Před rokem a půl spáchal sebevraždu můj bratr, nemohu se s tím vyrovnat.
Dobrý den, před rokem a půl mi zemřel bratr, spáchal sebevraždu oběšením. Stále se s tím nemohu vyrovnat, v ještě horší situaci je moje maminka. Je sama (vdova), je jí 70 let a je velmi nešťastná. Jediné čím se jí snažím pomoci, je to, že jsme spolu v úzkém kontaktu. Ale nemůžu s ní být pořád, chodím do práce, mám rodinu. Byla u lékaře, předepsal jí antidepresiva. Když je přestane brát, upadne do hluboké deprese. Chtěla bych se zeptat, zda nevadí, když antidepresiva bere delší čas (možná to vidím nastálo). Nevím nyní přesně, jak se jmenují, ale myslím, že to snad není návykové? Je to hrozná situace, mamince pomoci více nemohu, sama se s tím nemohu vyrovnat. Bratr byl vždy veselý, ale zrovna neměl práci, měl tedy i problémy doma a ještě k tomu problémy se synem. Bylo mu necelých 47 let.S pozdravem Svobodová.
Vážená paní Svobodová,
smrt dítěte a náhlé úmrtí blízkého člověka bývají jedny z nejvíce zraňujících událostí v lidském životě. Navíc s přibývajícím věkem se naše schopnost vyrovnávat se s náročnými životními situacemi přirozeně snižuje. Podmínky pro vyrovnávání se s úmrtím syna a bratra máte proto obě tímto ještě ztížené.
Antidepresiva patří k lékům, na kterých se závislost v medicínském slova smyslu nevytváří, a jejich dlouhodobé užívání, v řádu let, není neobvyklé. V případě Vaší maminky bych ještě zvažovala podpoření účinků léků psychoterapií.
Paní Svobodová, nezanedbávejte ani sebe. Abyste mohla být oporou mamince a dál fungovat pro rodinu, potřebujete také sílu a energii čerpat. I Vy pravděpodobně potřebuje ještě ztrátu bratra zpracovat. Přeji Vám, abyste k tomu všemu měla prostor, čas a příležitost.
S pozdravem
Tereza Soukupová
Dotaz zodpovídá
