Proč je někdy nemocniční péče necitlivá?

Vážená paní Evo,

dovolte mi prosím nejdříve alespoň touto cestou vyjádřit Vám moji upřímnou soustrast na úmrtím Vaší maminky. Chtěl bych, abyste věřila, že rozumím jako geriatr, ale jistě také prostě jen jako člověk, kolik bolesti Vám tato událost přinesla.

Nezlobte se prosím, že nebudu hodnotit jakkoliv postup zdravotníků. Ne proto, že bych se tohoto hodnocení chtěl zříci, ale protože o něm nejen málo vím — byť Váš popis je velmi výmluvný — ale také jsem u něj nebyl přítomen a necítím se k takovému hodnocení oprávněný.

Dovolím si ale zde zkopírovat Vaše otázky na konci vaseho dotazu a k nim zkusit spíše v obecné rovině navázat svoji odpověď.

otázky:

Proč lidé s mozkovou příhodou leží na pokoji, kam přijde sestra možná jednou za dvě hodiny? Proč, když nemohou sami polykat, dostanou k obědu segedýn s knedlíkem, k večeři filé (samozřejmě jsem to řešila pudinkem, jogurtem — ale co ti, za nimiž nikdo nechodí?) Proč v nasaje sestra polívku do největší stříkačky a vtlačí ji do nosní sondy?? Copak není jiná možnost výživy?? Je vůbec normální tak rychle dostat zápal plic? Zarazily mě modrofialové nehty a modré skvrny na prsou — čím vznikají?

odpověď:

• Je pravda, že existuje doporučení neurologické společnosti, aby pacient s akutní mozkovou příhodou byl monitorován na tzv. iktové jednotce, nicméně záleží opravdu na závažnosti mozkové příhody a i na tom, zda jsou přítomny komplikace. Není nicméně nezvyklé, aby pacient po lehčí mozkové příhodě z nedokrevnosti mozkové  — případ Vaší maminky — byl uložen na lůžko tzv. standardního oddělení a zde monitorován. Je opravdu na zvážení přítomného neurologa, internisty apod., jak uváží potřebnost takového specializovaného lůžka a zhodnotí vývoj akutního stavu. A takto zprostředkovaně to nelze posoudit objektivně. Bohužel se stává u lidí věku maminky, že protože příčinou je mnohdy aterosklerosa mozkových cév (nebo také například arytmie srdce), stav jedné mozkové příhody — lehké — většinou není konečný, a i když nikdo nedokáže říci, kdy přijde další příhoda, tak tato přijde a často může být mnohem závažnější. Dobře tento stav popisuje pojem “křehkost” — z angl. fragility. Znamená to, že člověk vyššího věku  bývá zdatný ve svém prostředí a při svém stylu života. Takovýto stres, např. mozková příhoda, může ale ukázat latentní ( schované, dosud neprojevené) selhávání některých orgánů a mozek, srdce, ledviny patří k nejvíce zranitelným.

• segedín s knedlíkem opravdu není jídlem pro člověka po atace jakékoliv mozkové příhody a s poruchou příjmu stravy — na to prostě skutečně nemám komentář. Snad jen, že narážíte na bolest současného zdravotnictví, jehož problémem je neschopnost poskytovat péči individuální, zaměřenou na pacienta a se znalostí pacienta (a nemyslím tím znalost výsledku CT nebo laboratoře). Sám jsem si ale až po přechodu do hospice uvědomil, jak velký význam tento individuální a tak trochu i zainteresovaný přístup může mít. Souhlasím s Vaším rozčarováním.

• nasogastrická (dle Vás nosní) sonda je opravdu velmi nepříjemné, nicméně velmi často používané řešení, pokud polykací akt nefunguje a pacient je neschopen přijímat dostatečně stravu. Naprosto souhlasím, že člověk vnímající tento stav s takovým řešením mnohdy sice navenek souhlasí, ale srozuměn s ním není. Měla by se použít jen na přechodnou dobu, to ji lze označit za standardní postup a měla by jí být podávána kvalitní, energeticky nutričně vyvážená strava. Formu a její řekněme “přechodnost” je třeba pacientovi patřičně vysvětlit a stejně tak i jeho blízkým a je třeba hledat způsob postupné obnovy normálního polykání. Pokud se toto nedaří — a je to mnohdy velmi obtížné — je zapotřebí (a není to již dnes vůbec technický problém) douhodobou (říkáme “enterální”) výživu, zajistit nejlépe žaludeční sondu PEG či nějakou její obdobu. Bohužel vývojem onemocnění se k této možnosti u maminky nedostalo.

• zápal plic může být po ulehnutí na lůžko — zvláště u člověka tak vysokého věku — otázkou 1-2 dnů, imunitní systém se u takto stresem ovlivněných nemocných lidí mnohdy neumí bránit

• modrofialové skrvny apod. jsou důsledkem nejčastěji selhávání oběhu krevního — tedy funkce srdce a posléze plic — bývají průvodní známkou konečné fáze života člověka, ale taky obecně závažné poruchy prokrvení určité části těla.

Vážená paní Evo,

nelze odpovědět zcela detailně vše, co byste jistě vědět potřebovala, a je mi líto, že tyto informace nejsou běžnou součástí hovoru s pozůstalými v každém našem zdravotnickém zařízení.

Lidé žijí, rodí se, ale i umírají. Vidím tento proces velmi často a cítím k němu úctu i proto, že jej chápu jako přirozený. Vaše maminka jistě odešla dříve, než jste si přáli, a bolest z její ztráty nikdo neumí z nás zdravotníků zhojit, snad jen zmírnit.

Přeji Vám, abyste kolem sebe našla lidi, kteří Vám tuto bolest pomohou překonat.

S úctou

Ladislav Kabelka