Sestře zemřel náhle snoubenec. Sestra mluví o sebevraždě. Máme vyhledat pomoc?
Dobrý den, před necelým měsícem náhle zemřel 3 měsíce před svatbou mé sestře snoubenec ve věku 26let. Vím že truchleni je individuální a každý y to řeší jinak ale poslední dobou se sestra propadá do hysterickych pláčů kdy není schopna se ani nadechnou a a poklada si ty samé otázky a pořád čeká že se někde objeví "že to byl jen špatný sen" a teď to dospělo do bodu kdy mluví o "sebevraždě" aby se jí ulevilo a mohla být s ním. A mě by zajímalo zda ji mám nadále naslouchat a podporovat a nebo zkusit vyhledat nakou speciální pomoc popřípadě jakou. Mám o ní strach a bohužel nejsem kouzelník a vrátit ji ho nedokážu jak po mě pořád chce. Děkuji
Vaší sestře zemřel před necelým měsícem snoubenec. Měli tři měsíce před svatbou. Všímáte si u ní návalů pláče, při kterých se nemůže nadechnout. Nemůže uvěřit tomu, co se stalo. Postupně začíná mluvit o sebevraždě. Máte o ni strach a ptáte se nás, zda nevyhledat odbornou pomoc a kam se případně pro takovou pomoc obrátit.
Dobrý den, Barboro,
velmi mě mrzí, že Vaší sestře zemřel snoubenec. Je mi líto, že je nucena čelit situaci, kdy se namísto plánování svatby a budoucnosti se svým nastávajícím ocitla ve světě, kde snoubenec není již mezi živými.
Popisujete, že pláče tak, že se nemůže kolikrát ani nadechnout. Nemůže tomu uvěřit. Připadá jí to jako zlý sen. Jediné, co si přeje, je mít ho tady zpátky. Postupně začala mluvit i o sebevraždě. Je pochopitelné, že o ni máte strach. Z toho, co píšete, se zdá, že je jí čím dál tím hůř.
Představuji si, že sestře se teď zhroutil svět. To, co prožívá, je v kontextu úmrtí snoubence naprosto pochopitelné, ale i velmi náročné. Myšlenky na sebevraždu vnímám v kontextu takové situace jako výraz velké bolesti a zoufalství. Zároveň jsou i varovným znakem, kterému je třeba věnovat pozornost, a indikátorem, že je vhodné vyhledat další pomoc.
Ptáte se na místa, kam se obrátit. Pro lidi, kteří se ocitnou v náročné životní situaci např. po ztrátě blízkého, jsou určena tzv. krizová centra. Ta většinou fungují nonstop a lze tam přijít i bez objednání. Je možné v nich situaci konzultovat s psychologem, příp. i psychiatrem, který může nastavit i podpůrnou medikaci. Některá krizová centra nabízejí i krátkodobé pobyty pro stabilizaci stavu, pokud by je sestra chtěla využít. Pokud jste v Praze, tak se lze obrátit např. na Krizové centrum RIAPS nebo Centrum krizové intervence v Bohnicích.
Následně je možné hledat podporu u psychologa nebo poradce pro pozůstalé.
Další možností a dobrým prvním krokem může být zavolání na některou z linek důvěry. Ty jsou určeny lidem, kteří zažívají ve svém životě něco náročného, a chtějí si o tom promluvit. Linky důvěry jsou tu pro sestru i ve chvílích, kdy může cítit, že situaci už nemůže unést, ve chvílích, kdy přemýšlí o sebevraždě. Na linky důvěry se lze obrátit anonymně. Některé fungují i nonstop. Pokud by pro sestru bylo těžké mluvit, některé linky důvěry nabízejí i pomoc formou chatu (např. Pražská linka důvěry, portál iporadna).
Píšete, že se sestře snažíte naslouchat a podporovat ji. Je velmi důležité, že tu pro ni jste, že na ty těžké myšlenky nezůstává sama. Že jste k ní pozorná a že pro ni teď hledáte pomoc. Přestavuji si, že i pro Vás to může být velmi náročné, když po Vás sestra chce snoubence vrátit zpátky a když mluví o sebevraždě. Máte o ni pochopitelně strach, možná s ní spoluprožíváte tu velkou bezmoc. Vaše role je důležitá, ale není lehká. Proto i Vy, když byste si chtěla s někým promluvit, poradit se, jak tu pro sestru být a jak to sama ustát, můžete pro sebe využít některý z výše uvedených kontaktů.
Vážím si toho, co pro sestru děláte a přeji sestře i Vám hodně sil.
S pozdravem za poradnu
Monika Vaníčková