Pokročilý plicní nádor s metastázami, doporučená radioterapie - jaká je prognóza?
Dobrý den paní doktorko/pane doktore.
Obracím se na vás s prosbou o informaci. Ocitli jsme se jako rodina ve velmi těžké situaci, kterou se snažíme řešit a bohužel, nejsme si jisti, jak na to.
Mamince mého muže bylo před 3 týdny diagnostikováno: primární plicní tumor T4N3M1b, což nám bylo vysvětleno jako rakovina 4. stádia s metastázami (v lék. zprávě je uvedeno mozek, páteř, ovarium).
Dále zpráva uvádí: mediastinální masa - útlak horní duté žíly, hrozící syndrom HDŽ, lokální edém levé poloviny C3, paraneoplastická mierálová dysbalance - dominuje hyponatremie a SIADH.
V současné době je maminka v péči plicního oddělení, v týdnu byla na onkol. oddělení na prvním ozáření. Z důvodu nedostatku místa v nemocnici byla převezena zpět na plicní kliniku.
Na co se chci zeptat? Zda mi ze zadaných informací můžete říci, jaká léčba bude následovat. Předpokládáme, že proběhne několik ozáření a poté chemoterapie. Prozatím nejsme v kontaktu s lékařem z onkol. oddělení, jednáme o setkání, aby nám řekl co a jak.
Také jsem se chtěla zeptat, zda máte zkušenosti s alternativními produkty v léčbě rakoviny. Myslím doplňkově ke klasické léčbě. Zda je možné podávat pacientovi něco, co by zmírnilo následky chemoterapie. Bylo mi navrhnuto Aloe Vera - máte s jeho podáváním nějaké zkušenosti?
Současně stojíme, jako rodina, před velmi těžkou otázkou a rozhodnutím, zda mamince sdělit či ne přesnou diagnozu. Ví, že má nádor, rakovinu, ovšem úplný stav věcí neví. Mamince je 76let, je pozitivní, nevzdává to,má chuť do života. Bojíme se, že sdělením pravého stavu věcí jí tuto chuť do života sebereme.
Děkuji předem za vaši odpověď. Kateřina
Mamince Vašeho manžela lékaři zjistili pokročilý plicní nádor s útlakem horní duté žíly a se vzdálenými metastázami, onkologové nyní doporučili radioterapii. Vy se ptáte na pravděpodobný další postup, možnosti alternativní léčby a na to, nakolik maminku o diagnóze a prognóze informovat.
Milá Kateřino,
bohužel Vám nemohu napsat, jaký bude další postup, nejsem onkolog a ani nemám o nemocné dostatek informací (histologický typ nádoru, celkový zdravotní stav nemocné atd.). Proto si určitě domluvte schůzku s ošetřujícím onkologem a na všechno se ho zeptejte. V tuto chvíli je však jasné, že žádný z onkologických postupů, ani ozařování, ani chemoterapie, nemohou manželovu maminku vyléčit. Jde tedy o paliativní léčbu, která má za cíl zmírnění symptomů a zpomalení postupu choroby, ale uzdravení nemocné není reálným cílem. Proto je třeba velmi pečlivě zvažovat, nakolik tato léčba opravdu uleví od obtíží a nakolik maminku zatíží svými nepříznivými účinky. Ani od alternativních postupů bych neočekávala žádný zázrak a doporučila bych je pouze tehdy, pokud si to sama nemocná bude přát.
Úkolem ošetřujícího onkologa je tohle pacientovi vysvětlit, aby se i nemocný sám po zvážení všech pro a proti mohl k navrhované léčbě vyslovit a říct, co si přeje a co nepřeje. Často totiž není jedna z možností správně a druhá špatně. Například mám podstoupit chemoterapii, která mi může prodloužit život například o měsíc či dva i s tím, že mi po ní bude nejspíš špatně a budu muset být často v nemocnici? Nebo se smířím s kratším časem doma mezi svými? Někdo hezky vyjádřil fakt, že lékaři by měli být odborníci na zdravotní stránku věci a tyto informace by měli nemocnému poskytnout, ale pacient je odborníkem na svůj život.
Proto, a nejenom proto, si myslím, že by bylo dobře, aby se manželova maminka o své diagnóze a nepříznivé prognóze dozvěděla. Mlčení ani mlžení nic dobrého nepřinese. Jednak si nemocný většinou stejně moc dobře svůj stav uvědomuje, cítí, že mu ubývají síly, vidí, že se stav nelepší, a pokud situaci nemůže se svým okolím sdílet, nedostává na své otázky férové odpovědi, cítí se často zklamaný, izolovaný a podvedený. Navíc má možná maminka věci, které by ještě chtěla vyřešit, dokončit, předat a které by měla udělat, dokud ještě může. Samozřejmě, že sdělení nepříznivé prognózy je velmi obtížné a mělo by proběhnout citlivě. Je to z mého pohledu opravdu spíše úkol lékaře než Vás nejbližších. Vaším úkolem jako rodiny je hlavně být mamince nablízku, podpořit ji a pomoci jí prožít čas, který ještě zbývá, co nejvíce tak, jak si sama přeje.
Přeji Vám a celé Vaší rodině hodně síly a myslím na Vás.
S úctou,
MUDr. Kateřina Menčíková
Dotaz zodpovídá
