právní norma

Dobrý den,

na Vaši otázku Vám bohužel nemohu podat uspokojivou odpověď. Domnívám se, že nejkratší ani nejdelší doba, po kterou by mělo setrvat tělo zemřelého na místě, než jej odveze pohřební služba, v žádném zákoně stanovena není.

Norma, která upravuje, jak zacházet se zemřelým, je Zákon o pohřebnictví, dostupný například na tomto portálu, kde ale požadovanou informaci nenaleznete.

Pouze v § 5, odstavci 1 tohoto zákona se uvádí, že pokud nesjedná ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí žádná fyzická nebo právnická osoba pohřbení nebo nebyla-li zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí a žádné zdravotnické zařízení neprojevilo zájem o využití lidských pozůstatků pro potřeby lékařské vědy a výzkumu nebo k výukovým účelům, je povinna zajistit pohřbení obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo byly lidské pozůstatky nalezeny, případně vyloženy z dopravního prostředku.

Vyhláška MZ 19/1988 o postupu při úmrtí a o pohřebnictví  upravená k Zákonu 256/2001 pak stanovuje tzv. oznamovací povinnost v případě zjištění úmrtí (což platí např. zemře-li člověk v domácím prostředí), kdy je potřeba bezodkladně přivolat lékaře, který provede ohledání a konstatuje smrt. Nestanoví-li lékař během prohlídky těla povinnou pitvu, pak po jeho odchodu zcela legálně může pozůstalý bdít u lůžka zemřelého zřejmě „neomezeně“ dlouhou dobu.

Ve zdravotnickém zařízení a v ústavech sociální péče pak existují vnitřní předpisy, zpravidla bývá stanovena lhůta odvozu těla do dvou hodin od úmrtí.

S pozdravem a přáním dobrých dní, Lucie Přádová