Pokročilé stadium rakoviny

Odpověď na dotaz ze dne 7. 6. 2008 zobrazit původní dotaz

Dobrý den,mám dotaz ohledně mé maminky.Před 1,5 rokem mamince byla diagnostikována rakovina plic s metastázemi do jater.Postup choroby se podařilo na nějaký čas zastavit.Ale po nějaké době se muselo znovu přistoupit k chemoterapiím.Již na začátku mi bylo řečeno že ani operace ani ozařování nemají smysl.Před 3 týdny se mamince udělalo nevolno,byla ji zjištěna silná cukrovka.Velmi rychle se ji zhoršil zrak a začala někdy špatně mluvit.Oznámili mi že maminka má metastáze všude po celém těle,i ve skeletu a dlouhých kostech.Přeložili ji na oddělení dlouhodobě nemocných.Dostává morfium a pomalu ji odebírají léky které již nepotřebuje.paní primářka mi řekla že se o ní postarají co nejlépe aby odešla důstojně a v co nejmenších bolestech,že stav je nezvratný a neslučitelný se životem.Dnes bylo mamince lépe,i lépe viděla a mluvila.Chtěla bych vědět jestli jsou takové zvraty normální a jak dlouho může takhle trpět.maminka si to neuvědomuje a myslí si že je tam kvůli cukrovce a plánuje si věci na doma.Předem děkuji za odpověď.Bendlová

Bendlová Jana

Chcete vědět, jak dlouho bude trvat velmi vážný, terminální stav maminky, která má rakovinu plic s metastázemi do jater.

Vážená paní Bendlová,

stav Vaší maminky je, podle toho co popisujete, již velmi vážný. Pokud se nemoc rozšířila takto rozsáhle do celého těla a organismus vyčerpává („ubývají síly“) většinou zbývá pouze několik týdnů (někdy i dnů) života. To ale nikdy nelze přesně dopředu odhadnout, někdo odchází rychleji, jiný se rve o každý den života a vydrží nemoci vzdorovat déle, takže nikdy nelze přesně odhadnout, jak dlouho ještě zbývá.

Takové zvraty ve zdravotním stavu, kdy se nemocnému jeden den daří lépe, a pak se stav opět zhorší, jsou normální, nevyvozujte z nich ale falešnou naději, že se jedná o zlepšení trvalé. Pokud je to možné, pokuste se takovou světlou chvilku využít a promluvte si s maminkou. Vážně nemocní lidé si mnohdy závažnost svého stavu uvědomují, cítí, jak jim ubývají síly, ale obávají se o tom s blízkými mluvit, aby je nezraňovali. Jestli ale s maminkou o její nemoci a blížící se smrti nechcete mluvit, nemusíte, jen ji uklidněte a ujistěte svoji přítomností, řekněte ji vše, co chcete, aby věděla, poděkujte ji a vytrvejte u ní, když si to bude přát. Berte každou takovou světlou chvíli jako dar a mamince ho oplaťte svoji blízkostí.

Postoj paní primářky se mi zdá velmi lidský a správný. Je dobře, že Vaše maminka bude dostávat jen ty nejnutnější léky. Správně dávkované silné léky proti bolesti, jako například morfium, mohou mamince opravdu pomoci ke klidnému a důstojnému odchodu ze života. Stejně důležitá je i blízkost lidí, které má nemocný rád, pokud si to tedy Vaše maminka přeje, buďte s ní. Je to pro Vás jistě velmi náročné období a je úplně pochopitelné, pokud Vám dochází síly nebo máte strach. Chcete-li se dovědět něco víc, můžete si přečíst v textu Poslední týdny a dny několik postřehů a rad, které by Vám mohly pomoci.

Přeji Vám dostatek sil, klidu a útěchy v těžkých chvílích.

Jana Michlová

Dotaz zodpovídá

MUDr. Jana Michlová

MUDr. Jana Michlová

lékařka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz