Rodiče
Dobrý den,
mám starší rodiče, tatínek má 80 pryč a mamince bude 80. Žijí v jiném městě než já, můj bratr také žije jinde. Občas za nimi jezdíme. Zatím jsou soběstační, pokud jeden z nich onemocní, druhý se o něho postará.
Bohužel v tom věku už musíme počítat s tím, že jeden z nich může kdykoliv odejít a druhý zůstane sám. Já ani bratr se tam v týdnu kvůli zaměstnání nedostaneme. Domů bych si pozůstalého rodiče vzít nemohla, protože bydlím v garsonce. Bratr má větší byt, ale zatím jsme spolu o té situaci nemluvili. Taky zatím nevím, jestli by pozůstalý rodič chtěl u některého z nás bydlet nebo radši zůstat ve svém bytě a v městě, kde je zvyklý. Je mi známo, že existují různé služby pro osamělé starší lidi, což bychom si zjistili, až by tato situace nastala.
Mám ale konkrétní dotaz. Chtěla bych si ujasnit, jak je to s péčí o blízkou osobu v případě náhlého onemocnění. Třeba v případě, když by osamělý rodič onemocněl chřipkou a já bych tam chtěla na několik dní přijet a postarat se, což by ale bylo v pracovním týdnu komplikované. Navíc jsem se dočetla, že pečující musí žít s nemocným ve společné domácnosti. Když mám rodiče v jiném městě, tak ve společné domácnosti nežijeme, i když tam často jezdím. Ale nevidím v tom omezení logiku. Když někdo žije s členem rodiny ve společné domácnosti, může se o něho postarat po návratu z práce. Pokud jsou ve stejném městě, může taky snadno zaskočit. Ale jak má postupovat ten, jehož nemocný rodinný příslušník žije v jiném městě? Četla jsem něco o možnosti "odstranění tvrdosti zákona" nebo něco v tom smyslu, ale nevím, jestli se to vztahuje na tuto situaci.
Ještě by mě zajímalo, jakým způsobem nemoc rodinného příslušníka lze případně doložit zaměstnavateli nebo příslušnému úřadu. Mám na mysli nachlazení, virózu, chřipku apod., kdy nemocný potřebuje prostě ležet, ale jako důchodce nepotřebuje neschopenku. Musí zajít k lékaři, aby to bylo nějak doloženo?
Děkuji předem za odpověď.
Dobrý den, paní Lenko,
je od Vás velmi prozřetelné, že včas přemýšlíte o budoucích chvílích, kdy by se soběstačnost Vašich rodičů mohla snížit natolik, že by potřebovali Vaši pomoc či by jeden z nich ovdověl a nedokázal by se o sebe sám postarat například v době nemoci. Řešení takových situací nebývají jednoduchá a je dobré mít dopředu alespoň rámcově promyšleny varianty a možnosti, eventuelně tyto návrhy také probrat s ostatními rodinnými příslušníky, aby nikoho z Vás taková skutečnost nezaskočila, pokud náhle nastane. Jak píšete, chystáte se zjistit, jaké služby pro osamělé starší lidi existují a rodiče by je případně mohli využít. Doporučila bych Vám toto hledání neodkládat až na dobu, kdy vyvstane aktuální potřeba. Ve většině pečovatelských domů, domovů pro seniory či v podobných sociálně-zdravotnických zařízeních je dlouhá čekací doba pro přijetí a proto je dobré podat zde žádost s předstihem, mnohdy i několikaletým.
Nyní přejdu k Vaší otázce ohledně finanční podpory v době ošetřování rodinného příslušníka.
Finanční podporu v souvislosti s péčí o blízkou osobu pro případy, které u svých rodičů popisujete, řeší zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který stanovuje dávku zvanou „ošetřovné“. To náleží za stanovených podmínek zaměstnanci, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou.
Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny však je, jak jste vyzvěděla, aby nemocný člen rodiny žil se zaměstnancem v domácnosti. Pro splnění této podmínky nemusíte mít v místě trvalé bydliště, ale důkaz, že fakticky v domácnosti rodičů bydlíte (tzn. doručená pošta, placení inkasa, účtů, svědectví souseda atd.), což ale ve Vašem případě není aktuální.
Na jedno ošetřování (jedna nemoc, jedna diagnóza) náleží podpora jen jednou ročně, a to po dobu prvních 9 dnů jednomu oprávněnému. Pokud potřeba péče trvá, tj. nemocný se po 9 dnech ještě neuzdravil a i nadále potřebuje ošetřování, není bohužel možné na stejnou trvající nemoc (stejnou diagnózu) ošetřování dospělého prodloužit.
Ošetřující, který nežije s nemocným ve společné domácnosti, nárok na podporu nemá, ovšem v takové případě můžete jistě zkusit zažádat o “odstranění tvrdosti zákona“, aby byly individuálně posouzeny okolnosti Vaší situace.
Nemoc svého rodiče, o kterého byste pečovala, svému zaměstnavateli doložíte potvrzením jeho praktického lékaře. Vaše maminka či tatínek by v takovém případě lékařskou prohlídku museli podstoupit, ačkoli sami neschopenku nepotřebují.
Jestliže nárok na ošetřovné nezískáte a Vaše celodenní přítomnost u nemocného rodiče bude po určitou dobu nezbytná, v úvahu pak přichází jiné možnosti, ačkoli ty jsou již na úkor Vašeho zaměstnání či volného času: například čerpání dovolené, neplaceného volna či domluva se zaměstnavatelem o možnosti práce z domova, pokud je to možné apod.
Pokud takové řešení Vaše situace neumožňuje nebo v případě, že by Vaši rodiče potřebovali pomoc druhé osoby delší dobu, můžete také zkusit kontaktovat pečovatelské služby v místě jejich bydliště a zjistit, zda by potřebné ošetřování nebylo možné zajistit s jejich pomocí. Pečovatelská služba je terénní služba poskytovaná primárně lidem, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, ale možná by poskytla pomoc i v případě krátkodobé neschopnosti. Více o této službě naleznete zde: http://www.umirani.cz/sluzby-v-ramci-zdravotne-socialni-pece.html
Paní Lenko, přeji Vám, aby rodičům sloužilo zdraví co nejdéle a mohli jste společně prožít ještě mnoho hezkých chvil. Věřím, že v případě potřeby se Vám podaří zajistit pro ně vhodnou péči a pro sebe zároveň dobré řešení.
S přáním pěkných dní, Lucie Přádová
Dotaz zodpovídá
