Přítel má nádor na mozku, je v nemocnici, nejsem spokojená s péčí o něj. Co se dá dělat?
Dobrý den.
Můj přítel má nádor na mozku.Leží v nemocnici na Bulovce a opravdu jen leží.Byla jsem za nim dvakrát a bylo to pro mne šokující. Není schopen se sam obsloužit,ale přez to má na stolku dětskou lahvičku s čajem, neotevřený kelímek s jogurte a lžičku. Také tamponky k osvěžení rtů.Ale není tam nikdo kdo by se zajímal o jeho potřeby.Byl žíznivý, hladový a mám obavy.ze nějakou nitrožilní výživu nedostává.Nemluvě o rehabilitaci.Včera přiletěl jeho strýc s USA a ihned šel na návštěvu na Bulovku.Byl zhrozen z toho co viděl. Na oddělení nebyl žádný lékař, nebo sestra.Byla tam jen pomocná pracovnice.Synovce našel žíznivého,a s plnou lahvičku čaje na stolku.Prostě tak jako jsem ho našla před dvěma dny já.Při mé návštěvě mě poznal a reagoval na me.Ale lékař mi stálém tvrdí že už nevnímá.Na strýce reagoval stejně jako na mě. Jen je vysílen žízní a hladem že není schopen mluvit..Stiskem ruky ale dával vědět ze rozumí co se mu říká. Za těchto neutěšených podminek by jsme ho chtěli umístit tam,kde se mu budou věnovat To v jakých je podmínkách je nedůstojné pro lidskou bytost.Prosím poraďte co se dá dělat.Chtěla bych ho domů, ale je mi jasné ze v prvé řadě se musí dát aspoň trochu do pořádku. V tomto stavu v jakém nyní je bych to sama doma nezvládla. Ale vim,ze by to pomohlo nejen jeho psychice,ale že bych se mu věnovala tak jak le zapotřebí a to co mu v nemocnici na Bulovce neposkytují..Jeho strýc říká, že jestli zemře, nebude to vinou nemoci,ale díky zanedbané péči a jsme schopni se pak obrátit se žalobou k soudu.Předem děkuji za radu popřípadě pomoc.Hnízdilová Daniela.
Váš přítel má nádorové onemocnění mozku, které je dle toho co píšete velmi pokročilé, lékaři se domnívají, že již nevnímá, Zaráží vás, že s ním nikdo nerehabilituje, nedostává žádné infuze ani výživu. Rádi byste jej nechali převést do jiného zařízení, kde by se mu více věnovali.
Vážená Danielo,
přítele jsem neměla možnost vyšetřit a neznám tedy žádné podrobnosti jeho nemoci, přesný typ nádoru, rozsah, další nemoci, reakci na dosavadní léčbu atd. Přesto se domnívám, že vzhledem k tomu, že nemůže komunikovat řečí, je jen ležící — bude jeho nemoc opravdu pokročilá a čas omezený. V těchto případech není umělá výživa na místě, protože (i když se to může zdát nelogické) život pacientů neprodlouží, naopak je může zatížit nadbytkem tekutin, rizikem otoku, zhoršením dýchacích obtíží a podobně. S infuzemi tekutin je to podobné. Pacienti v pokročilých stadiích takových nemocí obvykle netrpí hlady ani žízní. Podobně to platí pro rehabilitaci — rehabilitace nevrátí síly, nepomůže nemocnému se zase postavit, nepovede k obnovení ani udržení svalů. Naopak zase může být obtěžující. Je to trochu podobné, jak když máme chřipku — tělo automaticky odmítá jídlo, nejsme schopni vstát z lůžka atd.
U pacientů v závěru života by naším primárním cílem měla být jeho kvalita, nikoli jen délka. Ke kvalitě umělá výživa, tekutiny ani rehabilitace většinou nepřispěje. Co je naopak ale zásadní, je dobrá ošetřovatelská péče, laskavné zacházení, vlídný kontakt a pečlivá a důsledná léčba průvodních příznaků — bolesti, dušnost, nevolnosti, deprese atd. Z vašeho emalu vyplývá, že ani tato péče není podle vás uspokojivá.
Doporučila bych vám tedy lůžkový hospic — péče zde poskytovaná je právě primárně zaměřena na kvalitu života, aniž pomíjí jeho délku. Snahou pracovníků je, aby čas, který před nemocným leží, ať je jakkoli dlouhý, byl bez zbytečného utrpení. Proberte tuto možnost s ošetřujícím lékařem, případně se můžete obrátit na některý z lůžkových hospiců.
S pozdravem,
MUDr. Irena Závadová