Po náročném prvním těhotenství plánujeme další dítě. Bojím se rizik spojených s těhotenstvím a smrti. Co mám dělat?
Dobrý den, jsem maminka 2 letych dvojčátek. S manželem jsme si říkali, že bychom si pořídili třetí dítě. A od té doby to se mnou jde celkem blbě. Těhotenstvi jsem neměla lehký a rodila jsem CS. Teď když přemýšlíme o druhém těhotenstvi a bojím se, že umřu a zanechám tu 3 děti a manžela. Těch rizik při těhotenství, porodu a po porodu je moc a já hlupacka ještě čtu články k tom, jak žena umřela na embolii plodové vody, krvácení apod...jsem z toho akorát vystresovaná a nevím zda další těhotenstvi zvládnu a raději si říkám, že dítě už asi nechci (přitom vím, že chci) jen nechci prostě umřít. Uvažovala jsem o porodní asistence, která by mě provázela, ale i tak vím, že smrti jen tak těžko zabrání.
Samozřejmě se.bojim i když mám jet autem. Prostě už teď se bojím smrti celkově, víc, než když jsem děti neměla. Prosím poraďte mi co mám dělat. Děkuji s pozdravem anna.
Píšete o strachu ze smrti, který se objevil v souvislosti s přáním mít další dítě. Zmiňujete nelehké první těhotenství a to, že při představě dalšího těhotenství Vás napadají různá rizika, krizové scénáře. Strach Vás vede k tomu, že si zpochybňujete své přání mít další dítě.
Dobrý den, Anno,
strach ze smrti k nám lidem patří. Je to základní existenciální pocit — vím, že jednou můj život, tak jak ho znám, skončí. I když to všichni víme, v běhu všedních dní na to většinou moc nemyslíme. Máme vybudovanou určitou bariéru, která nás chrání před tím, aby ten strach byl příliš silný. Někdy v životě se stane, že se ta bariéra trochu prolomí, že jsme s tímto strachem z konce našeho života víc konfrontováni. Mám za to, že se Vám teď asi něco takového děje. Přijde mi zcela pochopitelné, že malé děti přináší do života kromě radosti také i obavy. Najednou nejde jen o to, že se bojíte vlastní smrti kvůli sobě, ale jde Vám i o děti, které potřebují Vaši mateřskou lásku a péči. Chcete tady pro ně být, pečovat o ně a vychovávat je.
Zvýšené vědomí vlastní smrti nás může vést k větší opatrnosti a pozornosti (např. právě v autě, jak zmiňujete), může nás to ochromovat, kdy se začínáme věcem vyhýbat nebo zpochybňujeme to, co opravdu chceme (jako když si říkáte, že dítě už asi nechcete, ale vnitřně víte, že si to stále přejete). Toto zvýšené vědomí smrti nás může také vést k větší otevřenosti životu. Právě proto, že víme, že náš čas na tomto světě není neomezený, může nám to pomáhat napínat síly tam, kde to cítíme jako nejdůležitější, může nás to vést k větší odvaze k životu.
Moc bych Vám přála, abyste si našla svou cestu životem, ve kterém bude toto vědomí kompasem, který Vám pomůže nacházet svůj dobrý směr.
Pokud byste potřebovala nějakého průvodce, můžete využít zmiňovanou porodní asistentku, která Vás může provázet těhotenstvím, můžete s ní probírat případné nejistoty a otázky.
Dalším průvodcem může být také psychoterapeut, se kterým můžete více prozkoumat téma strachu ze smrti, podívat se s jeho pomocí na to, jak Vám teď v životě je, prozkoumat své přání ohledně dalšího dítěte. Prvním krokem při hledání psychoterapeutické péče může být oslovení Vaší zdravotní pojišťovny, která Vám poskytne kontakty na terapeuty, s nimiž má smlouvu. Další kontakty najdete například v adresáři psychoterapeutů. Někdy může být také úlevné mluvit o tom co prožíváme s blízkým člověkem, ke kterému máme důvěru. V situacích větší zátěže je také užitečné věnovat pozornost sama sobě, svým potřebám, v rámci toho, co je pro Vás při péči o dvojčátka možné.
S přáním všeho dobrého
Barbora Váchová