Rodinný příslušník má diagnostikovanou rakovinu - jaká je prognóza a jak mu diagnózu sdělit?
paní doktorko prosím o váš názor a zároveň radu.T
atínkovi byly diagnostikována tyto choroby
C20
D696
K703
N459
Raději jsem si to opsala z propouštěcí správy at máte konkrétní udaje.Pro nas bylo zlomoví,že nádor tam zustal.My to nesem velmi těžce,protože tatinek neví,jak to dopadlo.Má vývod.A my jsme mu to neřekli,on se neptal viděl,že ma vývod a to mu stačilo.Tatínek je velky bojovník vše nese velmi statečně a řika,že se stim dá žit.Proto jsme mu to nechtěli říct,aby ho to nezlomilo.Má otázka zní jaká je prognóza a jak dlouho se dá s tim žit?A druhá otázka zdali mu to máme říct.Tatinek nebere žadné leky na bolest a pokud ho boli v zádech tak my si myslime,že ho to boli s toho nádoru si veme doretu.Pořád si kladu otázku zdali jsme mu to neměli říct a srdce mi řika,že jsem udělala dobře ikdyž se tim trápim.Moc děkuji za odpoved
Vašemu tatínkovi lékaři zjistili rakovinu konečníku. Tatínek má vývod, ale nádor nebyl z těla odstraněn, nejspíše proto, že to nešlo. Vy se ptáte na prognózu a na to, jak s tatínkem o jeho nemoci mluvit, protože zatím od lékařů informace o své situaci nedostal.
Milá paní Jiřinko,
pokud zhoubný nádor nebylo možno odoperovat, je prognóza nepříznivá. Avšak k tomu, abych Vám mohla říci, kolik času nejspíše tatínkovi ještě zbývá, opravdu nemám dostatek informací. Nevím, jak byl nádor pokročilý, zda má nebo nemá vzdálené metastázy, v jakém celkovém zdravotním stavu Váš tatínek je atd. Ošetřující lékař, který tatínka zná, by možná mohl vyslovit nějaký odhad časové prognózy, ale i tak je to vždy jen velmi nepřesný a orientační údaj s velkou možností odchylky oběma směry. Zkrátka každý člověk je originál a každý stůně trochu jinak. Statistiky dokážou určit průměr, ale neodpovědí na otázku, jak dlouhý bude život konkrétního pacienta.
Také vhodný způsob, jak s nemocným mluvit o diagnóze a prognóze, je určitě individuální. Hodně záleží na tom, co tatínek chce vědět. Já sama jsem zastáncem pravdivých informací, které však samozřejmě vždy musejí být podávány citlivě a srozumitelně. To je však úkol ošetřujícího lékaře, který měl s tatínkem promluvit o operačním nálezu i o tom, co bude dál.
Píšete, že zatím se tatínek neptá, pokud se ale ptát bude, já bych radila nelhat mu. Stejně jako Vy i on potřebuje čas, aby se mohl se situací smířit, aby si mohl zařídit pro něho důležité věci, dokud ještě může. Podle mé zkušenosti je tomu tak, že velmi často nemocný ví, že je to špatné, ví, že se již neuzdraví, že brzy zemře, ale když se v jeho okolí hraje hra na to, že vše je v pořádku, nemá příležitost si s nikým o svém trápení, obavách a přáních promluvit. Pak se zbytečně trápí všichni, stejně jako se trápíte Vy.
Jak už jsem ale psala, každý jsme jiný a neexistuje žádný postup, který by byl vhodný pro každého. Můžete požádat např. tatínkova praktického lékaře, pokud k němu má tatínek dobrý vztah a důvěru, aby s ním situaci probral. Určitě je dobře, abyste s praktickým lékařem byli v kontaktu, aby v případě potřeby mohl upravit např. léčbu bolesti a dalších symptomů. Pokud máte ve Vašem okolí nějaký mobilní hospic, je možno se obrátit i na něj. Přeji Vám i Vašemu tatínkovi, abyste vše dobře zvládli.
S pozdravem
MUDr. Kateřina Menčíková
Dotaz zodpovídá
