Proč dcera umírala s bolestmi?

Dobrý den,

děkujeme Vám za Váš dotaz a důvěru, se kterou jste se na nás obrátila.

Chápu Vaše pocity a věřím Vám, že to pro Vás byla velmi bolestná zkušenost. Je velmi těžké pro Vás najít útěchu a vysvětlení, proč se vše stalo tak, jak popisujtete. 

Pokud jste nebyla v době, kdy Vaše dcera umřela, s ní, netrapte se tím. Trávila jste s ní celou dobu předtím, dodávala jste jí sílu v předchozích dnech a dodávala jste jí pocit bezpečí. Někdo se o syna Vaší dcery musel postarat a Vaší dceři jistě pomáhalo i vědomí, že její dítě je v bezpečí. Navíc nebyla sama, byla tam její sestra; přestaňte se tedy trápit tím, že jste s ní nebyla v ten jeden okamžik, když jste s ní předtím prožila tísice jiných okamžiků. Jste její matkou a tou zůstáváte i po její smrti, byla jste pro ni jedním z nejdůležitějších lidí, dala jste jí život, nemůžete za to, že jste s ní nemohla být i v době její smrti. Myslete naopak na ty chvíle, kdy jste byly spolu, ty s Vámi zůstanou napořád.

Rakovina je velmi zákeřné onemocnění a její komplikace mohou být ještě zákeřnější. Neprůchodnost střev a krvácení k těmto komplikacím bohužel patří, jsou to komplikace často tak vážné, že i přes veškerou snahu o pomoc mohou vést ke smrti nemocného.  Ptáte se asi, zda tomu šlo nějak zabránit, jestli bylo možné se krvácení vyhnout….?  Víte, často lze tušit, co se může nemocnému přihodit, ale ne vždy tomu lze zabránit.

Ke krvácení může dojít tak, že nádor proroste do míst s bohatým krevním zásobením, narušením slizničního povrchu a cévního řečiště začne velká plocha nádoru krvácet. A u závažného krvácení opravdu někdy bývá nemožné ho zastavit. Přesto je možné i v případě takové komplikace učinit vše proto, aby nemocný necítil bolest ani utrpení, s pomocí léků je možné utlumit nepříjemné pocity na únosnou míru a zajistit nemocnému klidné a bezbolestné odcházení. Takže, i když se to může zdát jako velké utrpení, může vše probíhat (z pohledu nemocného) v klidu.

Je mi líto, že Vaše dcera umírala tak, jak popisujete, přesto je velmi pravděpodobné, že ona to se správnou paliativní léčbou a v přítomnosti sestry a jejího manžela neprožívala tak dramaticky. Umírající lidé jsou často v posledních chvílích života od těla už jakoby odtržení, odvrací se od sebe, a pokud je netrápí velká bolest nebo se nedusí, jejich odchod i za dramtických okolností, jako je krvácení, může být klidný. U několika pacientů jsem podobný stav, který popisujete Vy u Vaší dcery, zažila. Mohu Vás ujistit, že i přesto, jak jejich stav vypadal hrozivě, tito nemocní odcházeli v klidu a bez bolestí. Nebuďte tedy prosím příliš rozrušena okolnostmi, umírání je dlouhý proces a Vy jste zjevně obstáli v těch dlouhých měsících předtím. Pokud Vám i tak nedají Vaše myšlenky spát, promluvte si s ošetřujícím lékačem nebo zdravotní sestrou, kteří o Vaši dceru pečovali, a zeptejte se, jak vše probíhalo.

Dovedu si představit, že jakákoliv útěcha je pro vaši bolest chabá. Jistě je v pořádku, pokud po ztrátě dcery cítíte obrovský smutek, možná i beznaděj. Bez těchto pocitů se asi nejde dostat dál, až za tu bolest a smutek. Ale neváhejte, pokud Vám pocity zármutku ztěžují základní denní úkony nebo spánek, využít pomoc – ať už odbornou (psycholog, psychiatr) nebo pomoc někoho blízkého, komu důvěřujete (přítel, duchovní…). Často velmi pomůže i přechodné používání léků, které pomohou utlumit strach a úzkost. Velmi důležitá je pomoc celé rodiny, „aby v tom jeden z členů nezůstal sám“, není dobře se tvářit příliš statečně a pokoušet se odnést to za ostatní.

Smutek z odchodu blízkého člověka v nás přetrvává po celý zbytek života. Stává se naší součástí, naší životní zkušeností. Ale měl by se postupně rozpouštět, jako tma za svítání, a dovolit nám uvidět světlo nového dne, bez výčitek, bez úzkosti a strachu.

Přeji Vám, abyste  brzy našla sílu do nového dne. Netrapte se tím, co už změnit nemůžete. Poděkujte dceři za vše pěkné, co jste spolu prožily, a mějte ji dále ve svém srdci.

S úctou a pozdravem

Jana Michlová