Před necelým rokem mi umřela maminka. Nedokážu ji pustit na druhý břeh, zdají se mi nepříjemné sny, jak z toho ven?
Dobrý den nevím jestli originální ale dotaz. Příští měsíc to bude rok co mi umřela maminka stále stim hodně bojuju a jako bych ki nedokázala pustit VŠ sobě na druhý břeh. 3 měsíce ležela v kómatu a pak odešla ve věku 55 let.od tě doby se mi zdají dost nepříjemné sny že ji zabil údajný satan . Nevím jak ven
Píšete nám, že to bude brzy rok, co Vám zemřela maminka. Maminka byla tři měsíce v kómatu. Píšete, že s tím stále hodně bojujete, máte pocit, jako byste nedokázala maminku pustit na „druhý břeh“, také se Vám zdají noční můry. Nevíte, jak z toho ven.
Dobrý den,
je mi opravdu moc líto, že Vám zemřela maminka. Neznám celý příběh, ani co mu předcházelo. Maminka byla tři měsíce v kómatu, bylo jí 55 let. Možná byla delší dobu nemocná nebo naopak se stalo něco nečekaného. Smrt blízkého je jedna z nejtěžších věcí, které člověka v životě potkají. Jakým způsobem tuto ztrátu prožívá a následně zpracovává, je ovlivněno i dalšími faktory, jako je blízkost vztahu se zemřelým, byla-li ztráta očekávaná nebo zcela nečekaná, jedná-li se o další ztrátu, ale i osobnostním nastavením, křehkostí, životním příběhem pozůstalého.
Truchlení je proces, který trvá různě dlouho, ať už se jedná o týdny, měsíce, ale i roky. Zároveň bývá provázeno pocity smutku, sklíčenosti, silnými emocemi, které většinou přicházejí ve vlnách. Může to být velmi vyčerpávající a dlouhé. První rok zpravidla bývá ten nejtěžší. Vše je poprvé bez blízkého. Každé výročí narozenin, svátky, ale i samotné výročí smrti mohou pozůstalí prožívat s velkou emoční intenzitou. Dá se říct, že truchlení vlastně nikdy zcela neskončí, nikdy už to nebude tak jako dřív. Pozůstalí se ale postupně mohou naučit se svoji ztrátou žít a znovu nalézt v životě i radost.
Je také časté, že se pozůstalí cítí velmi sami, nepochopení. Okolí často nereaguje způsobem, který pomáhá, ale naopak zraňuje. Okolí, ale i samotní pozůstalí často předpokládají, že by se se smrtí blízkého měli vyrovnat během několika měsíců a rok se zdá již dlouhá doba. Truchlení je velmi individuální a není žádný správný způsob, jak by mělo vypadat. Pokud by ale významně a dlouhodobě zasahovalo do běžného fungování, je dobré vyhledat pomoc.
Píšete, že se Vám zdají noční můry, že máte pocit, že jste maminku nedokázala pustit na „druhý břeh“. I takové prožívání se může objevovat. Říkám si, že by bylo dobré, abyste na svůj smutek nebyla sama. Obrátit se můžete na psychoterapeuta nebo poradce pro pozůstalé, který Vám může pomoci tímto náročným obdobím projít.
Přeji Vám, abyste pro sebe našla potřebnou podporu a mnoho sil a naděje do dalších dní.
Za poradnu
Olga Stránská
Dotaz zodpovídá
