Před 5 měsíci zemřela má družka. Její syn se stáhl ze vztahů, trápí mě to. Může být smrt maminky příčinou?
Dobrý den,
je to již 5 měsíců, co mě z důvodu vážné nemoci opustila má družka, nicméně co mě trápí, jsou vztahy v rodině. Přijde mi, že se zhoršily. Osobně si myslím, že se mi podařilo nejtěžší období překonat a snažím se udržovat vztahy se všemi tak, jak byly předtím, protože nechtěl jsem, aby její odchod znamenal za vším tlustou čáru. Ovšem toto nemohu říct o synovi mé družky, který je již dospělý, má vztah, ale není vůbec sdílný a společenský jako v období, kdy ještě jeho maminka žila. O otce přišel v dětství a nyní i o maminku, a přijde mi, že se uzavírá společně s přítelkyní před světem. Oba jsou spíše introverti. Když komunikuje, tak s rodinou partnerky, nicméně rodinu, která mu byla dána od kolébky (prarodiče, teta, strýc, bratranci), tu nemá potřebu vyhledávat. A to se týká i společných známých nebo sousedů. V práci se mu vztahy také zhoršily. Tato situace mě celkem trápí, neboť sám toho vím jen velmi málo, vše z něj musím doslova páčit, a rodina komunikuje přese mě, ne navzájem. Nikdy takový nebýval a celou situaci omlouvám tím, že se stále s tím, co jej potkalo, vyrovnává. Avšak nikde nemá vystavenou fotku, nikde ani náznak vzpomínky, což je podle mě neobvyklé. Když se snažím s něčím pomoci, tak ta je odmítána, že vše zvládne sám. Čili můj dotaz je ten, mám-li ještě čekat anebo směřovat k velké diskuzi, neboť bydlíme v jednom domě a ticho zrovna vztahy neléčí. Protože není týdne, aby se mě někdo z blízkých nezeptal, proč nepřijede, nezavolá a už opravdu nevím, co mám odpovídat, proč je tomu tak. Je možné, aby odchod maminky znamenal tak velký zásah do rodinných vztahů (problémy s dědictvím v tom nejsou)?
Děkuji.
Dobrý den,
reakce syna Vaší partnerky není úplně neobvyklá. Každý člověk truchlí svým vlastním způsobem a je možné, že jemu nyní vyhovuje se stáhnout. Některým lidem se bohužel v takovém období zhorší vztahy s okolím, které čeká nějaký způsob chování a pokud tomu truchlící neodpovídá, začnou o něm pochybovat. Není nutné, aby měl milující syn vystavené fotografie či předměty po mamince, často to pozůstalé dráždí a mají období, kdy jakoby nechtěli vzpomínat a vyhýbají se hovorům o zemřelém, protože je to pro ně příliš bolestivé.
Také se někdy stává, že po smrti někoho v rodině se vztahy promění natolik, že se někteří lidé třeba přestanou stýkat. Někdy se naopak některé vztahy obnoví, ale opravdu může dojít k zásadní změně. Záleží na možnostech, snaze i potřebách zúčastněných.
Určitě máte pravdu, že to je velká komplikace a dlouhé mlčení a vyhýbání naruší vztahy s ostatními. Proto bych Vám doporučila uskutečnit svůj plán a syna oslovit a zkusit hovor vyvolat. Pět měsíců od úmrtí by už mohl být čas na to, aby se mluvilo o další budoucnosti a směřování. Nemělo by jít o spor, ale spíš o vyjasnění, vysvětlení toho, co kdo nyní potřebuje, jak to spolu vést dál. Zkoumání vlastních potřeb i potřeb toho druhého a pak případně zkoušení, zda by bylo možné je propojit a sladit, by mohlo být prvními kroky v obnovení vaší vzájemné komunikace. Pokud by se Vám podařilo vést diskusi ve vzájemném porozumění nebo alespoň ve snaze o něj, v respektu a přitom deklarovaném zájmu o pokračování dobrých vztahů, mohl by to být dobrý krok k tomu, aby syn partnerky mohl opět vyjít do světa své rodiny, aniž by to vnímal jako ohrožující či jinak nechtěné.
Je možné, že na urovnání situace bude potřeba takových hovorů a vzájemných setkání více. Přeji Vám, abyste měli dost trpělivosti a pochopení.
Zuzana Vondřichová