Slíbila jsem matce, že umře doma, ale na péči nestačím a nemohu slibu dostát.
Dobrý den, moje matka je již rok a půl v LDN.Přišla tam s problémy ztráty rovnováhy a osteoporozou,bolesti pohyb.aparátu.Upoutali jí na lůžko a zavřeli za ní postranici postele.Zdůvodnovali to aby neupadla.Nyní se již nehýbe a má problém se sama i najíst.Dostávala léky na tlumení a spaní.Slíbila jsem jí,že umře doma,ale teď již nevím jak bych mohla dostát slibu.Neunesu jí ani na vozík.Je mi moc smutno a pláču jen si na ní vzpomenu.Mám pocit,že jí moc nekrmí.A sestry jsou nervozní.Vím to od spoluležící paní,kdy sestra jí krmila a byla vzteklá když paní to teklo z pusy.Mamka má také bouli na hlavě,odřeninu na noze,zadek má proleželý.Je mi opravdu děsně,když jí vidím a nemůžu ji nijak pomoct.Děkuji za radu
Píšete o své nemocné matce a o Vaší touze jí pomoci a zajistit důstojný konec života. Nejste spokojená s péčí v LDN, nevidíte ale možnost, jak mamince zajistit lepší prostředí.
Dobrý den, paní Jiřino,
vnímám Vaši velkou bezmoc, bezradnost a lítost, možná i pochybnosti a výčitky svědomí. Velmi si cením toho, že jste nezapomněla na svůj slib a hledáte možnosti, jak ho naplnit. Jak sama píšete, není ve Vašich silách, abyste matku úplně obstarala. Můžete pro ni ale hodně udělat i tehdy, když je v léčebně — můžete se přičinit, aby se matka alespoň ve Vaší přítomnosti cítila jako doma, aby se cítila milovaná a opečovávaná. To je velice důležité — pro ni i pro každého z nás.
Chci Vás povzbudit, abyste ji co nejčastěji navštěvovala, třeba jen na krátký čas. Při návštěvách o ni můžete pečovat — povídat, naslouchat, třeba číst její oblíbenou knihu, být s ní, hladit, česat, lehce masírovat, namazat kůži něčím příjemným a vonným, hýčkat ji, držet za ruku. Zdá se to málo, ale pro ni to může znamenat hodně. Pokud to bude možné, můžete ji alespoň občas nakrmit, natřít jí bolavá záda krémem, ve spolupráci s někým dalším ji třeba vzít na projížďku na vozíku. Věřím, že najdete mnoho způsobů, jak dát matce najevo svou lásku a pozornost.
Ve svém dopise nezmiňujete nic o dalších lidech v okolí, kteří by si o Vaši matku mohli dělat starost. Nevím, zda máte nějaké příbuzné a zda jste v kontaktu s někým z matčiných přátel. Možná by stálo za to se s nimi sejít a společně hledat, co by se pro ni dalo udělat dalšího (např. střídat se při návštěvách, pomoci s otočením či naložením na vozík při vycházce, možná i zjistit, zda ve Vašem okolí funguje jiné zařízení s lepší péčí nebo hledat možnost, jak matku vzít alespoň na krátký čas do domácího prostředí — s využitím např. pečovatelských služeb).
Zdá se mi také důležité, abyste ani Vy nezůstávala sama se svými starostmi a pochybnostmi. Někdy pomůže i to, když najdete někoho, komu se můžete svěřit, u koho se Vám dostane porozumění. Přátele, členy rodiny, duchovního, někdy i linku důvěry (např. Senior telefon — 800 157 157 nebo Zlatá linka seniorů — 800 200 007).
Přeji Vám, paní Jiřino, mnoho sil a aby se matka cítila ve Vaší přítomnosti skutečně milovaná.
S pozdravem
Petra Hálková
Dotaz zodpovídá
