Švagr věnuje náročné péči o tchýni veškerý svůj čas. Jak ho můžeme podpořit v prvních dnech po jejím úmrtí?
Dobrý den, před rokem a půl naše tchyně prodělala mrtvici a bohužel se nepodařilo ji navrátit do běžného života. Je upoutaná na lůžko, nemluví a v podstatě vyžaduje péči 24/7. Můj švagr, který s tchyní žil a žije ve společné domácnosti a o tchyni ve velké míře pečoval již před touto událostí, se rozhodl, že péči vezme na svoje bedra, ukončil pracovní poměr a péči o tchyni věnuje svůj veškerý čas. Problém je, že se naprosto odstřihl od vnějšího světa a ošetřování matky si definoval jako svůj jediný (a snad i poslední) úkol na tomto světě. S postupně se zhoršujícím stavem tchyně jsou na něm patrné deprese. Pomoc psychologa, kterou jsme mu nabídli, že zprostředkujeme, odmítl. Máme obavy , že až jednou tchyně odejde na druhý břeh, bude to velmi náročné ho "udržet nad vodou" a snad ho i uchránit, aby si nesáhl na vlastní život. Moc bych ocenil Vaši radu, jak postupovat, jak mu pomoci zejména v prvních dnech po úmrtí tchyně, až to přijde. Děkuji moc předem za Vaše doporučení!
Píšete o svých obavách o Vašeho švagra, který se plně věnuje péči o tchyni. Máte obavy, jak bude prožívat její úmrtí, až tato chvíle nastane, napadá Vás dokonce, jestli by se nemohlo stát, že by si sáhl na život. Nabídli jste pomoc psychologa, ale to zatím odmítl. Ptáte se, jak mu pomoci v prvních dnech po úmrtí tchyně.
Dobrý den,
chci ocenit Váš zájem o švagra. Přijde mi pochopitelné, že máte obavy z toho, že je péče o tchyni teď jedinou náplní jeho života. Nevím, zda je možné ho nějak podpořit v tom, že nemusí svůj čas věnovat pouze tchyni. Napadá mě, zda by pro něj bylo přijatelné mít v péči o tchyni nějakou pomoc — někoho dalšího z rodiny nebo z pečovatelské služby. Kdyby věděl, že je tchyně zabezpečená, zda by stál například o společné setkání s Vámi, svou oblíbenou aktivitu nebo třeba o klidný spánek bez obav o to, zda tchyně něco nepotřebuje. Ale možná teď pro švagra není přijatelná jiná náplň času než péče, možná je to teď pro něj úkol, na který potřebuje soustředit všechny své síly.
Myslím, že se na dobu po úmrtí dá připravit jen velmi částečně. Je normální, že když je pečující péčí zcela zaměstnán, po úmrtí svého blízkého kromě zármutku může zažívat také silné pocity prázdnoty, ztráty náplně dne i smyslu. Můžete pak švagrovi pomoci tím, že mu budete nablízku, že na to nebude úplně sám. Můžete mu nabídnout pomoc s organizací pohřbu, rozloučení nebo dalšími věcmi, souvisejícími s úmrtím. Může být fajn i to, že o něm budete vědět, nabídnete třeba nějaké jídlo, promluvíte s ním pár vět, budete si všímat, zda může jíst, spát, základně se o sebe postarat. Může to být pro něj důležitou kotvou se světem. Švagr bude pravděpodobně potřebovat delší čas na to najít si novou náplň života.
Pokud byste měl o švagra velké obavy, je možné promluvit si s nějakým odborníkem konkrétněji. Dá se využít např. volání na některou z linek důvěry nebo Poradnu Cesty domů. Není snadné, když bychom si pro svého blízkého přáli nějakou podporu a on to vidí jinak. Hovor Vám může pomoct ujasnit si, co v tom můžete dělat a co je na švagrovi.
S přáním všeho dobrého
Barbora Váchová