Přemýšlím o smrti asi od svých 14 let, nebojím se umírání, ale stavu po něm. Mohu už teď ošetřit, jak chci být pohřbená?

Dobrý den,
odpověď na mojí otázku není lehko najít, ale narazila jsem na Vaše stránky, kde byste mi mohli poskytnout radu. Je mi 24 let a svojí smrtelnost si uvědomuji a beru vážněji asi od 14 let. Do té doby mi nikdo blízký z rodiny neodešel, takže nevím proč od toho to věku o smrti intenzivně přemýšlím. Smrt mě přepadávala v myšlenkách na ZŠ při psaní úvah, na SOŠ u slohové maturitní práci i na VŠ při různých seminárkách. "Bavilo" mě o životě a smrti přemýšlet, debatovat, ale přátelé v mým věku ani rodina mě nechápala, proč se chci bavit o tom to tématu, že jsem pitomá, protože myslím na smrt už takhle v mladém věku, že mám dost času, ale lidé přeci umírají ať jsou batolata, děti, mladí, senioři, zdraví, nemocní. Ten čas může přijít kdykoliv. Postupem času mě začaly chytat panické strachy při představě vlastní smrti (hlavně v noci, když jsem nemohla usnout) - bušení srdce, hysterický pláč, zrychlený dech, blednutí, akutní hledání pomoci, zoufalství. Nebojím se samotného umírání, ale stavu po smrti, to temné nic, tma, že si člověk neuvědomuje ani to nic, tmu. Vím, že při této představě má asi strach každý, ale tyto stavy se zhoršily a přícházely čím dál častěji, když mi nedávno zemřela babička a rok po tom děda. Brala jsem je jako rodiče. Byli pro mě vším. V současnosti hledám odbornou pomoc. Důvod, proč to tady všechno rozepisuju je ten, že mě trápí otázka, zda je vůbec možné právnicky pojistit, jak chci být pohřbená (kremace X do rakve) ? Koho bych případně mohla kontaktovat? Domnívám se, že pokud tuto otázku nebudu mít vyřešenou, nebude se mi klidně žít.
Děkuji mockrát předem za odpověď.
L.