Před měsícem mi zemřel přítel, nemohu se s tím stále srovnat.

Dobrý den, je mi 18 let a před měsícem mi při autohavárii zemřel můj přítel. Bylo mu 19 let. Policie případ pořád vyšetřuje, pravděpodobně za to někdo může. Přítel byl na místě mrtvý. Ten den když jsem se to dozvěděla, myslela jsem že umřu taky. Ta bolest se zabodla do mého těla tak, že to ani nedokážu slovy popsat. Myslela jsem, že se z toho zblázním. Byl to kluk plný života, plánoval se mnou budoucnost a já cítila, že to doopravdy myslí vážně. Osud nás svedl dohromady, prostě jsem si říkala, že spolu máme být. A osud mi ho pak vezme. Ano, každý řekne, že jsem ještě mladá, mám život před sebou. Já to vím, jenže to jak jsem s ním byla šťastná, jak o se o mě staral a všechny ty vzpomínky co spolu máme, jsou nezapomenutelný a bojím se, že i když si někoho najdu, nebudu mu schopna říct, že ho miluju. Že se to ve mně zasekne a že to nedokážu už nikomu jinému říct. Už mi ho nikdo nenahradí. Každý den čekám, že se někde objeví. Že to co prožívám je jen zlej sen a že se ráno probudím a on bude ležet vedle mě. Každý den se mi o něm zdá sen, že je živý a že je se mnou a to probuzení do té reality je čím dál tím horší. Já bez něho nedokážu žít. Hrozně to bolí a pořád tomu nedokážu uvěřit, že je pryč. Někdy jen sedím doma na posteli, koukám na jeho fotku a povídam si s ním. Byl moje všechno. Tak moc jsem ho milovala, to ani nikdo nikdy nepochopí. Moje první velká láska. S tímhle se do konce života nesrovnám.