou stranu při tak rozsáhlém poškození a ve chvíli, kdy nedochází ke zlepšení, nebude naděje na přežití bez trvalých následků asi příliš pravděpodobná.
Zmiňujete také přání ukončit přístrojovou podporu životních funkcí. Je to jistě jedno z nejtěžších rozhodnutí, které rodič může za své dítě udělat. Vyžaduje velkou odvahu a statečnost. Jako rodiče chceme pro naše děti vždy to nejlepší. A tím může za určitých okolností být i právě zmiňované ukončení přístrojové podpory. Ukončení přístrojové podpory ale není totéž co eutanazie. Eutanázií je myšleno aktivní způsobení smrti na přání druhého člověka. Když ukončuji přístrojovou podporu pak nechávám pacienta zemřít přirozeně například právě na vážné poškození mozku s velkým, neřešitelný otokem.
Pokud nedojde ke zlepšení (časový rámec ale musí určit ošetřující lékař), pak nepochybně bude v určité chvíli možné mluvit o tom, že péče poskytovaná vašemu synovi je dále již neúčelná a nepřiměřená a jako taková tedy může být ukončena (koncept tzv. marné péče). Tento postup není v ČR ještě příliš zaběhnutý a může trvat, než dojde ke vzájemné dohodě ohledně postupu, který bude v nejlepším zájmu Vašeho syna. V některých situacích je ukončení přístrojové podpory ze strany lékařů odmítnuto z obavy, která vyplývá z nedostatku právní jistoty. V českém právním prostředí totiž mezi některými lékaři přetrvává představa, že přístrojovou podporu ukončit nelze, neboť za její ukončení může hrozit právní postih. Pomoci by mohlo společné jednání s ošetřujícími lékaři za přítomnosti advokáta specializujícího se na tuto problematiku, který by mohl obavy lékařů rozptýlit. Pokud by se nepodařilo na dalším postupu najít shodu, je krajním řešením také soudní ochrana. V tomto ohledu by zastoupení advokátem s odpovídající specializací bylo vhodné, ne-li nezbytné. Budete-li potřebovat se o těchto otázkách dozvědět více, můžete se obrátit na poradnu Cesty domů na čísle 775 166 863.
Je dobře, že se vás lékaři ptali na souhlas s darováním orgánů, byť to zákon u zletilého nevyžaduje. Věřím, že postupují v synově nejlepším zájmu. Neumím si představit, čím Vaše rodina nyní prochází. Ráda bych vás povzbudila k vyhledání odborné pomoci — podpora, možnost otevřeně mluvit o tom, co je teď pro vás a vaše blízké důležité, co vše se Vám honí hlavou, hledat, kde berete sílu jít dál — to vše vás může posílit a pomoci v této situaci.
Přeji vám hodně sil a odvahy,
MUDr. Irena Závadová
Dotaz zodpovídá
