Před 20 lety mi zemřel náhle tatínek. Pořád se mi to vrací, jsem nešťastná, co dělat?
Dobrý den, nevím jak to napsat, před 20 lety mi zemřel náhle tatínek, vidím tu hrůzu stále před očima a nějak se mi to pořád vrací je mi strašně smutno a chce se mi pořád brečet nevím co s tím snažím se na to nemyslet, ale pořád se mi ty myšlenky vkrádají. Mám pocit, že můj život už nemá smysl, někdy přemýšlím, že bych nejradši taky umřela. Prosím poraďte mi nějak to nezvládám. Stále se ptám proč zrovna já mám takový osud, vím mají lidi i horší osudy, znám lidi i s horšíma osudama, ale spousta mých kamarádek v mém věku 46 let má oba rodiče, ani nevíte jak mě to ubíjí jak jim hrozně závidím. nikomu nezávidím všem jsem vždy přála ať se mají dobře, stačilo by mi to jedno jediné mít rodinu pohromadě a všechny moje blízké na světě. Já totiž neměla ani jednoho dědečka, tak moc jsem si přála ať ho mají moje děti, proč se mi to nemohlo splnit? Jsem z toho strašně neěťastná. Několikrát jsem přišla o práci. Kdybych mohla řešit jen to jak by mi bylo. Když vidím děvčata ve 26 letech jak jsou rozesmáté a veselé a já musela dělat milovanému tatínkovi pohřeb to si nikdo nedovede představit jak to bolí. Každý máme starosti, klidně bych měla milion starostí, kdyby tu byl můj milovanž tatínek, teď už dědeček, tak moc mě to trápí. Poraďte děkuju.
Dobrý den,
chápu, že Vás bolí ztráta tatínka, kterou se Vám nepodařilo zpracovat a tak ji vnímáte na každém kroku – u mladých žen, které ještě rodiče mají, u kamarádek, jejichž děti si mohou užít dědečka. Vypadá to, jako byste tatínkově smrti obětovala i těch 20 let, které jste musela strávit bez něho.
Vzhledem k tomu, jak popisujete svou bolest a trápení, doporučila bych Vám vyhledat psychoterapii, protože vypořádání se s tolika těžkými pocity je dlouhodobý proces a je velmi výhodné mít k němu nějakého průvodce. Tatínkův život Vám to samozřejmě nevrátí, ale bylo by třeba možné vrátit Vám ten Váš, ke kterému Vás možná tatínek vychoval. Po jeho předčasném odchodu nesete nyní jeho „vzkaz“ Vy a ten se, bohužel, obrací do minulosti a ne k současnosti a budoucnosti. Psychoterapeut by Vám mohl pomoci více uchopit život nejen jako ztrátu, přestože velkou ztrátu obsahuje.
Přeji Vám hodně sil.
Zuzana Vondřichová