Stav po septickém šoku - jaká je prognóza?
Dobrý den. Od 3.4.2011 žiju ve stresu a strachu o svého manžela. Lékaři mu diagnostikovali rakovinu slepého střeva, což je velmi vzácný druh rakoviny. 18.7.2011 proběhla náročná operace, vše vypadalo dobře. Desátý den mu klesly bílé krvinky a postupně se jeho stav zhoršoval, až se dostal do septického šoku. Od 3.8.2011 leží na ARU, nyní je již při vědomí, po všech různých komplikacích máme naději, začínáme cvičit. Mám dotaz jen ohledně jeho fyzického stavu. Došlo k úbytku hmotnosti a vlastně vidím, že nemá žádné svaly. Zajímá mě, jak dlouho může trvat, než se postaví na nohy, abych si ho mohla odvézt už domů. Teď cvičíme, abychom měli náskok, než se vše doléčí. Jsem hodně netrpělivá, protože každý den za manželem dojíždím do nemocnice vzdálené přes 100 km od našeho bydliště.
Moc děkuji za odpověď a přeji všem hodně zdraví!!
Píšete o svém manželovi, který se právě vzpamatovává ze septického šoku po operaci vzácného typu zhoubného nádoru slepého střeva. Ráda byste věděla, jak dlouho může trvat, než bude manžel schopen propuštění z nemocniční péče.
Vážená paní Dagmar,
chápu Vaše starosti, obavy i náročnost celé situace, ale bohužel nejsem schopna na takovou otázku odpovědět. Kromě současné nemoci a jejích komplikací také velmi záleží na předchozím fyzickém stavu Vašeho manžela, na jeho kalendářním i biologickém věku (biologický věk lépe odpovídá skutečnému „stavu“ těla, někdo je ve čtyřiceti téměř stařec a jiný je na vrcholu sil), dále na případných přidružených onemocněních, na dosavadním průběhu nemoci, plánované další léčbě a tak dále. Celkový pohled na nemocného se všemi podstatnými detaily včetně těch výše vyjmenovaných je schopen posoudit jedině jeho přímý ošetřující lékař. Ten vidí v čase, jak se manželův stav vyvíjí, jak rychle dochází k obnovování funkcí jednotlivých orgánových systémů, může posoudit případné poškození některých z nich, také z laboratorních a jiných vyšetření může získat údaje, které napomohou při stanovování prognózy. Některé procesy nejde urychlit a je dobré postupovat uvážlivě a neuspěchat, co uspěchat ani nejde. Vím, že je to pro Vás určitě velice těžké, ale nespěchejte zbytečně rychle. Tělo musí mít síly na obnovu zpočátku těch nejdůležitějších životních funkcí a teprve pak je může napřít i jinam. Na anesteziologicko-resuscitačních odděleních bývají zkušení fyzioterapeuti, kteří s lékaři spolupracují. Možná (pokud jste to již neučinila) si promluvte i s nimi — co lze cvičit, jak a jakým tempem. A samozřejmě dejte také na manžela – naše tělo samo často „ví“ nejlépe kdy a do čeho se pustit; na co je čas právě teď a s čím třeba ještě počkat. Zkuste oslovit také Vaše další příbuzné, společné známé – možná by Vás mohli alespoň občas u manželova lůžka vystřídat a Vy byste mohla načerpat nové síly.
Přeji Vám i manželovi mnoho sil,
s pozdravem
MUDr. Irena Závadová