Po náhlém úmrtí manžela upravujeme byt, abychom ho všude neviděli. Jak se vyrovnat s výčitkami, že bourám náš domov?
Dobrý den
Je mi 44 let a před 5 týdny mi zemřel manžel kterému bylo 46 let, měl pracovní úraz. Vím že je na vyrovnání strašně krátká doba a že všechno chce svůj čas. Mám dva syny se kterými jsme se dohodli, že trošku předělame náš byt aby jsme ho všude nevnímali a neviděli ale já mám strašne výčitky, že když to uděláme tak bude na mě naštvaný, protože ten domov jsme budovali spolu proto aby nám tu bylo dobře. Vubec nevím jak se s touto věci vyrovnat.
Petra
Zemřel Vám před 5 týdny náhle manžel po pracovním úrazu. Společně s Vašimi syny jste se rozhodli začít předělávat byt, abyste manžela všude nevnímali a neviděli. Máte výčitky, že by byl manžel naštvaný, protože jste domov budovali spolu, aby vám tam bylo dobře. Ptáte se, jak se s tím vyrovnat.
Dobrý den, Petro,
opravdu je obtížné se rychle v tak těžké situaci zorientovat a najít způsob, aby to pro Vás bylo vše přijatelně uspořádané.
Chápu, že chcete byt zařídit tak, aby Vám i synům nepřipomínal velikou ztrátu, která vás postihla. Zároveň si myslím, že – jak píšete – všechno chce svůj čas. Obvykle jde pozůstalým spíš o to, nepřipomínat si na každém kroku tu bolest, než vyloučit vzpomínky a společné směřování spojené se zemřelým. Takhle brzy po náhlém a nešťastném úmrtí Vašeho muže vnímám potřebu změnit byt spíš hlavně jako protest proti tomu, co se stalo, nemožnost vydržet s tím, že tu manžel už není. Třeba je to u vás jinak, možná jen potřebujete něco udělat, změnit tak, abyste mohli mít pocit, že to zvládáte i bez manžela. Asi by mohlo pomoci rozmyslet, co vlastně potřebujete a jestli případná chystaná změna opravdu odpovídá Vašim potřebám. Pokud ano, je na místě s ní začínat pomalu, většinou lidé nemívají mnoho sil v průběhu vyrovnávání se s náhlým úmrtím blízkého člověka.
Pokud Vám mohu doporučit, dejte si čas na to nejprve odtruchlit manželovu smrt, měnit věci postupně, jak budete se syny potřebovat, a hledat způsob, jak tu ztrátu zvládnout. Možná se časem líp ukáže, co je opravdu dobré změnit, co budete vnímat jako přijatelné a co Vám třeba i potom přijde fajn, právě proto, že jste to s manželem budovali tak, aby se v tom vaší rodině dobře žilo. Pokud narážíte na věci, které nyní nemůžete snést, doporučuji Vám je na několik měsíců uložit tak, abyste je neměli na očích a pak teprve probrat, abyste se mohli již klidněji rozhodnout, co stojí za to ponechat a co nepotřebujete nebo nesnesete.
Doporučení, která Vám píšu, jsou opravdu jen inspirace. Není žádný návod, jak to udělat správně, jde o to, aby Vám to dávalo smysl a zároveň, abyste si už tak náročnou situaci ještě víc nezkomplikovala. Truchlení a loučení je dlouhodobý proces, který je u každého trochu jiný a tak jsou Vaše potřeby a potřeby Vašich dětí jistě víc určující než obecná doporučení. Přála bych Vám dostatek sil a času, abyste mohla postupně přicházet na to, jak to vše unést, zvládnout a zařídit tak, abyste mohla využít, co jste s manželem začali, a zároveň nemusela být zavázaná společnému dílu tak, aby Vám to překáželo v současné skutečnosti.
S pozdravem
Zuzana Vondřichová
Dotaz zodpovídá
